J. Čihák (Čtvrtek 1. července 2010)  ⇑

Zatím nikdo nedokázal, že nejstarší kamenná stavba na Opyši byla křesťanská. Dokonce ani nevíme, jestli tam opravdu byla posvátná skála. Je možné, že první křesťanská svatyně měla několik pohanských předchůdců s kultovní a astronomickou funkcí. Pokud na Opyši vyvěrala podzemní voda (studenicě), pak Žiži mohla být malá pohanská svatyně, která chránila posvátný pramen a podobala se obytným kruhovým stavbám v jadranském přímoří. Časem mohla svatyni nahradit posvátná studna podobná těm na Sardinii. K tomu by se hodila nějaká souvislost s prahem. Studna Santa Cristina prý byla předělem mezi pozemským a podzemním světem. Mohla být tedy chápána jako duchovní práh, za který uměli "nahlédnout" jenom kněží. Na tomto prahu komunikovali se Zemí, ovlivňovali podzemní svět a věštili. Kdyby taková studna byla na Opyši, potom mohla dostat název Praga a původní název pramene (snad Žiži) zanikl. Nová kultovní stavba a její název byly součástí aktualizace zastaralých mýtů. Aktualizovaný pohanský kult měl zabránit pronikání křesťanství do České kotliny.

J. Čihák (Středa 30. června 2010)  ⇑

V tholech se také bydlelo. www.chorvatsko.cz/tema/bunje.html

J. Čihák (Středa 30. června 2010)  ⇑

Chrámová studna Santa Cristina na Sardinii z 11.-9. stol.př.n.l. je také typem tholu. Tato stavba se podobá středověkým rotundám.
www.sardegna.cz/_data/1177515367.4146.jpg
Jiný typ tholu nabízí Wikipedie a v Delfách je zcela odlišný sloupový typ.

J. Čihák (Úterý 29. června 2010)  ⇑

Okrouhlý chrám v obytné čtvrti sumerského města. Rekonstrukce stavby z 1.pol.III.tis.př.n.l. na netu není.
www.cojeco.cz Hledej: Chafádží

Kruhové pohřebiště se šachtovými hroby v Mykénách.
www.aneris.cz/recko_13.html
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:07Mykene_Palast_Rundgrab02.jpg

J. Čihák (Úterý 29. června 2010)  ⇑

Jen tak pro zajímavost, souvisí to i s první rotundou na Opyši. Předchůdci kruhových antických staveb a středověkých rotund byly kruhové stavby typu tholos. Poprvé se vyskytovaly na Arabském poloostrově koncem 4.tis. př.n.l. a v 3.tis. př.n.l. se šířily dále. První rotundy stavěli už staří Řekové a sloužily k astronomickým pozorováním.

ZH (Úterý 29. června 2010)  ⇑

No, zas tak úplně daleko od Hradu to není ;). Přemýšleli jsme, co že to bylo Žiži, co tam bylo v pravěku, podle čeho se Praha jmenuje. Samo sebou Hrad je už milionkrát překopán a většina území je na věky nedostupná, takže se už nic zjistit nedá. V době, kdy jsem o pravěkých kruhových stavbách měl jen povšechné ponětí, že měly něco společného s primitivní astronomií, jsem si říkal, že ten kopec (Opyš) víceméně v centru kotliny by byl pro tento účel ideální. No, rondely se stavěly pět tisíc let před slovanskými hradišti, zajímavé mimochodem je, že pozdější pravěké kultury už, zdá se, taková gigantická díla nestavěly.
Rotundy prý byly stavěny po vzoru římských kruhových mausoleí, tj. hrobek, na paměť mučednické smrti či zázračných činů světců. V Římě je dodnes obrovské Augustovo mausoleum obklopené příkopem, podobné bylo Hadriánovo, z něhož je Andělský hrad. I když si spíš myslím, že bezprostředním vzorem pro české a moravské rotundy byla rotunda Anastasis v Jeruzalémě, která ovšem mohla mít onen římský vzor.

Je někde na netu odkaz na onu sumerskou a mykénskou stavbu? Tam je účel prokázán?

J. Čihák (Úterý 29. června 2010)  ⇑

K mé potěše jsem zjistil, že Sumerové postavili opevněný chrám s okrouhlými dvojitými hradbami. Vás zase potěší, že v Mykénách měli kruhové ohrazené pohřebiště. Proč jsou i rotundy kruhové? Musím však upozornit, že se těmito tématy dostáváme mimo stránky o Pražském hradu.

V neolitu byl používán jednoduchý volutový ornament. Jsou to linie zatočené do spirály. Nevyvolávají optické iluze. Proto se domnívám, že někteří umělci experimentovali s ozdobováním rituální keramiky a přitom náhodně objevili jiný ornamentální prvek, který v kruhové řadě šálil jejich zrak. Aby to nebyla jenom fantazie, potřeboval bych najít něco na ukázku, ale k tomu nemám vhodné zdroje fotografií. Přesvědčení o existenci tajemných neviditelných sil lidé získávali už v době kamenné. Přesvědčení bylo časem posilováno nejen klamným vnímáním, ale také tím co opravdu viděli. Myslím si, že takový "důkaz" získali už v mezolitu při opracovávání baltického jantaru. Možná až tam sahají kořeny učení o nepoznatelném bohu. Ovšem to jsem se opravdu dostal od Pražského hradu úplně jinam.

Myslím, že diskutování je v koncích. Zůstává nezodpovězená otázka, k čemu byly trojúhelníky a linie. Trojúhelníky snad podléhaly hermetickým matematickým pravidlům, která byla propojena s mystikou. Linie byly energetickými zřídelními osami a místem působení duchovních sil. Související nauky procházely rozsáhlým bludným vývojem. Název Hradu také stále odolává objasnění. Dalším diskutováním už nic nevyřešíme. Proto bude moudré nechat všechna témata uležet. S odstupem času uvidíme, jestli bude možné pokračovat.

ZH (Pátek 25. června 2010)  ⇑

Dík za vysvětlení bramborovitosti, to je nejpravděpodobnější, mátlo mě, že profi modely archeologů tu nepravidelnost zachovávají.
Myslím, že ohraničení území, revíru ap. kruhem je nejpřirozenější. Virtuální, hliněné, palisádové ap. struktury se mi zdají tendovat spíše ke kruhovým tvarům, srubové a kamenné stavby bylo asi zas jednodušší stavět pravoúhle. Kruhový tvar má Slunce, Měsíc, obzor s nebeskou bání, ohniště, žďářiště, oko, shromáždění lidí kolem něčeho ap. Přiznám se, že si nejsem jistý, jakou techniku používaly dotyčné kultury k výrobě okrouhlých nádob, zda jen ruční, nebo se k dokončení používal pomalý kruh, rychlý kruh byl vynalezen až mnohem později.

Tady je docela zasvěcené pojednání o rondelech. Cosi (zřejmě méně fundované) je tady.

J. Čihák (Pátek 25. června 2010)  ⇑

Kdysi jsem na www četl pojednání o problémech, které archeologům způsobují vodorovné posuvy terénu. Tyto pomalé změny probíhají i na rovině. Nyní po 6000 letech jsou nalezené příkopy rondelů asi zdeformované. Proto jsou jedna nebo obě osy zalomené a příkopy mají tvar brambory. Přesné souřadnice rondelu v Ruzyni neznám.

Rondely byly stavěny kulturami, které již uměly vyrábět malovanou keramiku. Proto si myslím, že někteří řemeslníci mohli při malování misek náhodně objevovat různé kruhové (viz níže bolehlav.cz) i jiné optické klamy. Podívejte se, co dokáže jednoduchý ornament. www.jupi.wz.cz/Images/obrazky/Opticke klamy/Prece se toci.gif (V adrese jsou mezery.) Primitivní člověk si nejspíš myslel, že s obrázky na keramice pohybují (točí) síly nadpřirozeného světa. Proto se mohlo stát, že kruhu začali přisuzovat magické vlastnosti a stal se důležitým obrazcem při rituálech. Tím chci jen naznačit jednu z možností, proč kultovní stavby byly kruhové.

ZH (Pátek 25. června 2010)  ⇑

Zajímavé je, že rondely neměly vždy přesně kruhový tvar, ale "bramborovitý". Nevím, jestli lidé doby kamenné neuměli vytyčit kruh (nám se zdá technologie s kusem provazu zřejmá), šlo-li o přizpůsobení se terénu nebo to mělo nějaký význam. Ale pokud by měl mít rondel astronomický smysl, bylo by to trochu divné.
Otázka je, proč byly některé tak rozsáhlé, 230 m v průměru, myslím jsem četl i o 300 m. Jiné měly zase 30 m. Byly snad zpravidla v rovinách. Kdyby měly astronomickou funkci, proč by byly čtyři na malém území (J. Cinert sice nabízí možnost, že nebyly ze stejného období, ale...).
Když někdo kdykoli v historii zorganizoval monumentální stavbu, byl jistě v podezření, že to není jen z praktických či kultovních důvodů, ale že si staví vlastní pomník, někdy to bylo asi i víceméně nepokrytě, jako v Egyptě (no tam se rovnou faraoni prohlásili za bohy). Pořád se mi jeví nepravděpodobnější, že rondely byly jakýsi ekvivalent pyramid.

Mimochodem, vy znáte přesné souřadnice rondelu v Ruzyni? Já jsem místo kdysi identifikoval podle nějaké fotky, kde byl odkryt a v pozadí byl nějaký sklad, ale teď už fotku nelze najít a skladů je tam moc a nevzpomenu si, který z nich to byl. Mělo by to být severně od ulice Na Hůrce, jestli se nemýlím, každopádně dole u potoka, že.

J. Čihák (Pátek 25. června 2010)  ⇑

Rondel v Ruzyni leží u ley linky. Také mi to připadá jako náhoda. Jsou daleko pozoruhodnější a těžko uvěřitelné náhody. Například "mayské hřiště". Jeho osa ukazuje bod na obloze kde dojde při východu Slunce roku 2012 ke galaktickému vyrovnání. Mayové nemohli vědět, ve které části Galaxie se nachází její střed, protože ten není vidět ani dalekohledem.

Byl jsem upozorněn, že výška palisád nemusí na obrázcích odpovídat skutečnosti. Vzniká z toho dojem, že rondely měly obrannou funkci. Přitom kůly mohly vyčnívat 1-1,5 m nad zem, což by pro kultovní funkci stavby stačilo. Rondely byly nejspíše svatyněmi, kterými kmenoví náčelníci a šamani reprezentovali bohatství a moc. Asi platilo pravidlo: čím silnější a bohatší kmen, tím větší průměr rondelu, více příkopů a palisád. Lze očekávat, že budou nalezeny další rondely a v nich keramika, která možná odhalí některé záhady.

Soustředné kruhy (též spirála) byly ve starověku nejen ozdobou a symbolem, ale také jim přisuzovali magické vlastnosti. Příkladem může být optický klam, který mohl náhodně objevit neolitický umělec při zdobení keramické mísy. www.bolehlav.cz/optickeklamykruhy.php

ZH (Čtvrtek 24. června 2010)  ⇑

O historii opevnění: palba.cz, o rondelech pojednává kap. 4.

ZH (Čtvrtek 24. června 2010)  ⇑

S tou linií se mi to nezdá, že by v renesanci přikládali kultovní význam nějakému tmavšímu kruhu v poli, pokud to ostatně nebylo zarostlé křovím ap.
Rondely jsou pro mě pozoruhodné tím, že vznikly před víc jak 5 tisíci lety v mladší době kamenné a přestože jsou od Irska po Slovensko a od Skandinávie po Itálii obdobné a charakteristické těmi příkopy přerušovanými příčnými hrázemi (causeways) atd., nedovedeme jejich přesnou funkci se všemi zkušenostmi našeho století z celého světa vysvětlit. Pořád mám pocit, že musí přijít nějaké heuréka, kdy to najednou bude zřejmé. Nechce se mi to v naší líhni originálních nápadů (hlavně vašich) odbýt tím, že to asi mělo nějakou kultovní a astronomickou funkci. Samozřejmě se to ověřit nedá, můžeme být právem nařčení z diletantismu, ale pokud renomované pracoviště pokládá rondely za pravěká hřiště, pak je myslím vše dovoleno.

J. Čihák (Čtvrtek 24. června 2010)  ⇑

Nedávno jsem tady popsal linii, na které leží letohrádek Hvězda. Dalším objektem blízko u linie je rondel v Ruzyni. Zase náhoda? Obě místa mohla v dávné době nějak souviset. Podle legendy letohrádek leží na prastarém kultovním místě. Pokud zůstaly ve středověku po rondelu nějaké povrchové stopy, pak se obě místa mohla stát základem pro určení linie, ale je to jenom moje fantazie. Kolem rondelů je stále mnoho otázek. Mají 1, 2, 3, nebo 4 vstupy. Tohle nikdo neumí vysvětlit. Podle rekonstrukcí byl skrze rondely volný průchod. To se mi nezdá pravděpodobné, ledaže by vstupy hlídali bojovníci kmene. Funkce rondelů je sporná, avšak převládá názor, že se jedná o rituální stavby, protože pro jiné funkce jsou dosti nepraktické. Na řadu otázek už nebudou nalezeny odpovědi a důkazy. Rondely tedy zůstanou opředeny tajemnem, ale myslím si, že o jejich kultovní funkci a astronomické orientaci nelze pochybovat.

Dopravou po Vltavě jsem měl na mysli nejen splavování dřeva do Čáši. Podle mého názoru byla možná doprava zboží na pevných vorech z otesaných klád třeba až za hranice České kotliny. Vory byly v cíli rozebrány a zužitkovány, například na stavbu srubů.

ZH (Čtvrtek 24. června 2010)  ⇑

To je super, ani jsem si neuvědomil, že tehdejší lidé neuměli zřejmě zapálit oheň a jeho získání a uchování bylo velmi obtížné a také nepochybně magické. Možná byl oheň i komoditou a mohl tak být odcizován a tedy byl i bráněn nejenom před jinými živly (déšť, vítr), ale i před cizími kmeny. Jak jsem se dočetl, vy jistě taky, "uprostřed se nic nenachází, jen pozůstatky pecí a ohnišť".
Hluboké nádrže v případě sucha by také mohly mít praktický význam, i když např. blízko Labe by byly asi zbytečné.
K vybudování tak pracného díla byla patrně potřeba náboženská motivace, i když hrubé práce asi dělali otroci.
Ještě mě napadlo, že životní prostor se získával žďářením, k přirozeným lesním požárům také asi docházelo relativně často (dnes bývají v zárodku uhašeny) a rondely tak mohly být shromaždištěm se snadným vstupem pro tyto případy.
Ještě bych připomněl svůj úvodní článek k tomuto tématu tady.

Ještě před sto lety bylo v Podskalí (pod Vyšehradem) cílové i tranzitní místo vorařů s ohromným množstvím klád (ty pak bývaly příčinou ucpání a destrukce Karlova mostu při povodních). Jak to ale bylo před víc než tisíci lety, kdy Praha teprve vznikala? Byla v postavení pozdější Šumavy a vypravovaly se právě odtud vory dolů po Vltavě a Labi? První spolehlivá zmínka o plavení vorů na Vltavě je prý z r. 1316, což znamená, že o dřívější době nejsou doklady.