Franta (Čtvrtek 16. září 2010)  ⇑

Tak už rovnou indoevropština :-)
http://kcjl.upol.cz/slavrozs/indoevropstina.pdf
a tedy i slavná věta Bedřicha Hrozného
Nunindan ezaténí vadarma ekuténí.

ZH (Čtvrtek 16. září 2010)  ⇑

Překvapilo mě, že autor našel na šedesát slovenských toků na -ava, říkal jsem si, že v Čechách jich tolik nebude.

V publikaci Československé řeky - kilometráž (tj. vodácky využitelné toky)
je z cca 150 českých toků 14 na -ava, ze 75 moravských toků 13 na -ava
a ze slovenských asi 65 toků pouze 3 na -ava.
Nevím, co z toho mám dedukovat, zřejmě na Slovensku se na -ava nazývají hlavně potoky, nevím ovšem, kolik potoků se tak nazývá v Čechách a na Moravě, nicméně soudím, že vesměs tu mají přídomek potok.
Latinsky je řeka flumen, ovšem aqua může být krom vody i moře, jezero, řeka, potok, pramen, ostatně i česká voda má i tyto významy.

No, ještě tu myslím nebylo, že by se Praha nazývala podle své vodnatosti, když tu byla řeka rozlitá asi víc než v dnešním regulovaném korytě do mnoha ramen mezi řadou ostrovů, jakási prachrozsáhlá ahwa ;).

ZH (Středa 15. září 2010)  ⇑

Doufám jsem to četl dost pozorně, autor se nedostal dál než ke germánským obyvatelům, což Keltové a další Indoevropané, viz Proto-Indo-European *ak^(w)a--?

Franta (Středa 15. září 2010)  ⇑

Inspirativní článek a také asi ukázka, že -ahwa může být široký inspirativní zdroj.

Viz:
Z germánského sufixu -ahwa vznikl něm. sufix -hau a z toho později sufix -au (-hau > -au), který odpovídá slovenskému sufixu -ava (porov. slov. Moldava, německy Moldau).

Když jsem zmínil Most na staré kupecké stezce, tak "na cestě" v Krušných horách je Pobershau, Olbernhau, kde se zdá, že to -hau nemá s vodou nic společného. Tam prý je to -hau odvozeno z -hauen. Tedy je to tedy něco jako "paseka", tedy něco jako "vyklučené místo". A vyklučené může být i vypálené.

Olbernhau je připomínané někdy v 15. století, to je asi na Prahu příliš mladé, ale kousek dál je v Krušných horách Brandov - německy Brandau - a to je přímo vypálené místo - podle kolonisty Branda, který prý získal své jméno podle způsobu jakým získával půdu.

J. Čihák (Středa 15. září 2010)  ⇑

Slovanský vývoj sufixu -ava je popsán na www.nbuv.gov.ua/portal/Soc_Gum/Onomn/2008_2/index.htm, vybrat: Závodný Anrej Distribúcia sufixu -ava v slovenskej hydronymii. Praga mohla vzniknout jako Nitra a Bečva (ava>va>a).

J. Čihák (Pondělí 13. září 2010)  ⇑

Wilthahwa byla pro Germány divokou řekou. Slovanům možná sloužila jako přirozená hranice. Proto jí začali říkat Pragava-hraniční řeka. Po novém územním uspořádání řeka přestala být hranicí, ale název stejnojmenné osady přetrval.

ZH (Neděle 12. září 2010)  ⇑

No, já vím, že to neobstojí, pravý bylo asi primárně rovný, přímý, ve smyslu stranovém se dřív prý používalo desƄnƃ. Dle starých map byl mimochodem soutok Vltavy a Labe konvolutem ramen mezi asi deseti ostrovy.
Jestli se nemýlím, slovo levoboček pochází z obligátního umístění v rodokmenech, řádné právoplatné potomky asi nebylo třeba podobně označovat. Levý Hradec se prý nejmenoval dle polohy vůči řece, ale vůči cestě z Budče do Prahy, tak asi nutně protějšek mít nemusel.

Mimochodem mě v Dolním Žlebu napadlo, jak ještě mohl ostrov v řece napomoci transferu z břehu na břeh, než že byl oporou pro mosty. Ve Žlebu je lodice zavěšená v zatáčce jako kyvadlo na řetězu (nebo laně?) upevněném cca 400 metrů nad přívozem a jen náklonem vůči proudu Labe se pohybuje napříč řekou.

Franta (Neděle 12. září 2010)  ⇑

Tedy něco ve smyslu méně a více významný. Zachovalo se např. označení levoboček, ale o pravobočcích slyšet není. Stejně tak se obtížně hledá Pravý Hradec.

Franta (Neděle 12. září 2010)  ⇑

Myslíte něco ve stylu: "Levý a Pravý Hradec" ?

ZH (Neděle 12. září 2010)  ⇑

Sice jsem si říkal, že až mě napadne nějaká opravdu ptákovina, napíšu to pod pseudonymem, ale budu poctivý.
Ale ještě napřed podotýkám, že Vltava od Boršova (ves nad Č. Budějovicemi) k Mělníku (249 km) má spád 0,5 promile (dle údaje v publikaci Československé řeky kilometráž), zatímco klidný úsek Labe od Debrného po Hřensko (104 km) má 0,6 promile. Na Vltavě byly tuším dvoje větší peřeje (Červenské a Svatojánské proudy) ty druhé měly spád cca 2,7 promile (například sázavská Stvořidla, běžně sjížděná na otevřených kanoích, sám jsem je tak párkrát sjel, mají 10 promile). Úsek mezi Vyšehradem a Trójou má 1 promile.
Nicméně je fakt, že úsek nad Zbraslaví relativně divoký byl - narážím na oficiální výklad wilth-ahwa (divoká řeka).

Na a teď, co jsem avizoval - co když se Prahou nazývala nejdřív řeka protékající kotlinou... Vltava mohla být třebas ta divočejší část v kaňonu nad soutokem s Berounkou. Nebo zkrátka měla v různých dobách u různých národů řeka různé názvy.

No, první dochovaný slovanský název Labe je ženského rodu - Laba. Což takhle Levá řeka a Pravá řeka, kterou by byla Praha ;), tehdy to zřejmě brali opačně. Ale tohle fakt vážně nemyslím.

Franta (Pátek 10. září 2010)  ⇑

na Sázavu se odkazuje kolega, který tu diskutoval na jaře, viz:
http://www.bylotojinak.cz/nove-poznatky/puvod-nazvu-vltava-a-malse

J. Čihák (Pátek 10. září 2010)  ⇑

A co Sázava, původně třebas Sas-aha?

ZH (Čtvrtek 9. září 2010)  ⇑

To je dobrý argument. Kolega, který tu diskutoval na jaře, koncovku vykládá jako důkaz, že šlo o název země, což se mi nezdá.
Koncovku na -a, resp. -ava mají české řeky a vykládá se to jejich předslovanským (keltským a germánským) původem z ava (ahwa, aha) = řeka, voda. Odtud to moje per-aha, přes řeku či za řekou. Ale i jiná keltská (nevím, zda germánská) slova končí na -a.

J. Čihák (Čtvrtek 9. září 2010)  ⇑

Zkusme se znovu zamyslet nad koncovkou -a, která je sama o sobě záhadná. V 9. století Slované takto pomístní jména netvytvářeli. Proto si kladu otázku, jestli koncovka není důkazem o předslovanském původu názvu.

ZH (Čtvrtek 9. září 2010)  ⇑

No etymologie (sluncem vyprahlý) je to pěkná, souhlasím, a oficiálně preferovaná, ale v případě Prahy stále trvám na tom, že jak zejména kotlina, tak hradní kopec byly všechno, jen ne vyprahlé, před dnešní Zlatou bránou vyvěrala studánka, o níž Ibrahim píše, že voda z ní prosakovala do údolí, prý tam byly ještě asi tři čtyři další prameny, voda se tam tlačila z dodnes vodnatého Strahova. Který jiný kopec má na temeni studánku...