J. Čihák (Čtvrtek 5. listopadu 2009)  ⇑

Co vlastně znamená jméno Přemysl Oráč? Zvažoval, správně rozhodoval, podle jedněch byl Zemědělec a jiní jméno Oráč vysvětlují jako Zakladatel. Ví někdo, jak staří Slované vyslovovali Přemysl? Podle jisté nápovědy to mohlo začínat na Pri... Intuitivně se nabízí vysvětlení Práhmistr (s tím nápadem souhlasím). Že by zakladatel českého vladařského rodu byl původně tesařem? A jak to mohlo ovlivnit vznik názvu Praga? Vládnoucí knížata zakládala hradiště s velkolepými záměry. Sídlu zpravidla dávala název podle svého jména. Kníže Bořivoj mohl nové sídlo nazvat podle svého rodu. Už jsme diskutovali o hypotetickém erbu, na kterém mohly být práh a sekyra nebo muž an teše práh. Tedy řečeno po našem: Prahu založili a název zvolili k poctě svých předků, kteří si říkali Rod Práhmistrův (Tesařův). Ovšem je to jen hezká spekulace. Je zajímavé, že slovo Přemyslovci nepoužíval ani V. Hájek z Libočan, psal Rod Přemyslův. Slovo se objevuje až v 18. stol. v historických spisech.

J. Čihák (Úterý 20. října 2009)  ⇑

Čím tedy byly kmeny z východu nápadné a proč jim Germáni říkali Vindové. Jméno snad souvisí s protogermánským winda-vítr a windon. Etymolog V.Machek píše: zdá se, že psl. stsl. větr označovalo původně činitele, totiž v lidové víře mythického původce vanutí vzduchu, démona jenž fouká. Možná český kmen udržoval staré přežité tradice a tak vzniklo Cichu Windones. ???

J. Čihák (Neděle 18. října 2009)  ⇑

Bude zajímavé hledat jakýkoli vztah mezi Windones a Fraganeo. Jedno slovo patří k Čechům a druhé je nápadně podobné názvu jejich města podle Ibráhíma. Obě slova používali Frankové v 9. století. Jsou to názvy kmene a území nedaleko jejich hranice. Hypoteticky má obojí cosi společného s předvídáním budoucnosti.

J. Čihák (Neděle 18. října 2009)  ⇑

Západoslovanské kulty měly blízko ke germánským. Velký vliv měli snad Sasové, kteří si udrželi pohanský kult až do roku 804. Kultovnictví bývalo velmi pestré. Lišily se kmeny i rody téhož náboženství. Důležité byly kulty duchů zemřelých předků. Víra v posmrtnou existenci předků vedla až ke hledání způsobů komunikace s nimi. Mantika se neomezovala jen na bohy, kteří uměli pořádně zadout a vyvolat ničivé vichry. Duchům byla přisuzována schopnost vyvolat průvan či závan větru a tak odpovídat na dotazy věštců. Slovo Windones může nějak vyjadřovat "uctívačství větru" (přesněji řečeno uctívání boha povětří skrze vítr) a také "duchařství". Druhá možnost je líbivější, neboť není nutné uvažovat o tom, proč by si jeden západoslovanský kmen změnil hierarchii bohů zakořeněnou u celé kultury. Podle mého názoru je pravděpodobnější, že v určitých náboženských představách upřednostňoval duchy předků před bohy. Při vší úctě k předkům, ono to windones může znamenat podivítr, větroplach nebo prďola. Takže můžeme jenom litovat, že nikdo nevytesal germánsko-latinský slovník do skály. To bychom byli hned moudřejší.

J. Čihák (Pátek 16. října 2009)  ⇑

Teď jsem se dověděl, že západní Slované boha větru neměli. To však nahrává níže uvedené spekulaci. Kmen Čechů se mohl nábožensky odlišovat a tím vznikl název Cichu Windones.(?)

J. Čihák (Pátek 16. října 2009)  ⇑

Další zajímavé protogermánské slovo winda=vítr. Není to vichřice nebo bouře, ale obyčejný vítr a vánek, který postačil k předvídání budoucnosti. Bozi dávali najevo svou vůli šelestem listí. Využíváno kupříkladu v římském věštectví.

J. Čihák (Pátek 16. října 2009)  ⇑

Význam starého slova windon je vysvětlován německým slovem winden, které má až příliš významů. Nabízí se vysvětlení, že Cichuové čistili vymlácené obilí od plev vyfoukáváním, ale to dělali zemědělské kmeny všude. Slovo bývá ztotožňováno s Venedi, Veneti a Vinidi, což je označení Slovanů ve středověkých latinských spisech. Vysvětlení, že Cichu Windones znamená Čeští Slované, se zdá pravděpodobné.

Připadá mi, že slovo Windones je náboženského původu a znamená "uctívači vanutí" neboli "uctívači větru". Z toho vyvozuji spekulativní závěr, že Cichuové vyznávali kult boha větru a značný význam přisuzovali věšteckým praktikám, při kterých hrál hlavní úlohu vítr. Převládající zemědělský způsob obživy ovlivnil náboženství a proto byli více uctíváni bohové větru a životodárného děště. V hierarchii bohů však obecně převládali ti, kteří vládli nejobávanějším přírodním živlům. Pokud by některý kmen upřednostňoval boha větru před vládci bouří, blesků, hromobití a zemětřesení, pak by tím budil pozornost a mohl by ke svému jménu dostat přezdívku, například "foukaři". Pravý význam slova Windones je stále nejasný. Podle mého názoru může slovo znamenat "uctívači větru", méně pravděpodobné je jméno větrného božstva.

J. Čihák (Sobota 10. října 2009)  ⇑

Ve franckých kronikách je zaznamenáno Cichu Windones. Kdo teda ti Češi byli? Zemědělci, vili věnce či přišli otamtud, odkud fouká vítr? Slovo windon je v protogermánském slovníku.

J. Čihák (Středa 7. října 2009)  ⇑

Vyskytují se názory, že haploskupina nejrozšířenější mezi lidem mohla být jiná než haploskupina knížecích rodů. Mohly se lišit i haploskupiny mezi knížecími rody vládnoucími na jednom územním celku. Výzkum to v mnoha případech prokáže, o tom nelze pochybovat. Je otázka, jestli to pomůže k objasnění nebo vznikne ještě větší zmatek. Mnozí se toho obávají. Ucelené a podrobnější výsledky v rámci Evropy však budou získány až po prozkoumání mnoha koster z lidových pohřebišť a z hrobů nepochybně knížecích. Rozumné jsou možná úvahy, aby se s rozsáhlým výzkumem začalo později, až bude genetika pokročilejší a z výzkumu se vytěží o mnoho více. Je to vlastně podobné jako s živelnými počátky archeologie, které nadělaly víc škody než užitku.

J. Čihák (Úterý 6. října 2009)  ⇑

Proslýchá se, že projekt Archeosteon byl zastaven. Prý z obav, že dějiny budou úplně změněny, což nelze zatím vyloučit. Pro příklad doporučuji přečíst článek Německé kosti vedou k carům na lidovky.cz. Asi se hned tak nedovíme kde Přemyslovci měli původ. Spekuluje se o slovanském, anglosaském, románském i jiném. Loni jsem našel ke starogermánskému slovu Fraga-orakulum staroslovanské vraža (viz 4.9.2008/II, 5.9.2008/I-V, 1.10.2008/I). Pokud bude původ Přemyslovců slovanský, anglosaský nebo smíšený, pak zůstane domněnka o věštírně stále pravděpodobná.

J. Čihák (Pátek 2. října 2009)  ⇑

Zveřejněné výsledky genografického výzkumu současné populace jsou odlišné od situace v Čechách před více jak 1000 lety. Za tu dobu se v Evropě odehrálo mnoho událostí. Analýzy kostí ze středověkých hrobů přinesou cenná a možná i překvapivá fakta.

J. Čihák (Čtvrtek 1. října 2009)  ⇑

Výzkum DNA sv.Václava-jak dopadl?? To by mě také zajímalo, jako toho tazatele na genomac.cz/forum. Jsou zde informace o testech Y a Mt.

J. Čihák (Sobota 19. září 2009)  ⇑

Nyní se mi to rozleželo v hlavě, fraga-phraga mohla obecně znamenat kontrolovaný průchod. Mohl to být výraz pro celní osadu. U nejvýznamnější v kraji se slovo stalo názvem a poté z toho odvodili název pro celé ovládané území. Dostal jsem však lepší nápad. Už dávno jsem měl pocit, že je v názvu skryto cosi magického a proto se nedaří původ objasnit. Mysticismus a magie měly v těch dobách nesmírný význam. Proto jsem znovu oprášil pravděpodobný význam starogermánského slova fraga. Když nebudeme hledat složité souvislosti, tak můžeme vycházet ze dvou spisů. Jeden udává, že na sever od Dunaje byl kraj Fraganeo. Druhý nazývá město u Vltavy Fraga. Bývá zvykem říkat, co se samo nabízí, bývá klamné. Může to tak být, neboť spisy mohou obsahovat nepravdy nebo zmíněná oblast mohla ležet dále na sever. Už řadu let vznikají tendence k přehodnocení stěhování národů. Prý přitom docházelo více ke směšování národů. Připustme tedy, že zde mohl sídlit čechogermánský kmen Fragarů, který postupně ovládl větší oblast. Měl významnou věštírnu Fragu, podle které si dal jméno a nazval svoje území Fraganeo.(? podle některých názorů bylo Fraganeo jméno velmože) Kopec s věštírnou byl v kraji natolik proslulý a název zažitý, že se nové hradiště nemohlo jmenovat jinak.

ZH (Pátek 18. září 2009)  ⇑

No já nejsem dost fundovaný se k tomu vyjadřovat, nicméně se stydím, že jsme onen tvar Fraganeo opomněli diskutovat (text znám, ale pokládal jsem to jen za gramatický tvar Fragy). Tuším, že ztotožnění Fraganeo s Pražskem bylo zpochybňováno, a priori se mi nezdá, že by tu bylo 40 civitates, když Beheimare, je-li Čechami, jich mělo 15, ale kdoví, jak to bylo. Zatímco Beheimare je v textu řazeno mezi okolní regiony, Fraganeo někam mezi polské.
Ten autor v www.boiohaemum.cz si teda nedělá vůbec žádné starosti s aspoň zdáním věrohodnosti svých tvrzení v žádném směru, nicméně je to zajímavé. Jen jsem v protokeltském slovníku Velšské university ono slovo nenašel, vy ano? Ale v tomhle asi autor nefantazíruje.
Nicméně jste tu tuším už před časem práh ve smyslu závora zmiňoval, to zní hodnověrně, mně to taky kdysi napadlo, ale neuplatnil jsem to, protože jsem si říkal, že velká řeka s brodem je nápadnější, než nějaké opevněné mýto, které bylo ledaskde a že to tedy pro název Prahy není tolik pravděpodobné, ale zmíním to v textu.
Ten slovotvorný postup blata-Blatov mi v případě Prahy teda připadá dost přitažený za vlasy.

J. Čihák (Čtvrtek 17. září 2009)  ⇑

Pokud uvěříme, že tady byla hraniční(pražná) oblast(panství) Fraganeo a Vltava s Labem tvořily střeženou linii, potom mohl jediný průchod dostat jméno Fraga nebo Fáraga. To myslím dost konkuruje domněnkám o germánském brodu nebo věštírně a na straně druhé to podporuje důvěru v přepisy Ibrahimovy zprávy. Fraga(Phraga) byla osadou, kde byl kontrolovaný přechod mezi vých. a záp. Evropou, zároveň obchodní centrum v Čechách a místo kde se dařilo řemeslné výrobě. Podle mého názoru se říkalo střežené linii fraganeo, potom dostalo panství název Fraganeo, od toho, podle tehdejších jazykových zvyklostí, dostala osada název Fraga a ten se přirozeně přenesl na hradiště. Předpokládám, že již osada měla pevnostní ráz a bylo tam i mnoho ozbrojenců. Podle této spekulace by název Praha znamenal jen to, že Pražský hrad byl postaven na střežené linii, které se říkalo fraganeo. Podobně název obce Blatov vyjadřuje, že byla založena u blat. Od názvu hlavního města se očekává více. Přesto jsem potěšen, protože název může vyjadřovat velký význam Prahy v Evropě 8. a 9. století.