J. Čihák (Pátek 20. února 2009)

Ten urbanistický kříž z unas.cz nedává bez symetrie smysl, ale můžeme v něm vidět zbytky paprskové soustavy linií, která mohla vzniknout podle stejného hermetického učení jako čestlická. Spojnice Kříž-Kliment má azimut 45˚, což je astrologicky velmi zajímavé. Neznám přesnou polohu kostela na Arbesově náměstí a zajímalo by mě, jestli jsou všechny tři kostely opravdu v linii. Další linie Kříž-Bartoloměj-Martin a Kříž-Petr-Václav-St.Boleslav se také nápadně jeví jako pozůstatky soustavy.

Na Smíchově v okolí sv.Václava býval klášter Kartuziánů s velebným kostelem. Celý komplex zanikl za husitských válek a dosud nebyly nalezeny žádné zbytky zdiva. Přibližný směr přes sv.Kříž vede k sv.Haštalu a k Anežskému klášteru. Sv.Kříž dělí vzdálenost přibližně 1:1. Tak jsem si řekl, co kdyby ten poměr opravdu existoval a jenom tak ze zvědavosti jsem vytipoval polohu presbytáře kartuziánského kostela. Do Anežského kláštera vede též jedna z linií čestlické soustavy. Z toho vyplynula domněnka, že sv.Prokop i sv.Kříž byly jen uzlová místa a obřadním centrem obou soustav byly svatyně v Anežském klášteře. Druhým centrem pražské soustavy byl sv.Vít propojený s klášterem přes sv.Kříž zalomenou linií. V pozůstatcích sakrální geometrie Prahy se stále dají nacházet nové souvislosti. Je to sice zmatek, ale lecos už z toho vysvítá.