J. Čihák (Úterý 10. února 2009)  ⇑

Našel jsem trochu informací o Pražském zlomu při stavbě vítkovských tunelů. www.geology.cz/zpravy/obsah/2007/2007-16.pdf Je tam pěkný obrázek styku křemenců a břidlic v místě zlomu a tak mě napadá, jestli něco takového bylo kdysi k vidění na povrchu. Pokud ano, třeba na Vítkově a na Petříně , pak by vyměření místa pro rotundu sv.Kříže bylo v tomto směru snažší než vyměření směru od Václavova hrobu do Jeruzaléma. Začíná být velmi pravděpodobné, že rotunda leží na křížení zlomu a J. linie. Podle popisu obrázků na sweb.cz se zlom také projevuje rovinnými plochami na skalních odkryvech. Proto brzy vyrazím po linii Pražského zlomu. Budu vyhledávat plochy na skalách, které byly tlakem vybroušeny do hladka a do roviny.

J. Čihák (Pátek 6. února 2009)  ⇑

Megality bývají často umístěny v blízkosti geologických poruch, zlomů a jejich křížení. V letech 1996-8 byly znovu zkoumány Kounovské kameny. Přitom došlo k měření geologických zlomů. Zkoumání historie a mytologie ve vztahu ke geologii není nic nového. Významné zlomy a jejich křížení jsou podle mnohých jediným vysvětlením pro umístění důležitých staveb a menhirů.

J. Čihák (Čtvrtek 5. února 2009)  ⇑

Mapu, která by umožnila potvrdit přesnou polohu sv.Kříže nad zlomem, asi nikde neseženu. Je dost míst kde byl při stavebních pracích doložen průběh Pražského zlomu, ale přesně to uvedeno není. Informace se těžko získávají, bývají zkreslené nebo nepravdivé. Zlom vede jen do Hloubětína a není tam asi jediný současný odkryv jak se píše. Další má být na skalním výchozu Žižkova vrchu přibližně za karlínským kostelem. V Motole prý zlomové plochy vidět nejsou, ale výchoz sousedí se zlomem. Geologii vůbec nerozumím, ale přesto se tam někdy půjdu podívat. Jinak předpokládám, že ta rotunda stojí v blízkosti zlomu.

J. Čihák (Čtvrtek 5. února 2009)  ⇑

Málem bych zapoměl na latinu. I tady jsou slova, která mohou vyjadřovat místo geologicky zlomené či puklé. Slova frangere-lámati, frango-zlomit, fractus-zlomený jsou nápadně podobná názvům Fraga a Fáraga. Potěšilo mě slovo rhagas-puklina. Z toho se dá vytvořit třeba Ragas, Bragas, Braga, atd..

J. Čihák (Čtvrtek 5. února 2009)  ⇑

Pražský zlom je prasklina na povrchu země. Etymologický slovník jazyka českého uvádí, že výchozí sloveso k praskati není u nás zachováno. Dále se píše: blízko jsou mu litevské sprageti a sprógti, lotyšské spragt(puknouti), norské spraka a německé springen, začáteční písmeno s u nás zaniklo. Základy prag a próg se velmi blíží starému názvu Praga, což může být místo kde praská zem. Význam názvu může být také ukrytý ve slově trhati, praslovansky trga-ti (trga?, traga?, fraga?, praga?), zachováno ve slovinštině a srbochorvatštině. V Protogermánském slovníku jsem našel zajímavá slova pro prasknout, puknout a zlomit se. Jejich hlásková přestavba a různé komolení by také mohlo vést až k Praga a Praha. Nebudu dělat úvahy kdy a proč mohl název vzniknout a jak se mohl dále vyvíjet. Nemám žádné informace o tom, že by germánská a slovanská mytologie obsahovala nějaká tvrzení o geologických zlomech.

J. Čihák (Středa 4. února 2009)  ⇑

Rotunda sv.Kříže údajně leží nad Pražským zlomem. To hned navádí ke spekulaci, že rotunda byla založena na průsečíku zlomu a linie vedoucí od Václavova hrobu k Jeruzalému. Tím by se dalo vysvětlit nevhodné umístění rotundy na břehu řeky. Už jsme o tom dříve diskutovali. Zatím nemám dostatečně podrobnou geol. mapu pražského centra, která by tu polohu nad zlomem potvrdila a navíc umožnila nově posuzovat archeologické nálezy na okraji Starého Města.

J. Čihák (Středa 4. února 2009)  ⇑

Nakonec mě napadla odvážná myšlenka, jestli Pražský zlom mohl mít vliv na osídlení Pražské kotliny starými Germány a Slovany nebo dokonce na založení Pražského hradu. Nechci, aby tohle vyznělo jako hypotéza. Je to jenom námět pro rozšíření úvah o dávných dobách. Kladná duchovní energie vyvěrající ze země nebo sestupující do země tady mohla být nejen vyhledána podle nějakého učení, ale dokonce hmatatelně zjištěna, což je nutné chápat jako důsledek magického a mystického zaměření při vysvětlování seizmických jevů. Tyto přírodní úkazy mohly na jiné kmeny púsobit strašidelně. V oblasti pocítily negativní energii, která nevěštila nic dobrého. Proto se raději přestěhovaly jinam. Přírodní jevy byly různými duchovními kulturami chápány odlišně. Jedni zde pociťovali mocné působení boží síly a jiní zde tušili vstup do temného podsvětí a rejdiště démonů.

J. Čihák (Středa 4. února 2009)  ⇑

Pražský zlom lze sledovat od Rudné přes Motol, Žižkov a Hloubětín až ke Kyjím. Kříží se např. s východním portálem vítkovských tunelů a je doložen v tunelu metra v dolní části Václavského náměstí. Prochází v místech, kde stávaly jižní hradby Starého Města. V blízkosti se nachází linie Kříž-Bartoloměj-Martin. Povrchových míst jako je PP Pražský zlom mohlo být více, ale zanikla při těžbě nebo byla zasypána. Podle sklonu a směru zlomových ploch bylo možné určit, že jednotlivé nálezy patří k témuž zlomu. Nelze v minulosti vyloučit ani jiné možnosti hledání průběhu, například pomocí průzkumných štol a výkopů. Světelné jevy (Mariánská a jiná zjevení, UFO) nejsem schopen komentovat. Snad se dá uvažovat o ionizaci plynných směsí unikajících ze země. Nebudu zapuzovat schopnosti senzibilů, kteří mohli pociťovat mírné aktivity zlomu. Někteří třeba přecitlivěle vnímali jemné vibrace zemského povrchu nad zlomem a slyšeli slabé neobvyklé zvuky. Nelze ani vyloučit, že mechanické a akustické chvění u nich mohlo vyvolat vegetativní a konverzní projevy. Pokud zlomy měly nějaký význam v magii a mystice, potom i kamenu z jejich okolí byl přisuzován magický význam a byl obzvláště žádaný jako stavební kámen, zejména pro sakrální stavby.

J. Čihák (Sobota 31. ledna 2009)  ⇑

Mystéria a mýty okolo geologických zlomů

V historii Jericha se několikrát zhroutily jeho zdi, což dokazují archeologové i vykladači Bible. Východní strana opevnění se kryje s průběhem aktivního geologického zlomu. www.myty.info/image/2007040002/2002_275_05.gif

Článek Skrytá tajemství geologie. O Zemských světlech a geologických zlomech. www.kpufo.cz/portal/view.php?cisloclanku=2005033001

J. Čihák (Sobota 31. ledna 2009)  ⇑

Geologické zlomy bývají někdy viditelné na skalách, v kamenolomech a jindy jsou schované pár centimetrů pod nánosem hlíny. To umožňuje vyhledat na povrchu delší zlomy. Šachty a podzemní chodby odhalovaly, že trhliny zasahují do velkých hloubek. Středověký mystik si mohl představovat, že zemská placka je sestavena z ker, které se při armagedonu rozpadnou a zřítí se do propastných hlubin, tak jako se na okraji světa neustále propadá oceán. Další návazná spekulace je také nemálo fantastická. Mystikové si mohli myslet, že kry drží pohromadě jen působením sv.Ducha ve zlomech. Tato místa mohutně prosycená sv.Duchem lákala k zakládání kostelů, klášterů a knížecích sídel. Geologické znalosti byly přísně hermetické kvůli utajení zlatých a rudných ložisek a možná i z důvodů náboženských. Tento zatím syrový závěr je nutné brát jako předběžný, ovšem je podnětem pro nové úvahy o smyslu některých linií. Pokud tomu budeme věřit, pak máme důvod hledat i zakřivené linie.
www.sweb.cz/vlastafiller/v137.html
http://foto.mapy.cz/39277-Prazsky-zlom
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlom

J. Čihák (Pátek 30. ledna 2009)  ⇑

Našel jsem názor, že některé ley lines se kryjí s částí geologického zlomu. To není špatné takto uvažovat o původu některých linek. Geologické zlomy se místy dají vysledovat na povrchu. Pravděpodobně to objevovali už ve starověku při hledání rud mědi, cínu, železa, zlata, stříbra a stavebního kamene. Můžeme jen spekulovat jaké magické vlastnosti lidé zlomům přisuzovali, jaké legendy o zlomech vyprávěli a jaký význam to mělo v různých mystikách.

J. Čihák (Středa 7. ledna 2009)  ⇑

Prohlížel jsem obrazce tvořené polodrahokamy v obou kaplích. Jsou tak trochu divoké a umělecká úroveň je nízká. Práce s nepravidelnými a různě velkými kameny byla obtížná, ale opravdový umělec by si s obklady určitě poradil lépe. Proto mě napadá, kdo to vlastně skládal, tím nechci říci Karel IV., co se v tom opravdu skrývá, fantazie tady může bujet zcela bez mezí. Často v tom spatřuji skupiny 4 a 6. Rok 1346 byl pro panovnickou kariéru Karla IV. nepochybně významný.

J. Čihák (Úterý 23. prosince 2008)  ⇑

Stále zůstává nezodpovězeno jak se ve starověku nebo ve středověku mohli myslitelé dopídit k číslu e. Nic mě opravdu nenapadá. Pokud zkoumali amplitudu kmitavých jevů, což je docela možné, potom byli nepochybně překvapeni, že exponenciální závislost není jenom abstraktním zjevem, ale také existuje v reálném světě. Dříve jsem naznačil možnost jak mohli zkoumat tlumené kmity. Nyní mi připadá dost nepravděpodobné, že by se při rozborech křivek nějak prokousali k číslu e, ikdyž mocniny a exp. funkce mají k tomu blízko.

Včera večer jsem kreslil exponenciální křivky. Zkoumal jsem je dosti nevědecky pomocí matematicko-geometrických metod. Samozřejmě jsem do toho zapojil mystiku. Najednou jsem v té funkci objevil magické zlomky 10/3 (3,333...) a 19/7 (2,714...). Těžko bych teď bez obrázků vysvětloval svůj náhled nad procedurou, ale stalo se, že matematické čarování přineslo zajímavé nálezy. Číslo 2,7... se objevuje v základu funkce i mezi souřadnicemi, které symbolizuje zlomek 19/7. Takovéto náhodné dvojité objevy mohly být pro archaické myslitele velmi významné a podstatné. Obě hodnoty nejsou zcela stejné, ale při tehdejším myšlení vysvětlovali nepřesnosti rozdílem mezi dimenzemi pozemského a nadpřirozeného světa. Zlomku 19/7 přisoudili nějaký magický význam a přitom vůbec netušili, že téměř stejné číslo bude jednou vědecky odvozeno a používáno ve vzorcích. Zlomek 19/7 je zašifrován pomocí drahých kamenů na kříži v kapli, na královské koruně a v několika pražských ley lines. Snad další nálezy pomohou objasnit co si pod tím zlomkem představovali. Význam je duchovní a souvislosti už nemusí být zjistitelné. Zlomek mohl být součástí teorie, která překonala staré představy o stvoření a konci světa. Teorie byla možná synkretická a zakládala se na matematickém výpočtu roku apokalypsy. Poslední soud byl nejobávanějším bodem náboženství. O Karlu IV. se píše, že měl velké potěšení v sedmičkách. Nebyly to naopak obavy z čísla, kterým se numerická symbolika v Janově apokalypse jenom hemží? Poslední dny Božího soudu byly pro Karla velmi důležité a příprava na soudné dny byla významnou součástí jeho panovnického konání. Po Karlově smrti se rozbujely představy o blížícím se konci světa. Byly jednou z příčin úpadku za vlády jeho syna Václava IV. a podhoubím pro vznik husitství.

J. Čihák (Úterý 23. prosince 2008)  ⇑

Znovu se dívám na ten kříž a symbolicky se mi na něm jeví 4 Pythagorovy trojúhelníky. Počet dílů mezi kameny je 3 a 4. Pomyslnou přeponu lze lehce domyslet. V kapli jsou další zajímavé kříže a také obrazce. Zatím nemám potřebné fotografie výzdoby kaple.

J. Čihák (Úterý 23. prosince 2008)  ⇑

Drahokamová výzdoba v kapli sv.Václava ve sv.Vítu obsahuje kříž s 9x7 kameny. To mi připomíná poměr 9:7 na ley lince směřující od hrobu sv.Václava do Jeruzaléma.