J. Čihák (Pátek 20. února 2009)
Ten urbanistický kříž z unas.cz nedává bez symetrie smysl, ale můžeme v něm vidět zbytky paprskové soustavy linií, která mohla vzniknout podle stejného hermetického učení jako čestlická. Spojnice Kříž-Kliment má azimut 45˚, což je astrologicky velmi zajímavé. Neznám přesnou polohu kostela na Arbesově náměstí a zajímalo by mě, jestli jsou všechny tři kostely opravdu v linii. Další linie Kříž-Bartoloměj-Martin a Kříž-Petr-Václav-St.Boleslav se také nápadně jeví jako pozůstatky soustavy.

Na Smíchově v okolí sv.Václava býval klášter Kartuziánů s velebným kostelem. Celý komplex zanikl za husitských válek a dosud nebyly nalezeny žádné zbytky zdiva. Přibližný směr přes sv.Kříž vede k sv.Haštalu a k Anežskému klášteru. Sv.Kříž dělí vzdálenost přibližně 1:1. Tak jsem si řekl, co kdyby ten poměr opravdu existoval a jenom tak ze zvědavosti jsem vytipoval polohu presbytáře kartuziánského kostela. Do Anežského kláštera vede též jedna z linií čestlické soustavy. Z toho vyplynula domněnka, že sv.Prokop i sv.Kříž byly jen uzlová místa a obřadním centrem obou soustav byly svatyně v Anežském klášteře. Druhým centrem pražské soustavy byl sv.Vít propojený s klášterem přes sv.Kříž zalomenou linií. V pozůstatcích sakrální geometrie Prahy se stále dají nacházet nové souvislosti. Je to sice zmatek, ale lecos už z toho vysvítá.


J. Čihák (Čtvrtek 19. února 2009)
A.Profous nacházel vysvětlení ve slovech prázdný, pustý, nezarostlý, stsl. prazdn. Hrad byl prý založen na nezarostlém (skalnatém, kamenitém) kopci, tedy na prazdě. Pokud má pravdu, pak název hradu Prazda časem zkomolili na Praga. Myslím si, že název hradu Praga vznikl hned při jeho založení a to podle sousedního vrchu s prameny a prasklinami. Bylo to pohanské kultovní místo na prasklinách, tedy na pragách (mn.č. pragy nebo j.č. i mn.č. praga). Těžko říci, zda byl název pro nový hrad odtržen a nahrazen nebo se jen rozšířil na hrad a teprve později byl na původním místě nahrazen jiným. Dále je zřejmá souvislost mezi postavením kaple sv.Vavřince (první stavba snad dřevěná) a kristianizací pohanského vrchu. Proto mě napadlo, že staročeská přezdívka Vavřinecký vrch mohla existovat už dávno před německým názvem Laurenziberg.


Z. Homola (Středa 18. února 2009)
Zato bych připomněl ten náš kříž, který sice taky není pravoúhlý, ale když spojnice Kříž-Longinus míří díky převýšení zároveň k Jeruzalému i zimnímu slunovratu, tak spojnice Kříž-sv.Petr-sv.Václav na Prosku-sv. Václav ve Staré Boleslavi je totožná se směrem k letnímu slunovratu.


Z. Homola (Středa 18. února 2009)
No, koukal jsem na ten kříž z unas.cz, ten by asi naší cenzurou neprošel, není ani symetrický, ani pravoúhlý, pokud si dobře vzpomínám, kde Borkovský odhalil základy kostela na Arbesově náměstí.


Z. Homola (Středa 18. února 2009)
Neměl jsem teď čas sledovat guestbook, omlouvám se.
Přijde mi to hodně spekulativní. Věřil bych, že církev mohla "zabezpečovat" trhliny - brány do pekel - kaplemi ap.
Že by Praha byla nějak typická seismickou činností či jiným geologickým trháním země, aby se podle toho nazvala, se mi nezdá. Že by se název Praha přenesl z Petřína, jestli tomu dobře rozumím, se mi taky nezdá, ostatně Opyš byla sama skalnatá dost.
Dodal bych nápad, že na Opyši mohly být lomy, je zřejmě pravděpodobné, že se zde těžila železná ruda za Keltů, jestli by se lom mohl nazývat nějak jako fraga, nevím, leda snad v románském prostředí.


J. Čihák (Středa 18. února 2009)
Našel jsem na adrese http://mista.unas.cz/index.php?clanek=56 nová fakta o linii Vít-KŘÍŽ-Longin. Kolmo je druhá linie sv.Kliment(Klimentská ul.)-KŘÍŽ-zaniklý kostel na Arbesově náměstí. Údaje v článku jsou zkreslené a tak mě to nejprve trochu popletlo. Ten urbanistický kříž v centru města opravdu je, ale není symetrický. Nevím jak nám taková věc mohla uniknout. Přesto je to příjemné překvapení.


J. Čihák (Středa 18. února 2009)
Kosmas popisuje Petřín jako velmi skalnaté místo. Původní název byl německý podle kaple sv.Vavřince (Laurenze) postavené na přelomu 10. století. Dřívější název není známý. Podle mého názoru se skalní lokalita jmenovala Praga-Na prasklinách.
www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?geol-lokalita=947
http://marek.drapal.org/strahovsky-piskovec
www.pis.cz/cz/praha/pamatky/petrinske_sady
www.revuekamen.cz/lomy%201.htm


J. Čihák (Úterý 17. února 2009)
Bible obsahuje řadu varování o apokalyptickém zemětřesení a zborcení země. Text není jasně a beze zbytku pochopitelný a proto bylo nespočetně interpretací. K tomu patřilo hledání konkrétních sdělení odlišovaných od obrazností. Oprávněně vznikaly námitky, že přitom dochází k rozmělňování souvislostí v textu. Přesto je tam patrné líčení otřesů a zborcení země v souvislosti s koncem světa. Kdo v to uvěřil mohl v biblických textech nacházet důkaz jak se to stane. Malé zemské trhliny mohly znamenat předzvěst Posledního soudu a varování, aby lidé pevně setrvávali ve víře. Dále můžeme jen spřádat úvahy, co si o tom myslel třeba Karel IV. a jestli to nějak ovlivnilo sakrální geometrii gotické Prahy. Zajisté měl nějaký názor na pověst o propadení kněžny Drahomíry do země. Mohl v tom spatřovat malou ukázku Božího hněvu nad vraždou sv.Ludmily a varování, co jednou neodvratitelně postihne celou zemi.

Nakonec se vrátím do pohanské doby. Na vrchu Opyši bylo možná orakulum (fraga? vradža?). Na sousedním Petříně bylo tehdy hodně pískovcových skal a rozevřené praskliny (praga?). Petřínské skály působily tajemně a byly opředeny mýty o přírodních silách. Takové místo přitahovalo pozornost a jeho mýty ovlivnily křesťanské představy. Podle mého názoru si pokřtěná česká knížata pro nový hrad raději vybrala název místní skalní lokality než jména vztažená k původně pohanskému kopci, na němž se konaly obřady s křesťanstvím neslučitelné.


J. Čihák (Sobota 14. února 2009)
Nejstarší záznam o rozestupu země v okolí Pražského hradu je asi zápis, jak se v prostoru dnešního Loretánského náměstí propadla do země kněžna Drahomíra(matka sv.Václava). Z puklin vystupoval teplý vzduch a nešly zasypat. Pověst je uvedena v kronice Přibíka z Radenína. Kronika je nepřesným překladem pramenů, které Přibíkovi poskytl Karel IV.. Je otázka, co si o tom tehdy mysleli a hlavně jak to ovlivnilo Karla IV.. Myslel si snad, že to bylo Boží znamení zvěstující neodvratitelnou apokalypsu? Srovnával snad proto Prahu s Jeruzalémem? Proč nechal v Praze stavět tři monumentální chrámy, které nakonec pro nedostatek prostředků nemohl dokokončit? Myšlení se tehdy upíralo k Poslednímu soudu. Víra v blížící se konec světa ovlivňovala chování lidu i panovníků.


J. Čihák (Čtvrtek 12. února 2009)
Praha leží na pseudokrasovém území. Už za Karla IV. byly popsány rozevřené trhliny v zemi. http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/CHRUZEMI/cr2_cztx/CHU-PODZ.htm Přírodní trhliny a jeskyňky musely působit mysteriózně a docela strašidelně. Nepochybně dotvářely mystické a magické zaměření. Ovlivňovaly lidskou činnost na povrchu i pod ním. Pražský pseudokras s různými geologickými útvary tady byl dříve než far-aha a proto si myslím, že Praga, Fraga(Faraga) či Braga může znamenat území prasklin-puklin-trhlin nebo území kde se trhá(trga) země. Určit přesný průběh Pražského zlomu je nesnadné i pro dnešní geology. Středověký člověk se asi řídil tím co jasně viděl, tedy rozevřené zemské pukliny a různé dutiny. Otevření tzv. petřínské propasti v 60.létech nejspíš nebylo jediné v historii Pražské kotliny. Takové jevy musely vyvolávat strach a paniku. Snad byly chápány jako Boží znamení, možná jako předzvěst Posledního soudu nebo výstup ďábla z temných hlubin. Trhliny v zemi mohly být uctívané s nadějí i s obavami.


J. Čihák (Úterý 10. února 2009)
Našel jsem trochu informací o Pražském zlomu při stavbě vítkovských tunelů. www.geology.cz/zpravy/obsah/2007/2007-16.pdf Je tam pěkný obrázek styku křemenců a břidlic v místě zlomu a tak mě napadá, jestli něco takového bylo kdysi k vidění na povrchu. Pokud ano, třeba na Vítkově a na Petříně , pak by vyměření místa pro rotundu sv.Kříže bylo v tomto směru snažší než vyměření směru od Václavova hrobu do Jeruzaléma. Začíná být velmi pravděpodobné, že rotunda leží na křížení zlomu a J. linie. Podle popisu obrázků na sweb.cz se zlom také projevuje rovinnými plochami na skalních odkryvech. Proto brzy vyrazím po linii Pražského zlomu. Budu vyhledávat plochy na skalách, které byly tlakem vybroušeny do hladka a do roviny.


J. Čihák (Pátek 6. února 2009)
Megality bývají často umístěny v blízkosti geologických poruch, zlomů a jejich křížení. V letech 1996-8 byly znovu zkoumány Kounovské kameny. Přitom došlo k měření geologických zlomů. Zkoumání historie a mytologie ve vztahu ke geologii není nic nového. Významné zlomy a jejich křížení jsou podle mnohých jediným vysvětlením pro umístění důležitých staveb a menhirů.


J. Čihák (Čtvrtek 5. února 2009)
Mapu, která by umožnila potvrdit přesnou polohu sv.Kříže nad zlomem, asi nikde neseženu. Je dost míst kde byl při stavebních pracích doložen průběh Pražského zlomu, ale přesně to uvedeno není. Informace se těžko získávají, bývají zkreslené nebo nepravdivé. Zlom vede jen do Hloubětína a není tam asi jediný současný odkryv jak se píše. Další má být na skalním výchozu Žižkova vrchu přibližně za karlínským kostelem. V Motole prý zlomové plochy vidět nejsou, ale výchoz sousedí se zlomem. Geologii vůbec nerozumím, ale přesto se tam někdy půjdu podívat. Jinak předpokládám, že ta rotunda stojí v blízkosti zlomu.


J. Čihák (Čtvrtek 5. února 2009)
Málem bych zapoměl na latinu. I tady jsou slova, která mohou vyjadřovat místo geologicky zlomené či puklé. Slova frangere-lámati, frango-zlomit, fractus-zlomený jsou nápadně podobná názvům Fraga a Fáraga. Potěšilo mě slovo rhagas-puklina. Z toho se dá vytvořit třeba Ragas, Bragas, Braga, atd..


J. Čihák (Čtvrtek 5. února 2009)
Pražský zlom je prasklina na povrchu země. Etymologický slovník jazyka českého uvádí, že výchozí sloveso k praskati není u nás zachováno. Dále se píše: blízko jsou mu litevské sprageti a sprógti, lotyšské spragt(puknouti), norské spraka a německé springen, začáteční písmeno s u nás zaniklo. Základy prag a próg se velmi blíží starému názvu Praga, což může být místo kde praská zem. Význam názvu může být také ukrytý ve slově trhati, praslovansky trga-ti (trga?, traga?, fraga?, praga?), zachováno ve slovinštině a srbochorvatštině. V Protogermánském slovníku jsem našel zajímavá slova pro prasknout, puknout a zlomit se. Jejich hlásková přestavba a různé komolení by také mohlo vést až k Praga a Praha. Nebudu dělat úvahy kdy a proč mohl název vzniknout a jak se mohl dále vyvíjet. Nemám žádné informace o tom, že by germánská a slovanská mytologie obsahovala nějaká tvrzení o geologických zlomech.