ZH (Úterý 21. září 2010)  ⇑

Přísně vzato jsou Čertovy proudy na Vltavě nejprudším úsekem na našich řekách, 40 promile. Ale kvůli nim se asi Vltava nejmenuje.

Jak je to s tím Pradvá? Nic mi to neříká.

Mimochodem, první historickou zprávou o Vltavě je prý zmínka o bitvě u řeky Fuldaha ve Fuldských análech, přičemž město Fulda, kde byly sepsány, leží na řece Fulda, resp. Fuldaha, v centru Německa. Nezdá se, že by místo bitvy bylo známo. Tak při svém chabém vzdělání nevím, jestli tato Fuldaha má skutečně s Vltavou něco společného.

J.Čihák (Úterý 21. září 2010)  ⇑

Vysvětlení názvu řeky Vltavy se mnohým nezdá správné a proto hledají další možnosti. Při povodni je každá řeka divoká, ale při normálním stavu je divokost charakteristická jen pro některé řeky. Pochybuji, že Vltava mezi ně patřila. Opravdu divoká je např. řeka Ula.
www.h2omaniaks.com/norway/rafting-v-norsku-2010-prijezd-a-kajakovani-na-store-ula

J. Čihák (Úterý 21. září 2010)  ⇑

To je pravděpodobnější než ta hranice nebo zpomalení toku. Že by nějaký pratvar Pragy byl názvem pro meandr, který byl též oblíbeným ornamentem? A což třebas Pradvá-název říčního úseku od pražského k roztockému meandru.

ZH (Sobota 18. září 2010)  ⇑

Dle Indogermanisches Woerterbuch či Indo-European Lexicon je prā- protoindoevropsky křivý, ohnutý. Takže Praha může být místo, kde řeka (akwa) dělá ono holešovické koleno, před tím je 15 km rovná. Wilth-ahwa dál proti proudu nemusela být divoká řeka podle spádu, ale že byla v necivilizované nedostupné soutěsce.

J. Čihák (Pátek 17. září 2010)  ⇑

Obyvatelstvo v povodí Vltavy mohlo některé části toku nazývat po svém. O tom už jsme také uvažovali. Pražský meandr řeku zpomalil, rozlila se do šíře a to mě inspirovalo, abych tento úsek nazval "Líná řeka". Nenapadá mě však slovotvorná řada vedoucí ke slovu Pragava. Další úvahy se týkaly mýtnice. Pražský úsek Vltavy byl hranicí či mezí na obchodní cestě. Název úseku Pragava se mohl stát pojmem jako například Svatojánské proudy.

Franta (Čtvrtek 16. září 2010)  ⇑

Tak už rovnou indoevropština :-)
http://kcjl.upol.cz/slavrozs/indoevropstina.pdf
a tedy i slavná věta Bedřicha Hrozného
Nunindan ezaténí vadarma ekuténí.

ZH (Čtvrtek 16. září 2010)  ⇑

Překvapilo mě, že autor našel na šedesát slovenských toků na -ava, říkal jsem si, že v Čechách jich tolik nebude.

V publikaci Československé řeky - kilometráž (tj. vodácky využitelné toky)
je z cca 150 českých toků 14 na -ava, ze 75 moravských toků 13 na -ava
a ze slovenských asi 65 toků pouze 3 na -ava.
Nevím, co z toho mám dedukovat, zřejmě na Slovensku se na -ava nazývají hlavně potoky, nevím ovšem, kolik potoků se tak nazývá v Čechách a na Moravě, nicméně soudím, že vesměs tu mají přídomek potok.
Latinsky je řeka flumen, ovšem aqua může být krom vody i moře, jezero, řeka, potok, pramen, ostatně i česká voda má i tyto významy.

No, ještě tu myslím nebylo, že by se Praha nazývala podle své vodnatosti, když tu byla řeka rozlitá asi víc než v dnešním regulovaném korytě do mnoha ramen mezi řadou ostrovů, jakási prachrozsáhlá ahwa ;).

ZH (Středa 15. září 2010)  ⇑

Doufám jsem to četl dost pozorně, autor se nedostal dál než ke germánským obyvatelům, což Keltové a další Indoevropané, viz Proto-Indo-European *ak^(w)a--?

Franta (Středa 15. září 2010)  ⇑

Inspirativní článek a také asi ukázka, že -ahwa může být široký inspirativní zdroj.

Viz:
Z germánského sufixu -ahwa vznikl něm. sufix -hau a z toho později sufix -au (-hau > -au), který odpovídá slovenskému sufixu -ava (porov. slov. Moldava, německy Moldau).

Když jsem zmínil Most na staré kupecké stezce, tak "na cestě" v Krušných horách je Pobershau, Olbernhau, kde se zdá, že to -hau nemá s vodou nic společného. Tam prý je to -hau odvozeno z -hauen. Tedy je to tedy něco jako "paseka", tedy něco jako "vyklučené místo". A vyklučené může být i vypálené.

Olbernhau je připomínané někdy v 15. století, to je asi na Prahu příliš mladé, ale kousek dál je v Krušných horách Brandov - německy Brandau - a to je přímo vypálené místo - podle kolonisty Branda, který prý získal své jméno podle způsobu jakým získával půdu.

J. Čihák (Středa 15. září 2010)  ⇑

Slovanský vývoj sufixu -ava je popsán na www.nbuv.gov.ua/portal/Soc_Gum/Onomn/2008_2/index.htm, vybrat: Závodný Anrej Distribúcia sufixu -ava v slovenskej hydronymii. Praga mohla vzniknout jako Nitra a Bečva (ava>va>a).

J. Čihák (Pondělí 13. září 2010)  ⇑

Wilthahwa byla pro Germány divokou řekou. Slovanům možná sloužila jako přirozená hranice. Proto jí začali říkat Pragava-hraniční řeka. Po novém územním uspořádání řeka přestala být hranicí, ale název stejnojmenné osady přetrval.

ZH (Neděle 12. září 2010)  ⇑

No, já vím, že to neobstojí, pravý bylo asi primárně rovný, přímý, ve smyslu stranovém se dřív prý používalo desƄnƃ. Dle starých map byl mimochodem soutok Vltavy a Labe konvolutem ramen mezi asi deseti ostrovy.
Jestli se nemýlím, slovo levoboček pochází z obligátního umístění v rodokmenech, řádné právoplatné potomky asi nebylo třeba podobně označovat. Levý Hradec se prý nejmenoval dle polohy vůči řece, ale vůči cestě z Budče do Prahy, tak asi nutně protějšek mít nemusel.

Mimochodem mě v Dolním Žlebu napadlo, jak ještě mohl ostrov v řece napomoci transferu z břehu na břeh, než že byl oporou pro mosty. Ve Žlebu je lodice zavěšená v zatáčce jako kyvadlo na řetězu (nebo laně?) upevněném cca 400 metrů nad přívozem a jen náklonem vůči proudu Labe se pohybuje napříč řekou.

Franta (Neděle 12. září 2010)  ⇑

Tedy něco ve smyslu méně a více významný. Zachovalo se např. označení levoboček, ale o pravobočcích slyšet není. Stejně tak se obtížně hledá Pravý Hradec.

Franta (Neděle 12. září 2010)  ⇑

Myslíte něco ve stylu: "Levý a Pravý Hradec" ?

ZH (Neděle 12. září 2010)  ⇑

Sice jsem si říkal, že až mě napadne nějaká opravdu ptákovina, napíšu to pod pseudonymem, ale budu poctivý.
Ale ještě napřed podotýkám, že Vltava od Boršova (ves nad Č. Budějovicemi) k Mělníku (249 km) má spád 0,5 promile (dle údaje v publikaci Československé řeky kilometráž), zatímco klidný úsek Labe od Debrného po Hřensko (104 km) má 0,6 promile. Na Vltavě byly tuším dvoje větší peřeje (Červenské a Svatojánské proudy) ty druhé měly spád cca 2,7 promile (například sázavská Stvořidla, běžně sjížděná na otevřených kanoích, sám jsem je tak párkrát sjel, mají 10 promile). Úsek mezi Vyšehradem a Trójou má 1 promile.
Nicméně je fakt, že úsek nad Zbraslaví relativně divoký byl - narážím na oficiální výklad wilth-ahwa (divoká řeka).

Na a teď, co jsem avizoval - co když se Prahou nazývala nejdřív řeka protékající kotlinou... Vltava mohla být třebas ta divočejší část v kaňonu nad soutokem s Berounkou. Nebo zkrátka měla v různých dobách u různých národů řeka různé názvy.

No, první dochovaný slovanský název Labe je ženského rodu - Laba. Což takhle Levá řeka a Pravá řeka, kterou by byla Praha ;), tehdy to zřejmě brali opačně. Ale tohle fakt vážně nemyslím.