ZH (Středa 29. září 2010)

Vlietava - taky mě ta zvuková podoba s řekami a říčkami Litavami ap. napadla, ale nevím. Všechno jsou to relativně drobné toky, nejdelší je ona, co oddělovala Předlitaví od Zalitaví, má 180 km, ta litevská 16 km. Jestli je pravdivé tvrzení vlivu lokální (někde u Seiny !) formy názvu Matky Země na říčku u Berouna..., no nevím.
Amatérsky mě napadá spojitost s líti.

JČ: stále se tu přeme, ač prezentujeme stejný názor, že se Vltava podle divokosti nenazývá. Nicméně... Pěší se do soutěsky Čertovy proudy jistě báli, bylo tam nejspíš sídlo zlých duchů, čertů atd., mohlo to pro ně být divoké...
Vltava byla pro lodě se solí ap. snadno splavná odněkud od Lenory k Lipnu a pak od Vyššího Brodu až po ústí, Čertovy proudy byly zřejmě nesplavné, ať už v nich bylo libovolně vody. Byly to nejprudší a v takové kategorii nejmohutnější peřeje na českých řekách, to je myslím fakt. Zda to někdy v historii někdo nazval divoká voda, nevím, dnes se to tak ve vodácké terminologii oficiálně nazývá (WW V).