J. Čihák (Úterý 25. května 2010)  ⇑

Pan Škaloud napsal 2.část článku Letohrádek Hvězda-Obora. Chybu kompasu před vchodem do letohrádku považuje za magnetickou anomálii způsobenou vortexem, což je místo vykazující různé fyzikální anomálie. Já se budu držet výkladu, že se jedná o deformaci geomagnetického pole způsobenou mřížovými vraty a roštem z feromagnetické oceli. V článku je popisováno další místo v oboře kde má nyní být energetické centrum vortexu.

ZH (Úterý 25. května 2010)  ⇑

Tak mi napadlo, že leckomu musíme připadat jako podivíni, když po nás tohle čte, nebo když nás vidí v terénu, jak chodíme s kompasem ap. Já jsem jednou něco odkrokovával před sv. Vítem a skupina cizokrajných turistů třeštila oči, průvodce taky, ale pak jim řek, že asi geokeškuju a všichni si oddechli, že jsem normální ;).

ZH (Neděle 23. května 2010)  ⇑

Náhodně jsem si přečetl pojednání o 4-5 živlech a Platónových pěti pravidelných mnohostěnech viz, které jim odpovídají.

Ohni odpovídá čtyřstěn (postavný na trojúhelníku), vzduchu osmistěn (dva čtyřboké jehlany proti sobě na čtverci), vodě dvacetistěn (průmět je pětiúhelník) a zemi kupodivu krychle - no vlastně jeden z průmětů krychle je šestiúhelník). Éteru pak dvanáctistěn, jehož povrch je tvořen samými pětiúhelníky.

Napadla mě analogie se Hvězdou, jejíž čtyři patra mají odpovídat živlům, ale nezdá se to mít moc společného.

J. Čihák (Sobota 22. května 2010)  ⇑

Měření kompasem nemusí být všude spolehlivé. Sloupy, zábradlí, vrata a ploty ze železa mohou dosti deformovat zemské magnetické pole. Proto je dobré dodržet odstup alespoň 2 metry. Nezáleží jenom na množství kovu, ale také na tvaru a natočení tělesa vůči pólům.

ZH (Pátek 21. května 2010)  ⇑

Dík za uvedení magnetické poruchy na správnou míru a za skvělý odkaz. Omlouvám se, že jsem pokládal údaj o 311. lustru za novodobou dedukci. Nicméně mi není jasné, proč by měla být třistajedenáctka pozoruhodná a proč by měla být motivem k založení letohrádku.

J. Čihák (Pátek 21. května 2010)  ⇑

Magnetický vchod: www.ivo-turista.kvalitne.cz/letohradekhvezda/28letohradekhvezdapraha.JPG
Pražské naučné stezky: www.prazskestezky.cz/hvezd/hvzd12.html

J. Čihák (Pátek 21. května 2010)  ⇑

Vzal jsem kompas a zašel jsem do obory Hvězda zkontrolovat směr geomagnetického pole. Cestou od Svatomarkétské brány k letohrádku jsem žádnou odchylku nezjistil. Teprve u vchodu v ohradní zdi letohrádku mě kompas začal klamat. Ukazoval, že letohrádek a prostřední cesta jsou orientovány na východ. Ve vchodu je rám s mřížemi a na zemi velký rošt. Všechno je z oceli. Příčina výrazné odchylky je tedy jasná. Směr magnetických siločar je v okolí vchodu změněn velkým množstvím feromagnetické oceli. Kolem vnějšího zdiva letohrádku jsem zjistil normální směr magnetického pole Země.

J. Čihák (Středa 19. května 2010)  ⇑

To raději přenechám zkušenějším, ale dlouhodobé změny geomagnetického pole (sekulární variace) mají periodu 480 let (2010-480=1530), v jiném zdroji je uvedeno 400 let. Takže po vystavění Hvězdy to mohlo být velmi podobné a kompasy by tehdy ukazovaly přibližně totéž co nyní objevil pan Škaloud. Našel jsem pěknou zajímavost o používání kompasu v 16.století u nás. Georgius Agricola popisuje hornický kompas ve svém díle vydaném v roce 1556 na podkladě zkušeností získaných v 1.pol. 16.stol. v jáchymovských dolech. Důlní měřičství bylo považováno za tajemné umění a bylo přístupné pouze zasvěceným.

ZH (Středa 19. května 2010)  ⇑

Jen bych se do toho vmísil s upozorněním, že magnetický pól Země se dosti podstatně a rychle pohybuje a nevím, zda je spočítáno, kde byl v 16. století.
Díval jsem se na geologickou mapu viz, kolem Hvězdy jsou jenom usazené horniny (spraše, slínovce, pískovce), nic co by budilo podezření na železité horniny (aspoň dle mého laického pohledu), a na geomagnetickou mapu http://wms.geology.cz/wmsconnector/com.esri.wms.Esrimap/CGS_Geomagnetic_Field, tento odkaz lze zobrazit zde viz, kde jsem sice nenašel legendu, ale předpokládám-li, že největší magnetická aktivita je červeně a žlutě, pak kolem Hvězdy je vše fádně šedivé.

J. Čihák (Středa 19. května 2010)  ⇑

JŠ: Odchylku jste všichni naměřili přímo u vchodu do letohrádku. U brány je zemský magnetizmus normální. Měřili jste odchylku také v různých vzdálenostech od letohrádku? Zajímalo by mě jaké jsou výsledky v okolí. Zatím z toho není jasné, jestli je příčina v horninách pod oborou nebo přímo ve stavbě. Mám z dřívějška zkušenost, že v místnostech a těsně u budov kompas chybuje. Odchylky bývají výrazné i ve zděných budovách. Způsobují to železné součásti staveb: rozvod plynu a vody, odpady, ústřední topení, nosníky, plechy a další. Letohrádek má měděnou střechu, renesanční zdi a klenby. Výraznou magnetickou odchylku bych tam neočekával. Přesto tam je a musí mít nějakou příčinu. Úvahy k ničemu nepovedou. Bylo by potřeba proměřit celou stavbu s okolím a vyhodnotit výsledky. Zatím lze říci jen to, že stavba je zdánlivě orientována na východ podle magnetické odchylky. Je to náhoda nebo záměr?

ZH (Úterý 18. května 2010)  ⇑

Jelikož oboru založil Ferdinand I. podstatně dřív, než jeho syn postavil letohrádek, je možné, že se letohrádek jen přizpůsobil stávajícím parkovým cestám, které třeba neměly symbolický význam. Na Klosseho mapě z r. 1723, asi nejstarší známé, je osm paprsčitých cest kolem středu, který byl v jedné třetině obory (myšleno od Prahy), patrně tam cosi původně bylo, třeba altán atd., ke kterému se letohrádek možná vztahoval.

Diagram Hvězdy od J. Čiháka je zde

Astrologii vůbec nerozumím, ale ve Wikipedii (http://cs.wikipedia.org/wiki/Zv%C4%9Brokruh) jsem se dočetl tohle: Výchozím bodem (začátkem 1. znamení - Beran) je jarní bod. (Jedná se o tropický zvěrokruh, s nímž pracuje astrologie.) Jarní bod bývá kolem azimutu 89° dle geodetických souřadnic, jestli se nemýlím, což tedy odpovídá 0° astrologických souřadnic. Takže pokud bychom umístili Zvěrokruh dle dnešních geodetických souřadnic, byl by prakticky o 180° otočený. Stejně to má mít i astronomie, ale v onom programu Sky Map Pro používají geodetické souřadnice. Klaudiánova mapa Čech z r. 1518 je vzhůru nohama oproti našim geodetickým zvyklostem. Dedukuji, že tehdejší systém vznikl proto, že lidi vzhlíželi ke Slunci, takže jižní strana byla na mapách nahoře, od doby, kdy se začala brát v potaz celá zeměkoule vč. jižní polokoule, dali nahoru tu část s Evropou.

J. Čihák (Úterý 18. května 2010)  ⇑

Prošel jsem několik knih o heraldice. Na šlechtických erbech ze 14.-16. stol. není "hvězda šestirohá" nijak vzácná. Bohužel jsem nikde nenašel co měla vyjadřovat. S antickou, mariánskou a judaistickou symbolikou to nesouvisí. Nákres hvězdy se zodiakem sem můžete dát, zajímají mě názory jiných. Astrologii také nerozumím, ale to natočení hvězdy o 15˚ se mi zdá přirozenější než natočení zodiaku. Hledání astrologického vysvětlení půdorysu Hvězdy je asi nad lidské síly, protože se tím nezabýval, pokud vím, ani M.Špůrek.

ZH (Pondělí 17. května 2010)  ⇑

Kompas - to je zajímavé. Nabízelo by se, že postavili letohrádek dle kompasu zmateného místní magnetickou anomálií, ale to bychom asi stavitele tak důmyslné stavby podcenili, ledaže amatér Ferdinand si do toho nedal kecat. Pozoruhodné je i natočení tereziánských katastrálních map o 8° oproti poledníku, které se dosud v řadě map dědí. To ovšem vzniklo až později a má jinou hodnotu a myslím i příčinu.
Ještě se chci omluvit J. Čihákovi, že stále opravuji jeho měření, ale svého času jsem si např. dal fakt záležet na ověření orientace katedrály sv. Víta na Google Earth, hledal místa, odkud je vidět osa lodi (průjezd mezi II. a III. nádvořím Hradu, místo u Hanavského pavilonu, jisté místo na prosecké stráni aj., měřil jsem stín monolitu v pravé místní poledne na Starém proboštství atd., fakt to vychází přesně, GE to měří na setiny stupně a jenom natolik dlouhé úseky, aby nedošlo k chybě.
Co se rondelů týče, byla to spíš výzva pro J. Čiháka, se kterým tu už řadu let takhle blbneme. Druhým motivem je, že to čtou mí zde nepíšící přátelé a příbuzní, s kterými pak podiskutuju ústně a taky to beru jako poznámkový blok...

jiří škaloud (Pondělí 17. května 2010)  ⇑

Zdravím,
díky za další podněty, astrologii vůbec nerozumím, nicméně souhlasím, že její použití v logice letohrádku je dost pravděpodobné. M.Stejskal se orientaci pozice letohrádku spíš vyhýbá, dokonce i některé kresby (druhé patro) mají nesprávnou orientaci, snad záměrně. Orientace a vazba na Královskou cestu je křečovitá a násilná. Řekl bych, že to není správná interpretace.

Nicméně mám ještě jedno "překvapení." Nevím, jestli jste při návštěvě letohrádku měřili kompasem světové strany "in situ". Já při první návštěvě ano, a to ještě v době, kdy jsem nevěděl o odklonu osy - a při tomhle měření (přímo od vchodu) jsem naměřil směr hlavního průseku přímo k východu. Až po pohledu do mapy a dalším měření jsem zjistil, že to přímo východ není, nicméně kompas stejně ukazuje skoro přesný východ. Zajímavé je i to, že při měření od strany Svatomarkétské brány je kompas "v pořádku." Chápu, že přesnost ručních kompasů není velká, tak jsme to pro jistotu měřili tři lidi třemi kopmasy, všichni se stejným výsledkem. A teď, co s tím? :-))
Add rondely - jistě zajímavé téma, primárně předcházející celé naší historii (a nakonec i geomantii), ale, (omlouvám se) to je na tisíc dalších diskuzí..

ZH (Neděle 16. května 2010)  ⇑

Což se posunout o 6500 let proti času a hledat vysvětlení pro funkci rondelů, o kterých jsme se tu již několikrát letmo zmiňovali. Jeden byl v Ruzyni pod Hvězdou, další pár km severněji, u Kolína se teď našly 4 asi v pětikilometrových vzdálenostech, v Evropě jich byla nalezena asi stovka a další nálezy díky novým metodám neinvazivní archeologie přibývají. Ty české byly nalezeny při stavbách budov a silnic, bůhví, kolik jich ještě je. Připadá mi to příbuzné s tím, o čem diskutujeme kolem Hvězdy i románských staveb.

Měly průměr 30 až 230 m (Kolín), kruhový tvar, ale kruh nebýval úplně dokonalý, měly několik příkopů až 5 m hlubokých a 8 m širokých a uvnitř nich až několik soustředných palisád. Uprostřed se nic nenachází, jen pozůstatky pecí a ohnišť. Přes uvedené mohutné opevnění jakoby byl dle modelů (např. viz AÚ CSAV) do rondelu otevřený vstup a výstup (?).
Předpokládá se význam kultovní či vojenský, obchodní, pracovní, astronomický nebo nově (viz) jako kultovní místo pro hry.
Kupodivu jsem nikde nenašel hypotézu, že by šlo o ekvivalent pyramid či mastab, tedy jakési mausoleum (asi jsem blbě hledal, není možné, aby to někoho nenapadlo, u mladšího příbuzného Stonehenge se to předpokládá). To by ovšem předpokládalo centrální hrobku. Nicméně existoval i žárový ritus, kdy se zřejmě věřilo, že oheň má očistný účinek a umožňuje přechod do posmrtného života. Kdybych si zafantazíroval, mohli si myslet, že příslušné božstvo bude mít na paměti, díky z výše viditelnému rondelu, odkud ta úžasná osobnost do posmrtna přišla a mohli od toho očekávat výhody.

Nicméně, střízlivěji bych předpokládal, že 230 metrů velké, nepravidelně kruhové opevněné místo s příkopy (asi vodními, v případě Kolína i Ruzyně) bude spíš hradiště, předchůdce vodní tvrze. To mě ale zase matou ty volné vstupy, ale na jiném modelu (viz) jsou pravděpodobnější můstky. Je potíž, že se tam celkem nic nenašlo, ale bydlet mohli na povrchu a pohřbívat žehem.

Ále, kdyby mé informace o rondelech přesahovaly hranice naší kotliny, tak bych našel třeba tohle, kde se píše i o tom, co jsem tady "vymyslel". Rondel neboli causewayed enclosure "Robin Hood's Ball" je tady, 3 km od Stonehenge. Termín causeway (cesta po hrázi) označuje právě ona přerušení příkopu (nebyl v těch místech vykopán), jejichž význam mi však nadále není jasný a zdá se vylučovat obrannou funkci.

Mimochodem, pro neangličtináře upozorňuji na translate.google.cz, kam se dá nahrát text či adresa cizojazyčné stránky, automatický překlad je sice zpotvořený, ale většinou srozumitelný.