ZH (Středa 29. září 2010)  ⇑

Vlietava - taky mě ta zvuková podoba s řekami a říčkami Litavami ap. napadla, ale nevím. Všechno jsou to relativně drobné toky, nejdelší je ona, co oddělovala Předlitaví od Zalitaví, má 180 km, ta litevská 16 km. Jestli je pravdivé tvrzení vlivu lokální (někde u Seiny !) formy názvu Matky Země na říčku u Berouna..., no nevím.
Amatérsky mě napadá spojitost s líti.

JČ: stále se tu přeme, ač prezentujeme stejný názor, že se Vltava podle divokosti nenazývá. Nicméně... Pěší se do soutěsky Čertovy proudy jistě báli, bylo tam nejspíš sídlo zlých duchů, čertů atd., mohlo to pro ně být divoké...
Vltava byla pro lodě se solí ap. snadno splavná odněkud od Lenory k Lipnu a pak od Vyššího Brodu až po ústí, Čertovy proudy byly zřejmě nesplavné, ať už v nich bylo libovolně vody. Byly to nejprudší a v takové kategorii nejmohutnější peřeje na českých řekách, to je myslím fakt. Zda to někdy v historii někdo nazval divoká voda, nevím, dnes se to tak ve vodácké terminologii oficiálně nazývá (WW V).

Franta (Sobota 25. září 2010)  ⇑

zase trochu infiltrace mimo oficiální tok diskuse:

A co takové Vlietava?

citát:
LITAVIS (gal.) - lokální forma Kelty uctívané Terry Mater ("Matky Země"), která byla vzývána ještě v galořímském období např. v Malain (spolu s Marten Ciccoliem, kmenovým bohem galských Lingonů sídlících u pramenů řek Seiny a Maasy).
Památku na ni nalezneme také na území Čech, neboť dala jméno řece Litavce (přítok Berounky), či se odráží ve jméně předáka kmene Haeduů Litavicca.

Jitka Vlčková "Encyklopedie keltské mytologie"

To Litavis mi připomělo název románu Ragana ir lietus (litevsky), který se do češtiny překládá jako Čarodějnice a déšť. Bez ohledu na obsah románu je Ragana označení čarodějnice, ale velmi pravděpodobně je odvozenina ze základu "rigani" - což nepochybně souvisí s latinským "regina" a bylo to označení "Mateřské bohyně" - christianizace ji však posunula na pozici čarodějnice.

a také
Litevský jazykovědec Kazimeras Kuzavinis tvrdí, že jméno země pochází z názvu vodního toku Lietauka,jehož název byl slovanismem (správný název byl Lietava).
http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Litvy

na té samé stránce je uvedena i teorie, že název Litvy pochází od litevského výrazu pro déšť.

existuje také:
http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=14444
Nejstarší historie Lietavského hradu je dodnes opředena mlhou tajemství. Podle prastaré pověsti stávalo na místě dnešního hradu místo, kde se konaly oběti slovanské bohyni Ladě, v některých pramenech označované i jako Lietva.
Pravděpodobnější však je, že hrad získal název podle říčky Rajčianky tekoucí nedaleko hradu. V minulosti se totiž nazývala Letava.
Dle skutečnosti byl Lietavský hrad, označovaný někdy jako Bílý zámek, postaven ve 2. polovině 13. století jako správní a vojenské sídlo.



PS:
Fulda, Folda - pan Cinert na svých stránkách uvádí: pršaná → plodící → zemina. Zdá se, že zde odvozené: Folda = země, půda a Fuldaha tedy zemská řeka - by možná mohlo být chápáno ve smyslu Folda = plodná a tím by se význam Fuldaha významově posunul jinam.

J. Čihák (Pátek 24. září 2010)  ⇑

Otava se také místy rozdivočí při jarní povodni.
www.hotrock.cz/2009-kajak.html
http://grafy.plaveniny.cz/cz/prutok/otava/susice/20091231/364d.aspx

J. Čihák (Pátek 24. září 2010)  ⇑

Stále se mi nezdá, že by šumavský úsek Vltavy dostal lokální název podle divokosti. Na horním toku se vyskytují jen krátkodobé povodně. Tak to bývalo i dříve a šumavská Vltava se tím nelišila od jiných horských řek.
http://grafy.plaveniny.cz/cz/prutok/tepla-vltava/chlum/20091231/364d.aspx

ZH (Čtvrtek 23. září 2010)  ⇑

Jak jsem říkal, taky si nemyslím, že by se řeka jmenovala podle úseku 300 km od ústí. Nicméně ten úsek je divoký, relativně mohutný, má spád 40 promile, drobná Vydra pod Antýglem 38 promile, jiné řeky krom horských bystřin zdaleka takový spád nemají. Průměrný roční průtok ve Vyšším Brodě je 13,4 m3/s, při stoleté vodě 374 m3. Těžko říct, že by jiná řeka v Čechách byla, co se peřejí týče, divočejší, nicméně podle toho by mohla mít nejvýš lokální název.

Ono Zemská nebo Hlavní řeka je mnohem přesvědčivější.

J. Čihák (Čtvrtek 23. září 2010)  ⇑

Při povodních se rozdivočí i ostatní jihočeské řeky. To však nebylo důvodem, aby podle toho byly pojmenovány. Pokud by Vltava byla pojmenována Divoká voda podle horního toku, pak by tento stav musel být trvalejší, tedy musel by v průběhu roku převládat. Tím by se Vltava lišila od ostatních jihočeských řek, ale o tom pochybuji a tak si myslím, že správný výklad bude jiný.

ZH (Středa 22. září 2010)  ⇑

Nevím, jestli má cenu tady o tomhle diskutovat, jen jsem vysvětloval, že dřív netekla voda tunelem, ale řečištěm. Před týdnem byl průtok ve Vyšším Brodě (pod tunelem) 22-23 m3/s, ale je regulován. Řeku nad Lipnem i pod Lipnem jsem jel nesčíselněkrát a je to vodnatá řeka, žádná bystřina...

J. Čihák (Středa 22. září 2010)  ⇑

Dnes bývá obvyklý průtok v Čertových proudech 2 m3/s. Pro závody se pouští 20-30 m3/s. Takže těch 6 m3/s asi divokou vodu neudělá.

ZH (Středa 22. září 2010)  ⇑

Ono Frantovo Val-hala asi znamená "síň bojovníků v podsvětí" v germánském bájesloví? Wal je staroněmecky bojiště, odtud české válka. Ale k Vltavě to asi je daleko.

ZH (Středa 22. září 2010)  ⇑

Koryto je v Čertových proudech vyschlé, protože řeka protéká elektrárenským tunelem, kousek níže ve Vyšším Brodu je Vltava poměrně mohutná řeka - třeba tento den je průtok na dolním toku Sázavy 11 metrů za vteřinu, Vltava ve V. Brodě má 6 m. Ale je to 300 km proti proudu od Prahy a podle toho se asi řeka nenazývá.

S tím Wald (vláda) je to dobré, viz též zde.

J. Čihák (Středa 22. září 2010)  ⇑

Opravuji: mar je velký. Takže Waldaha by mohla vyjadřovat hlavní (přeneseně vládnoucí) řeku povodí. ???

J. Čihák (Středa 22. září 2010)  ⇑

Starogermánské jméno Waldemar je vykládáno jako Velký vládce. Takže Waldaha by mohla být Velká řeka.

J. Čihák (Středa 22. září 2010)  ⇑

Našel jsem si fotografie Čertových proudů. Jsou divoké, ale jen při závodech, kdy je koryto na několik dní zaplaveno vodou z přehrady, tedy při umělé povodni. Dvá a dví je indoevropsky (sanskrt) číslovka 2 a též duál. Jen tak mě napadlo, že pradvá mohlo znamenat dvojmeandr, ale je to opravdu jenom spontánní nápad.

ZH (Úterý 21. září 2010)  ⇑

Taky jsem si všiml onoho Waldaha, ale našel jsem to jen v Toulkách, v citaci téže pasáže Fuldských letopisů, zřejmě jiný přepis či překlad.

Zajímavé je, že ve slovníku bří Grimmů jsou alternativní názvy pro klášter Fulda: Fuldâ, Fultâ, Vuldâ, Vultâ, Foldâ a řeky, co tam teče: Fuldaha, Fultaha, Vuldaha, Vultaha, Voldaha, přičemž etymologie by měla být z Folda = země, půda a Fuldaha tedy zemská řeka. Je tam i cosi o české Vltavě a slovanských osadnících na Mohanu, ale to jsem nepochopil.

Franta (Úterý 21. září 2010)  ⇑

viz třeba
http://www.znojemskarotunda.com/borivoj.htm

v souvislosti s tímto tématem se objevuje i jméno Waldaha - což by mohla být i jiná zkomolenina než od "wild". Co třeba něco od lesa, nebo, že by od Val-hala...