ZH (Neděle 20. června 2010)
Před pár lety jsem fotil teleobjektivem ze Řípu Pražský hrad, byl vidět daleko v ďolíku, to co vnímáme z Prahy jako kopce, vůbec jako kopce neimponovalo, však je to 300-380 metrů vysoká plošina, ve které Vltava udělala kaňon s pražskou kotlinou. Říp má 460 metrů, terén kolem něj cca 220 metrů, ku Praze se v souladu s Vltavou pozvolna zvedá na oněch 300 m. Nechce se mi fotku zpracovávat, tak dávám odkaz na obdobný obrázek ze Řípu k jihu z Panoramia.
Zato je z Řípu vidět České středohoří, tuším i Krušné hory atd.
První opravdické kopce směrem k jihu jsou až Brdy a Středočeská pahorkatina, daleko za Prahou, jinak je to placka protkaná koryty toků.
Tím chci říct, že mi Cinertovo tvrzení o Praze jakožto kopcovitém kraji oproti Polabí připadá nesmyslné. Sám jsem kdysi krátce přemýšlel o oněch příčných výběžcích mezi pražskými potoky jakožto o prazích, ale ani jsem to tu neuváděl, nepřišlo mi to pravděpodobné. Pokud bychom brali práh jakožto přímého předchůdce názvu Praha, myslím existuje spousta pravděpodobnějších vysvětlení, než kopce.
Je to pochopitelně jen můj názor, pravdu samozřejmě neznám a bůhví, jestli ji vůbec kdy kdo znal.
Zato je z Řípu vidět České středohoří, tuším i Krušné hory atd.
První opravdické kopce směrem k jihu jsou až Brdy a Středočeská pahorkatina, daleko za Prahou, jinak je to placka protkaná koryty toků.
Tím chci říct, že mi Cinertovo tvrzení o Praze jakožto kopcovitém kraji oproti Polabí připadá nesmyslné. Sám jsem kdysi krátce přemýšlel o oněch příčných výběžcích mezi pražskými potoky jakožto o prazích, ale ani jsem to tu neuváděl, nepřišlo mi to pravděpodobné. Pokud bychom brali práh jakožto přímého předchůdce názvu Praha, myslím existuje spousta pravděpodobnějších vysvětlení, než kopce.
Je to pochopitelně jen můj názor, pravdu samozřejmě neznám a bůhví, jestli ji vůbec kdy kdo znal.

Kniha HAJDY NA HRAD