J. Čihák (Úterý 27. července 2010)  ⇑

Prahora je podle výkladového slovníku velmi stará a velká hora. Také podle mýtů je prahora největší hora, která první vystoupila z oceánu při vzniku světa. Lidé stavěli mohylové pahorky, které jim měly symbolicky připomínat prahoru. Vykonávali tam pohřby, obřady a magické úkony. Taková malá mohyla mohla být na vrcholu Opyše. Pro místní kmen to byla jejich posvátná Prahora, kde už praotcové uctívali bohy a duchy. Název Žiži mohl vzniknout později a byl to možná nějaký jiný objekt, třeba posvátná skála.

J. Čihák (Pondělí 26. července 2010)  ⇑

Pragarský hrad?
Vraťme se raději k Opyši. Bílá hora není horou a přesto takový název dostala. Podhoří není pod horou a také dostalo nesprávný název. Opyši tedy klidně můžeme říkat prahora, slovansky pragara a z toho mohl vzniknout zkomolený název Praga.

ZH (Neděle 25. července 2010)  ⇑

No, mně se Vítkov taky líbí, pod ním dnešní Husitskou a Koněvovou třídou vedla stezka na Kolín-Čáslav-Vídeň, a to v prodloužení mé oblíbené přesně rovnoběžkové linie Strahovská brána-Malostranské mostecké věže-Platnéřská-Celetná-Prašná brána, z druhé strany vedla stezka na Boleslav, je přímo nad brodištěm zvaným později Velké Benátky (Štvanice, Rohanský ostrov aj.). Na starých mapách je v místě dnešního památníku patrna homolovitá vyvýšenina. Mimochodem Vítek z Hory, podle kterého se vrch jmenuje, žil ve 14. století, nicméně na mapách do 19. století nese vrch název Žižkaberg či Žižkova hora.

Ovšem nic se nezdá nasvědčovat tomu, že by byl Vítkov někdy významný, žádná osada, podhradí, se pod ním nevyvinuly, bubenský brod chránilo Hradíštko na Poříčí, které bylo kilák vzdáleno atd.

Jo, tady je výřez ze Sad. prospektu 1618, kopec vlevo je Vítkov, uprostřed Parukářka a vpravo Riegerovy sady .

J. Čihák (Pátek 23. července 2010)  ⇑

Zaniklou Vítkovskou homoli nechal rozrýpat Žižka, když tam narychlo stavěl pevnůstku s hradbami a příkopy. Největší zásahy do reliéfu Vítkova byly provedeny při stavbě mauzolea. Nakonec byly na svazích stavěny cesty a upravován terén.

Opyš je návrší přimknuté do příkrých svahů vltavského údolí. Naproti tomu Vítkov dříve vypadal jako samostatná malá hora, horka. Podle něj mohla okolní kotlina dostat název Podgar (Podhorsko) a z toho se nějak mohlo vyvinout Praga. Slovo samo nemusí být krkolomné. Možná se více uplatňovalo divoké mluvení.

Je možné také uvažovat o společné existenci obou názvů: Pragar (povátná hora) a Podgar (kotlina pod horou). Dokázat to samozřejmě nejde.

J. Čihák (Čtvrtek 22. července 2010)  ⇑

Horní část homole původního Vítkova byla odtěžena, střední část (sedlo) byla zasypána a svahy byly dost zdevastovány lomovou činností. Tedy pro archeology tam asi nic nezůstalo. Jen tak pro zajímavost, na vrcholu homole prý bývala skála a u ní tábořil Jan Žižka.

Slovansky gar je hora a Pragar by mohla být posvátná hora (dnes Vítkov). Její název se přenesl na kotlinu, pak na hradiště a nakonec na správní oblast. Slovotvorná řada mohla pokračovat slovy Praga nebo Pragara a Praga a nakonec Praganeo. Vztah mezi slovy Pragar a Praga mohl být podobný jako u Říp, Řípsko a Podřípsko.

Provázely mě a stále budou provázet pochybnosti, že Praha má něco společného s prahem. Jsou stejně pravděpodobné, ale zcela jiné možnosti. Pra-ga je pravděpodobná jako Prag-a.

ZH (Středa 21. července 2010)  ⇑

Doufám, že sem nezabloudí žádný etymolog ;). Vzpomněl jsem si na údajný Ibrahimův tvar Fáraga (či Báraga nebo Paraga), přesmyčky jsou v etymologii časté, kór když je slovo krkolomné.

Vítkov asi do tohoto kontextu nepatří, jinak souhlasím, že to je zajímavý hřbet, ze kterého by se dal kontrolovat bubenský a libeňský (byl-li takový) brod a stezka ku Kolínu a Boleslavi. Psal jste svého času, že vrchol Vítkova byl původně homolovitý a byl odtěžen lomovou činností. Víte, jak velký kus zmizel a zda by na něm mohlo být místo pro archeologicky zajímavé pozůstatky? Jinak jsem neslyšel, že by se tam něco našlo, což ale může znamenat jen, že se nehledalo nebo že nejsem dost vzdělaný. Vítkov je prý nazván dle majitele tamější vinice, kdo ví, jak se mu říkalo dřív.

J. Čihák (Středa 21. července 2010)  ⇑

Opravuji špatné vyjádření. Slovo pragar není rodu mužského jako například Avar. Slovo pragar je původním tvarem v rodu ženském. Takže při vývoji slovanského jazyka bylo přidáno -a, pragara. Slovo Praga mohlo vzniknout jako odchylka, která se uplatnila v dialektu na dolním toku Vltavy. Tedy Praga a Pragara jsou slova příbuzných dialektů.

J. Čihák (Středa 21. července 2010)  ⇑

...a ještě mě napadlo, jestli ten posvátný Pragar nebyl můj oblíbený vrch Vítkov, který byl v reliéfu kotliny výraznější než Opyš.

J. Čihák (Středa 21. července 2010)  ⇑

A což takhle Pra-gora, Stará hora, též Starý les? V původním tvaru Pragor nebo Pragar. Ovšem to by se hodilo spíše k Řípu než k Opyši či Strahovu. Přesto si myslím, že to nelze vyloučit, protože posvátnou pramatku kopců měl na svém území asi každý kmen.

ZH (Úterý 20. července 2010)  ⇑

No, fakt jsem jen žertoval. Nicméně k té replice o Vyšehradu podotýkám, že Levigradec (Leuigradek) je doložen dle Kosmy a je nedaleko od města Prahy (...non longe ab urbe Praga Levigradec in oppido...), tedy nemůže být Prahou ;).
A což takhle Pra-grad, Starý hrad? D se polykalo a r se tam blbě vyslovovalo, tak se taky vypustilo ;-). Nikde jsem ale samozřejmě nenašel, že by se r takto vypouštělo ve slovanských obdobách ke hrad. Zato v Brně se říká Prágl nebo Prágr ;), ale to bude asi od německého mluvnického tvaru. No nic, fakt je to jen vtip.

J. Čihák (Úterý 20. července 2010)  ⇑

No nevím, nevím. Podle Vltavy by Vyšehrad mohl být pravým hradcem a Pražský hrad levým hradcem. Ale zkusme také uvažovat v podobenstvích. "Pravigrada" by mohla být pevností, kterou vlastní ten opravdu nejmocnější vladař.

ZH (Sobota 17. července 2010)  ⇑

Předesílám, že tomu sám nevěřím, ale přikládám to k těm předešlým více či méně uhozeným desítkám hypotéz o vzniku názvu Praha spíš jako vtip.
Poměrně nedávno se začal vznik hradiště Klecany datovat do 10. století (dřív byly objeveny jen nálezy z pozdější doby) a vznikl nápad, že by mohlo být Pravým hradcem, dvojčetem protějšího Levého.
Nicméně se též předpokládá, že Levý hradec (hradiště v dnešní části obce Roztoky u Prahy Levý Hradec) je nazváno podle umístění u cesty z Budče na Pražský hrad (možná spíš cesty z Roudnice a Budyně).
Lze ovšem předpokládat, že by Levý hradec měl mít protějšek v Pravém.
No a ten fór je v tom, že, ať stezka vedla k bubenskému brodu nebo Myší dírou k malostranskému, byla Opyš po pravé straně. Takže Pravý hradec (Pravigradec), po vzoru Valmez (Valašské Meziříčí) Pragra... Praga, Praha ;). Po pravé straně stezky je, pravda, ještě hradiště Šárka, jehož dobový název zřejmě znám není.

Mimochodem jsem zas jednou studoval staré mapy a všiml si, jak jsou sídla u řek stavěna tam, kde jsou ostrovy. Předpokládám, že hlavním motivem bylo snazší přebrodění či přemostění, jestli mohl ostrov sloužit jako ultimum refugium, nevím. Na Labi v rovinaté písčité krajině to zřejmě bylo všude, ale na dolní Vltavě byla taková konstelace jen v Praze. A maně vzpomínám na města jako Řím, Paříž aj. To říkám jen jako repliku těm, co tvrdí, že oblast Prahy byla původně na Vltavě tuctová lokalita.

ZH (Středa 7. července 2010)  ⇑

K naší ústní debatě, zda se píše vždy Pražská kotlina, nebo lze v nějakém kontextu psát pražská kotlina, vyjímám z pravidla.cz: "Názvy, jejichž základem jsou jména kotlina, nížina, pánev a tabule, jsou vlastními jmény jen v terminologii zeměpisné, proto se píše např. Malá nížina uherská, ale slezská nížina, hornoslezská uhelná pánev (termíny geologické)."
Rozdíl oproti ujc.cas.cz je možná v podkladu, jímž můžou být Školní verusus Akademícká pravidla českého pravopisu (nemám je teď k dispozici), ta akademická podrobněji rozvádějí psaní v různých kontextech, jde zřejmě o to, aby byli spokojeni jak lidi, kteří pravopisu velkou váhu nepřikládají, tak ti, co si na jazykové logice zakládají.

J. Čihák (Neděle 4. července 2010)  ⇑

Mezi slovy pramen a práh řada nebude. Pramen je zároveň "prahem", přes který uniká skrytá voda na povrch. Kdyby bylo petřínské prameniště nejdůležitějším místem v Pražské kotlině, pak by se to tady jmenovalo Prama. Se vznikem názvu Praha si nikdo neví rady. Snad jednou Pražská kotlina sama vydá svoje tajemství.

ZH (Čtvrtek 1. července 2010)  ⇑

To je pěkná konstrukce, i když (jinak to ani nejde) spekulativní. Já si také myslím, že takto umístěnou studánku musely mnohé kultury uctívat, i když kolega Cinert to zpochybňuje. To Praga mi přijde násilné, nejsem si jistý, zda tehdy byli schopni tak abstraktních významů slov, nicméně bych byl náchylný hledat souvislost se slovem pramen, který pochází od práti (pronikat, jít vpřed), a to je příbuzné s mnohými dalšími slovy, které jsme probrali dříve či dosud ne, jako je podpora, přepážka, závora, prám, prak, brod, brána, peřej, Perun. Ovšem nenapadá mi slovotvorná řada, kterou bychom se od pramene dostali k Praze. Pramenů bylo údajně na Opyši více, tak to třeba bylo prameniště, ale to mi také nepomůže.
Ještě omluva ev. nově příchozím, tohle je opravdu jen amorfní lůno nápadů, nic tím nechci tvrdit.