J. Čihák (Neděle 20. června 2010)  ⇑

Našel jsem kvalitnější fotografii na na http://foto.mapy.cz/original?id=86327. Vlevo je údolí Vltavy, ale meandr není vidět. Údolí je jakoby přerušeno letenským a hradčanským návrším (geomorfologicky jedno návrší), na kterém dominuje katedrála sv.Víta. Návrší je překážkou v přímém toku Vltavy, která tento vyvýšený prag obtéká. Bylo na něm postaveno hradiště Praga. Kdysi jste mě vyzýval, abych hledal v Pražské kotlině něco hodně svérázného. Nic lepšího už asi nenajdeme. Upozorňuji, že nápad není z mé hlavy a nevím kdo na to přišel. Autora už asi nedohledáme. Toto jednoduché řešení (Praga na pragu) se mi líbí, ale nejasná je koncovka -a, protože grad Praga je mužského rodu. Vysvětlení koncovky neznal ani Kosmas. Balkánští Charvati měli mýtického knížete jménem Porga. Slované od Vltavy tvořili jména podobně. Možná měli mýtického hrdinu jménem Praga nebo si vytvořili nového praotce téhož jména. (O aktualizaci zastaralých mýtů ve středověku píše J.Cinert.) Vltava byla odchýlena, vytvářela kolem posvátného pragu magický meandr, na pragu byl uctíván novomýtický praotec Praga, pak tam začali stavět hradiště...

ZH (Neděle 20. června 2010)  ⇑

Před pár lety jsem fotil teleobjektivem ze Řípu Pražský hrad, byl vidět daleko v ďolíku, to co vnímáme z Prahy jako kopce, vůbec jako kopce neimponovalo, však je to 300-380 metrů vysoká plošina, ve které Vltava udělala kaňon s pražskou kotlinou. Říp má 460 metrů, terén kolem něj cca 220 metrů, ku Praze se v souladu s Vltavou pozvolna zvedá na oněch 300 m. Nechce se mi fotku zpracovávat, tak dávám odkaz na obdobný obrázek ze Řípu k jihu z Panoramia.
Zato je z Řípu vidět České středohoří, tuším i Krušné hory atd.
První opravdické kopce směrem k jihu jsou až Brdy a Středočeská pahorkatina, daleko za Prahou, jinak je to placka protkaná koryty toků.
Tím chci říct, že mi Cinertovo tvrzení o Praze jakožto kopcovitém kraji oproti Polabí připadá nesmyslné. Sám jsem kdysi krátce přemýšlel o oněch příčných výběžcích mezi pražskými potoky jakožto o prazích, ale ani jsem to tu neuváděl, nepřišlo mi to pravděpodobné. Pokud bychom brali práh jakožto přímého předchůdce názvu Praha, myslím existuje spousta pravděpodobnějších vysvětlení, než kopce.
Je to pochopitelně jen můj názor, pravdu samozřejmě neznám a bůhví, jestli ji vůbec kdy kdo znal.

J. Čihák (Sobota 19. června 2010)  ⇑

Už jsem zase tady. Významy slova práh byly trám, přeneseně hranice, mez a pravděpodobně i terénní vyvýšenina. Patří sem ploché i vystouplejší kopce, hřbety a hřebeny. Je skutečností, že hradiště a sídelní oblast Praga ležely na okraji velké jižní pahorkatiny. Podle J.Cinerta ležely na prazích (kopcovitých vyvýšeninách) a podle dalšího přeneseného významu si myslím, že zároveň ležely na prahu pahorkatiny, čili u hranice mezi jižní pahorkatinou a severní nížinou tvaru mísy. Na tomto prahu-hranici se náhle a výrazně mění reliéf krajiny. Takže si můžeme vybrat, jestli se Praha jmenuje podle vyvýšenin nebo podle jejich pomezí, samozřejmě jen hypoteticky. Myslím, že podle obojího, vždyť Praha leží na prahu prahů. A tak jsem nakonec rád, že máme další původy názvu do naší sbírky. Bylo by dobré podívat se z Řípu, které terénní vyvýšeniny na severu Prahy a okolí mají v reliéfu krajiny pomezní ráz. Na webu jsou fotografie pořízené z Řípu směrem na jih, ale autorům nepřálo počasí a proto je horizont nečitelný.

J. Čihák (Středa 16. června 2010)  ⇑

Znovu jsem přenesl diskusi na www stránky pana Cinerta. Zapojit se může každý. Diskusi o původu názvu Praha jsem posunul o krok dále a doufám, že to skončí alespoň o další krok dopředu.
Takzvaný středočeský práh spojuje Českomoravskou vrchovinu a Brdy. Je to zbytek rozvodí mezi střední a jižní oblastí Čech. V té dávné době stékala "jihočeská" voda na jih (Šumava tehdy nebyla). Tento práh samozřejmě nemá se vznikem názvu Praha nic společného.

J. Čihák (Úterý 15. června 2010)  ⇑

Ještě se vrátím k názvu města Prahy. Nabývám přesvědčení, že Praga bylo původně pojmenování hradiště nebo země ležící v hraniční (prahové) oblasti mezi severní nížinou a jižní pahorkatinou (nyní pozůstatek tzv. středočeského prahu).

J. Čihák (Čtvrtek 10. června 2010)  ⇑

Všechna prastará učení a jejich vlivy jsou zmatek převeliký. Možná se tím budu někdy zabývat. Třeba se dovtípím a podaří se mi osvětlit smysl pražských kostelních linií a trojúhelníků. Na to musí být čas a chuť.
Mezi Hvězdou a Břevnovským klášterem jsou historické souvislosti. Některé se jen tak objeví, ale jsou velmi nejasné. Například paténa kláštera Břevnovského ze 14.století má střed ohraničen šestiprvkovým obrazcem, do kterého je promyšleně zasazen obdélník (obrázek patény na webu není). Zjištění tohoto druhu zjitřují fantazii, ale nic konkrétního z toho nevyplývá.

J. Čihák (Čtvrtek 10. června 2010)  ⇑

K takovému nápadu je dosti nesnadné hledat indicie. Je těžké to obhajovat, ale i jiní mají podobné názory, že feng-shui a čínská geomancie byly uplatňovány v renesanční architektuře.
http://astrologie-vykladykaret-wallerie.webnode.cz Vyhledávání: Geopatogenní zóny

ZH (Úterý 8. června 2010)  ⇑

To mi připadá hodně přitažené za vlasy...

J. Čihák (Úterý 8. června 2010)  ⇑

Dnes začíná seriál Za zrcadlem. Debata o magnetické anomálii před Hvězdou bude asi v posledním dílu. Jsem zvědavý jaký bude výsledek.
Představy o působení spirálových energií byly součástí starého čínského učení feng-shui. Jen tak mě napadlo, že výběr místa pro letohrádek a jeho natočení mohou podléhat umění čínských architektů. Renesance sice přejímala antické umění a filozofii, ale musíme připustit, že někdo mohl mít zálibu ve staré čínské kultuře, byl křesťanem a všechno spojil dohromady. Myslím si, že tato domněnka není špatná, protože Ferdinandové prý byli trochu praštění (Rudolf až moc) a letohrádek Hvězda je uváděn jako příklad manýristické architektury.

ZH (Pátek 28. května 2010)  ⇑

Nechtěl jsem se Vás dotknout, ani vašich teorií, taky jsem dosud tyhle věci nekomentoval, ale nechtěl jsem, aby se tu rozvinula debata, která by racionální jádro těchto stránek o Pražském hradu shazovala, už tak je to tu praštěné, ale jen natolik, aby šlo o nějaké prokazatelné údaje, třeba úhly, vzdálenosti ap.
Je pravda, že nevěřím ani na rádio a mobily ;).
Nejvíc asi věřím na dvojitě slepé randomizované studie, pokud neexistují přímé důkazy; před časem jsem se snažil něco takového v geomantice či alternativní medicíně najít, ale bohužel vše pocházelo od "skeptiků" a jev to neprokázalo - to je mi na věci nejpodezřelejší, že zastánci těchto teorií se neobtěžují je prokázat vědeckými (tj. statistickými) metodami, aspoň pokud vím, třeba je to jinak.
Ale nemá cenu, abychom se tu svářeli o tomto prastarém obecném dilematu, máte mé sympatie a každý máme svou pravdu... Ostatně fungování lidstva je od nepaměti postaveno na z mého pohledu bludech, lidi kteří se řídí z mého pohledu ptákovinami, jsou zpravidla úspěšnější než já, protože nespotřebují tolik životní energie na pochybnosti...

jiří škaloud (Pátek 28. května 2010)  ⇑

Zdravím pánové,
díky i za sledování našeho webu :-). Jak jsem psal, opravdu si vážím vašich historických znalostí a nápadů.
Co se týká magnetické anomálie způsobené geologickým podložím, případně vliv kovových předmětů na kompas, to jsou věci, s kterými se potkáváme docela často, měli jsme je na paměti a snad jsme je i vyloučili. Magnetický nefelinit velikosti Řípu, vulkanity typu Vladař apod. jistě mají na kompas vliv. Nebo měření "těsně" u železobetonových konstrukcí, jistě.. Zakopané předměty (pokud nejsou velké aspoň jako tank, a nemáte kompas přímo na nich) kompas ovlivní pramálo.
Geomantiku a vnímání geomantických linií zpochybňují jen ti, kteří nic necítí. Není na to přístroj, tak to prostě neexistuje. To je docela úsměvný a zjednodušený přístup. Ve chvíli, kdy se vám poprvé zkroutí virgule, nebo jiný pendl, začnete to vidět jinak.. Ale na druhou stranu - chápu skepsi a rozhodně vám ji vymlouvat nehodlám. K tomu si musí člověk dojít sám, a nebo ne. I proto jsem vás s tím neobtěžoval. To není přezíravost, ale opravdu laskavost. Nechci vzbuzovat nic, co by vám zavíralo jakékoliv dvířka k budoucnosti. Na druhou stranu - pídil jsem se u vás o jakési racionální vysvětlení reality letohrádku, nicméně toto vysvětlení také zatím nemáte...
Esoterika i léčitelství jsou plné nesmyslů, to je jasné. Ovšem vždy, když se pohybujeme na hraně lidského poznání, je fantazie, odhad a hypotéza základním nástrojem pokroku. Ať už se bavíme o teorii strun a kvantové mechanice, nebo o teoriích Grahama Hancocka, ley-lines a třeba Grahamově planetární mřížce. Šarlatánství, tajuplnost, senzacechtivost, oblbování, mámení peněz - to vše jistě existuje. Ale také spousta pozitivního, zajímavého a třeba časem přínosného. I proto se na tento tenký led pouštíme - a je nám docela jedno, co si myslí páni z klubu skeptiků, snažící se "chránit" veřejnost před bludy. To je zase arogance těch, co si myslí,že jsou moudří, a že "prostý lid" se bez jejich pomoci a ochrany neobejde. Mají svou pravdu, a obrací se k nám až ve chvíli, kdy jim "klasická" věda není schopna pomoci :-)) ..no, hlavně že je to docela zábavné..
Zůstávám s úsměvem, a těším se na shledání.
Jiří Škaloud

ZH (Čtvrtek 27. května 2010)  ⇑

Rád bych tady udržel nějakou racionální platformu, já spíš inklinuju ke Klubu skeptiků, než k bezhlavému rozvíjení teorií založených na neměřitelných jevech.
Dokázal jste, tuším, že pojednání o tom, že u Hvězdy "bez pár stupňů kompas ukazuje přímo k východu" (nebo Hvězda ukazuje bez pár stupňů k východu?) je založeno na artefaktu - odklon střelky je způsoben železnými konstrukcemi. Nevím, jak byl určen "vortex" uprostřed obory, je-li tam taky magnetická anomálie, nebo se tam proutkařilo či co. Proběhla tam nedaleko slavná bitva na Bílé hoře, Josef II. měl ve Hvězdě skladiště střelného prachu a bůhví čeho, leželo tam tuším německé vojsko, to by bylo, aby někde nebyl pohřbený aspoň zahradnický trakař...

J. Čihák (Čtvrtek 27. května 2010)  ⇑

Tak jsem se nakonec dovtípil jaké tajemství skrývá obora Hvězda. Ve zmíněném energetickém místě asi cirkuluje pozitivní spirálová energie. Takové místo je popsáno v článku Jablunkov-chráněný park, avšak onu energii nelze ničím změřit...
http://lecitel.unas.cz/inspirace/reportaze/jablunkov-park

J. Čihák (Středa 26. května 2010)  ⇑

Mne by zajímalo, za jakých okolností byl objeven střed energetického víru v oboře, jestli je tam nějaká anomálie gravitační, magnetická nebo optická.

ZH (Úterý 25. května 2010)  ⇑

Přečetl jsem si to, děkuji J. Škaloudovi, že uvedl v článku odkaz na tyto stránky. Pokud by sem někdo z webu www.putujici.cz zabloudil, připomínám (jak jsem poctivě uvedl v Nápadech a hypotézách), že nápad s Jeruzalémskou linií i to, že ji v té době bylo možné vyměřit astrolábem, je z hlavy J. Čiháka, ne z mé, já to jen přeměřoval a sepsal.

Co se týče té domnělé magnetické anomálie, kterou zpochybňujete, trochu se chechtám, já jsem zase zpochybnil, že by natočení Hvězdy proti zemským souřadnicím bylo 15 stupňů, když jsem naměřil něco přes 12, taky jsem psal, že Zvěrokruh začíná na východě a ne na západě, ale taky to oboje zůstalo nepovšimnuto. Takový je svět...

Říkal jsem si, že bych napsal speciální stať o Hvězdě, když má k Pražskému hradu tak blízko, a uvedl bych vše na pravou míru. Ale je fakt, že jsme celkem nepřišli na nic nového, co bych subjektivně považoval za jednoznačné, no třeba nás ještě něco napadne... Já tam například byl naposledy někdy před 2 lety, kdy jsem o tom takhle neuvažoval.

Mimochodem, já jsem na začátku uváděl odkaz z Pražských stezek, J. Čihák nedávno jiný, nevšiml jsem si, že je tam o Hvězdě 13 dílů...