J. Čihák (Úterý 7. července 2009)  ⇑

Přemýšlel jsem, co by se mohlo v Praze pražit tak důležitého, aby podle toho pražení nazvali město. Napadlo mě uvažovat o vápně. Na výstavbu kamenného města bylo spotřebováno velmi mnoho vápna. Proto bylo nutné nejprve otevřít vápencový lom a založit velkou pražírnu vápna. Oxid vápenatý, též pálené vápno se vyrábí tepelným rozkladem mletého vápence. Chemický proces je dnes nazýván pálení vápence, vypalování vápence a méně často pražení vápence. Snad se kdysi po českých krajích šířily zvěsti jak pražíni postavili velkou pražnici, ve které praží vápenec ve dne i v noci a s nadšením staví svoji kamennou Pražu z upraženého vápna, opuky a pískovce. Zbývá jen dodat, že pálené vápno je používáno jako přísada při výrobě kovů a skla.

J. Čihák (Středa 1. července 2009)  ⇑

www.archeoparkprasily.cz Témata: Experimenty Tak nějak mohlo vypadat zpracování železa v okolí Petřína.

Zdeněk Homola (Pátek 19. června 2009)  ⇑

Díky za upozornění, opravil jsem to, díky i za pochvalu.

Martin Vavřík (Čtvrtek 18. června 2009)  ⇑

Vážený pane, zaujala mne vaše stránka o katedrále sv. Víta, pro upřesnění by bylo vhodné opravit údaj úplně v závěru - uvádíte zde jako nejvyšší gotickou klenbu katedrálu v Remeši se 38 m, nejvyšší klenbou je však klenba katedrály v Beauvais (asi 48 m), vyšší je i klenba v Amiens (42 m). Jinak stránky a grafické modely jsou velmi pěkné!

J. Čihák (Úterý 16. června 2009)  ⇑

Není dosud známo, jestli slovanština a staročeština měla výraz pro tavení. Výraz mohl být odvozen ze slova vyjadřujícího rozžhavení, ale staré tvary slova žhnouti se nijak nedají zkomolit na praga. To podporuje úvahu, že se v Praze pouze upravovala (pražila) surovina vytěžená na Petříně. Nebudu se pouštět do spekulací proč mohlo být železo taveno jinde. Snad utajení? Pak vznikají otázky, kudy byla upražená a tím vylehčená ruda vyvážena, zda to bylo po proudu řeky, kde se ruda tavila, zda to bylo na více místech, atd.. Zlato, stříbro a drahokamy měly pro vznešené feudály velký význam, ale bez obyčejného železa nemohla přežít ani nižší šlechta, natož králové.

J. Čihák (Úterý 16. června 2009)  ⇑

Našel jsem názorný obrázek jedné petřínské štoly. Voda s velkým obsahem železa tady místy vytváří rezavé krápníky. www.nautilus.cz/nebo.html

Je rozšířen omyl, že pražení železa znamenalo jeho tavení. Pražení byla jenom příprava suroviny. Staročeši by tavbu železa nazývali spíše nějakým slovem pro žhavení. Proces přípravy možná nazývali pražba nebo praža. Slovo potom mohlo získat význam jako místní název. Jenom mi není jasné, proč by byla důležitější příprava suroviny než samotné tavení. Byla snad zpečená surovina vyvážena mimo Pražu a tavena na jiných místech?

J. Čihák (Úterý 2. června 2009)  ⇑

Silně železitá voda s velkým obsahem síry vyvěrá na několika místech středních Čech. Má nevábný pach a mírně projímavé účinky. Petřínská voda obsahovala malé množství sirných sloučenin a to může být důvod proč si dávní předkové oblíbili železitou vodu právě na Petříně. Druhým důvodem může být obrovský obsah železa, neboť anorganické železo je málo účinné. To je dnes potvrzeno nejen při pití minerálek, ale také při užívání anorg. supl. přípravků.

J. Čihák (Úterý 2. června 2009)  ⇑

Podle pověsti měl pramen ze studánky Petřínka léčivé a povzbuzující účinky. Docela tomu věřím, protože petřínské prameny bývaly v minulosti velmi bohaté na železo, viz www.pis.cz/cz/praha/zakladni_info/vznik_jmena_praha. Obrázek dnešní Petřínky: www.prazskekasny.net/kasna.php?strana_id=258. Petřín se mohl stát magickým a mystickým místem pro hojný výskyt léčivých pramenů. Ovšem nadále trvám na možné existenci dýmající praskliny, která občas udivovala transcendentním úkazem.

J. Čihák (Sobota 30. května 2009)  ⇑

Další léčivou látkou posvátného pramenu mohl být uhličitan vápenatý. Uhličitano-vápenato-železitá voda mohla opravdu působit příznivě na zdraví. Přírodní úkazy (dým, pára, bublinky ve vodě) mohly vznikat jenom občas, když se uhelné ložisko více rozhořelo na příhodném místě. Úkazy mohly zaniknout bez zásahu člověka. Mohlo k tomu dojít už dávno před těžbou vlivem geologické nestability území. Při kristianizaci návrší pak byly transformovány místní legendy. Pozdější kroniky zamlčovaly původní pohanské tradice, vznikaly nové křesťanské pověsti a další generace začaly zapomínat na pravou minulost. Na závěr se zmíním o praslovanských slovech žirdlo a žerdlo-jícen, později otvor kde vyvěrá voda ze země. Zaujala mě ta slabika ži. Proto si kladu otázku co opravdu znamenalo slovo žiži.

J. Čihák (Sobota 30. května 2009)  ⇑

V některých uhelných dolech vyvěrají minerální prameny. Voda obsahuje bublinky tvořené oxidem uhličitým. Oblast Petřína a Opyše byla bohatá na prameny. Některý z nich mohl obsahovat bublinky a železo. Na Petříně byly těženy sloučeniny železa a dále praženy v pecích pod Petřínem. Voda mohla léčit třeba anémii, posilovat při různých nemocech a urychlovat zotavování po zranění. Pramen se stal posvátným, kouřící prasklina byla posvátná, ale toť zase jen moje spekulace.

J. Čihák (Čtvrtek 21. května 2009)  ⇑

Výrony plynů ze země bývaly transcendentním úkazem. Proto se k vrchu Boreč vztahují pověsti o nestvůrách žijících v jeho dutinách. Našel jsem pár místních obrázků: http://smisene.webzdarma.cz/view.php?cisloclanku=2007082601. Labyrint puklin zde asi vytvořila tuhnoucí láva. Petřín sice není sopečný, ale prochází jím Pražský zlom. V okolí takových poruch vznikají soustavy puklin a navíc je zde pseudokras a nestabilní svah. Petřínská uhelná sloj mohla čas od času pomalu hořet vlivem omezené oxidace. Kouř a pára z kopce bohatého na prameny mohla vycházet posvátnou prasklinou. Při důlních požárech bývá pozorován výron dýmu ze země nad místem hoření. Dým vychází z hlíny a v okolí nejsou povrchové praskliny. Tlak plynu vznikajícího při podzemním hoření je velký.

J. Čihák (Sobota 9. května 2009)  ⇑

V oblastech uhelných ložisek jsou popisovány výrony plynů. Nastávají zvláště v blízkosti tektonických poruch (Pražský zlom). Pseudokrasové dutiny a rozevřené praskliny pak usnadní únik plynů ze země.

J. Čihák (Středa 6. května 2009)  ⇑

Zajímavé informace k poslednímu tématu. Látky, které mohou být zneužívané inhalací. Patří mezi ně složky důlního plynu. www.zdravcentra.cz/cps/rde/xbcr/zc/SOLEN_far-200602-0010.pdf

J. Čihák (Středa 22. dubna 2009)  ⇑

Zaujala mě fonetická podobnost mezi slovy Fraga a Spraga. Připomenu, že první slovo je starogermánské a pravděpodobně znamená orakulum. To druhé podle mojí spekulace vyjadřuje zemskou prasklinu, z níž vychází omamný závan a občas omamná pára. Už dříve jsme uvažovali o tom, že Slované název Fraga převzali. Nyní se nabízí možnost, že Fraga s posvátnou a divotvornou spragou byla časem nazývána Spraga. Písmeno s- na začátku vypadlo(u obecného významu slova ověřeno) a zůstala Praga. Dříve jsme též uvažovali o jednoduchém zkomolení názvu Fraga podle slovanské výslovnosti, avšak vznik staročeského názvu mohl být složitější. Sehrála přitom roli podobná výslovnost obou slov a fascinace zemským úkazem, který umožňoval kontakt s bohy.

J. Čihák (Úterý 21. dubna 2009)  ⇑

V uhelných vrstvách místy dochází k samovznícení a probíhá pomalé hoření bez přístupu vzduchu. Indikační plyny samovznícení uhlí jsou kysličník uhličitý, kysličník uhelnatý, metan, etan, etylén, acetylén, propan, propylén, butan, izobutan a vodík. Základním indikačním plynem je kysličník uhelnatý. Slabá otrava se projevuje euforií a sebejistotou. Acetylén ve slabé koncentraci obluzuje. Domnívám se, že plyn z petřínského uhlí mohl puklinami unikat až na povrch a způsobit při nadýchání omámení. Věštírna podobná té v Delfách tady mohla fungovat. Této problematice nerozumím a proto by mě zajímalo jak vlastně působí důlní plyn při akutní a chronické otravě.