Jan Cinert (Pondělí 3. ledna 2011)  ⇑

Z. H.: Děkuji za úpravu. Rozdíl mezi 300 km a 565 km je +0,09°, takže opravdu zanedbatalné. Zjistil jsem, že z rozostřených obrysů vykopávek viditelných na GE se objektivně přesný azimut určuje obtížně. Abych nedošel k některým zavádějícím výsledkům, raději toho zanechám a přenechám pokračování těm, kteří mohou mít k dispozici přesné zaměření.

Došel jsem k závěru, že semitská mytologie, a tím i Starý zákon je postaven na uznávání dvanáctiletého Jupiterova roku. Proto časté číslovky 12 a 6 (7). Ze stejného důvodu byl tak výrazně předělán příběh héroa devatenáctiletého cyklu Mojžíše. V Jupiterově roku se solární čas s lunárním nesetkávají a byť jsem to takto cíleně nestudoval, níže uvedené vyjádření teologického vzdělance je s tím v souladu.

Kolem Ježíše máme tři ženské personifikace. Alžbětu, kterou je možno považovat za původní Zimní bohyni rodící Vegetační období, předělané na Jana Křtitele. Magdalena je zcela jistě smyslnou Letní bohyní. Na Marii pak teoreticky zbývá postavení Matky země. Je však pravděpodobné, že je také původně Letní bohyní, která se s pomocí boží vzepře stávajícím nepořádkům v počítání času podle různých cyklů a porodí novou základní časovou jednotku, solární rok s dvanácti měsíci (apoštoly). Z pohledu křesťanů ale už nemůže být "hříšná" a nový věk lze začít pouze neposkvrněným početím. Alespoň já to takto vidím. Jisté je, že P. Marie nemůže mít žádnou spojitost s Měsícem, to by když tak musela být jedině jednou ze tří viditelných fází panna-žena-stařena. Ovšem nesetkal jsem se s tím, že by některá měsíční personifikace, byť neposkvrněně, rodila.

Nelze se ovšem na věc dívat tak jednoduše jak jsem výše nastínil. Beránek a Zmrtvýchvstání dokládají, že v souladu s tehdejším počátkem roku o jarní rovnodennosti se Ježíš-beránek narodil původně na jaře a až dodatečně bylo narození přesunuto na počátek solárního roku 21. 12. Aby se Ježíšovo narození nekrylo se Saturnáliemi, bylo posléze přesunuto na 25. 12. Já osobně se Novým zákonem v podstatě nezabývám, protože je již vzdálen původní mýtické podstatě. Také encyklopedická díla jako Slovník symbolů (neměl jsem v ruce) používám pouze kvůli vyobrazením, která nejdou autory upravit tak, aby vyhovovala stávajícím výkladům.

ZH (Pondělí 3. ledna 2011)  ⇑

Díky moc za výklad.
Aby tam Slunce nebylo samo, přidělal jsem do programu ještě úplňky, dalo mi to docela zabrat, než jsem přišel na způsob, který nezpomaluje program. Někdy se to o den liší od výpisu NASA, ač k tomu nevidím důvod (není to třeba o půlnoci ap.), no to je jejich problém ;). Zřejmě použili stejný vzorec jako je ve Wikip. podle knihy Jeana Meeuse Astronomical Algorithms, prý ji dostanu k narozeninám... Je tam bordel s terestrickým versus UT časem, korekci na UT jsem ale taky dělal. Dotyčná rovnice ovšem počítá průměrné hodnoty, které se mohou až o 14,5 hodiny lišit od skutečnosti vlivem nekruhové dráhy Měsíce, což může způsobit výkyvy v mém programu, otázka je, zda to NASA zohledňuje, nebo ne; trochu mě zarazil ten jejich nepřesný výpis slunovratů.

Franta (Pondělí 3. ledna 2011)  ⇑

Jan Royt ve svém Slovníku symbolů zmiňuje víru lidí, že duše lidí nejprve pobývá ve světle luny, než se odebere do říše věčného světla - poukazuje na to, že Luna oproti "duchovnímu" Slunci představuje prvek pozemský a tvoří tak pomyslnou hranici mezi nebem a zemí. Proto znamení měsíce (lunulae) v podobě šperku nosili lidé jako symbol nesmrtelnosti. Děti narozené za novoluní byly považovány za děti štěstěny. Ač je jeho slovník věnován smybolům křesťanské ikonografie je více něž polovina textu hesla věnována jiným náboženstvím. I ten text o lunulae působí jako, že se vztahuje k překřesťanským dobám.

Tady by asi stálo za to připomenout lunice - což je slovanská ozboba z 9.-11. století ( viz http://havran.euweb.cz/phtml/ideogramy.phtml)

Pak uvádí:
Jeremiáš (7,16-17) zmiňuje nevěru židovského lidu vůči Hospodinu, protože "ženy hnětou těsto, dělají obětní koláč pro královnu nebes".
Páta kniha Mojžíšova (4,19 a 17,3-5) zakazuje uctívání měsíce pod trestem smrti.
Izaiáš (47,13) kritizuje věštění na podkladu tvaru a zabarvení měsíce.
V knihách Starého a Nového zákona se Měsíc objevuje jako míra času určující čas denní a bohoslužebný.
kniha Zjevení (21,23-24) Nový Jeruzalém nebude mít zapotřebí slunce ani měsíce, neboť jeho světlem je "Bůh a Beránek".
"žena oděná sluncem, s měsícem pod nohami" - oblíbenný výjev u dvora Karla IV, ve výkladech církevních Otců (Ambrož)- je tato žena ztotožňována s Pannou Marií či s církví.
Měsíc pod jejíma nohama byl chápán i negativně ("pozlátko tohoto světa")
Výklady zobrazení slunce a měsíce na obrazech Ukřižování Krista nejsou jednoznačné.

ZH (Pondělí 3. ledna 2011)  ⇑

Mimochodem, co znamená v křesťanské symbolice Měsíc? Někde jsem četl, že Pannu Marii, Kristus Slunce, ale nezdá se mi to. Shodou okolností jsem tu měl právě teologicky vzdělanou osobu, která tvrdila, že ve Starém zákoně je uctívání Slunce a Měsíce považováno za těžkou herezi, připouštěla jen, že se v rámci evangelizace mohly dočasně přeznačkovat pohanské idoly, když to řeknu svými slovy. Na to, že by se mohly kostely stavět podle fází Měsíce, jsem se ani neodvážil zeptat. Říkám to proto, že, jestli jsem četl pozorně, nebyl vysvětlen ideový smysl toho principu s úplňky.

ZH (Pondělí 3. ledna 2011)  ⇑

Překlep opraven. Maximální mez, kdy jsou ještě díky refrakci vidět např. nad mořem nějaké útvary na obzoru, je prý 300 km, to mám z nějakého námořnického webu, který se věnuje výpočtu refrakce. Dal jsem tedy maximum 300 km, kdy je ostatně převýšení snad zanedbatelné, pokud nejde o Everest. Je tam ještě jedna věc, která je asi nedořešená: měl jsem připraveno počítání zakřivení zeměkoule kvůli převýšení obzoru, to se ovšem uplatňuje i na moři a předpokládám, že základní vzorec pro výpočet azimutu, jehož podstatě ve spleti sinů a cosinů pořádně nerozumím, to zohledňuje, Franta je asi zběhlejší. Dal jsem tam prozatímně mez 1000 km, když tak otestujte, co to dělá oproti 300, a taky opravte, pokud jsou mé úvahy chybné. Před pár dny jsem sjížděl z hor, Slunce zapadalo a bylo šišaté už vysoko nad viditelným obzorem, trnu, zda i tak by to program spočítal správně ;). S minusovými hodnotami obzoru program počítá. Nemohl jsem fotit. To asi musí řešit na Lomničáku, Ondřejově ap.

Mimochodem, i mapy.cz vyžadují javascript, z toho dedukuji, že ho váš počítač má zapnutý, když s mapami pracujete, a můžete používat i funkce, o kterých jsem si to nemyslel, třeba vkládání dlouhých odkazů pomocí tlačítka.

Jan Cinert (Neděle 2. ledna 2011)  ⇑

U kostela v Modré u Velehradu je vzdálenost obzoru 565000 m. Prográmek hlásí, že je to "mimo vhodný interval". Také je v nápisu "Vdálenost" namísto "Vzdálenost". Prosím o změnu nastaveného omezení.

ZH (Neděle 2. ledna 2011)  ⇑

Když se ještě jezdily dlouhé trase mimo dálnice, měl jsem vypozorováno, že města jsou od sebe vzdálena kolem 22 km, ale krk za to nedám. Myslím, že to souvisí s újezdy, denními dávkami jízdy na koni, vozem, pěšky atd. Pokoušel jsem se najít nějakou prostorovou souvislost mezi slovanskými hradišti kolem Prahy, vyšel mi nějaký nepravidelný víceúhelník, nic přesvědčivého.
To, že se 59,1 stupně blíží 60 mi taky napadlo, měl jsem v plánu ještě prověřit precesi a nutaci, zda to tehdy nebylo nějakým způsobem těch 60, ale pak jsem na to zapomněl. Vzhledem k tomu, že bazilika byla chodbou spojena se sv. Bartolomějem, zkoušel jsem propojit oba oltáře baziliky a oltář Bartoloměje, vyšel rovnostranný trojúhelník, ale pak jsem usoudil, že se na nákres nedá spolehnout a čekal, jsem, že to bude v AA, ale v prvním díle není. Ten trojúhelník by byl zajímavý tím, že by jeho jedna osa byla východozápadní.
Bazilika byla už dokonalá stavba, soudě podle dokumentace západní krypty, v té době už tu asi byly astroláby, nehledě na kouřová znamení atd. Vyměřit směr k Boleslavi nebyl problém. Těžko předpokládat chybu v zaměření stavby, která by ji tolik zalomila.

J. Čihák (Neděle 2. ledna 2011)  ⇑

Cinert: Oponenti se budou chytat všeho, i toho, co předvádí hvězdné divadlo. Hvězdy bude nutné zapracovat a buďto je vyloučit nebo prokázat vyjímečný případ. Samozřejmě není nutné hledat spletité souvislosti se souhvězdími, jako jsem to dělal se svojanovským Mikulášem. Stačí vzít v úvahu noční východy a raději přezkoumat i datum heliaktických východů, které jsou za ideálních podmínek pozorovatelné u některých hvězd. Doporučuji zeptat se odborníka, které hvězdy to jsou. Myslím, že vhodné k přezkumu jsou Aldebaran, Alhena, Arcturus, hvězdy Orionu, Procyon, Regulus, Ras Alhague a Altair.

Na ten kostel se podívám příští týden.

Franta (Neděle 2. ledna 2011)  ⇑

Když jsem si přeměřil vzdálenost Pražského hradu a Staré Boleslavi - je to trochu přes 22 km - tak jsem si vzpomněl na nákresy českých menhirů od Milana Špůrka - vzdálenost 22 km se tam opakovala celkem často. 60° je zase úhel, který lze snadno primitivními prostředky vyměřit(kružítko a poloměr kruhu). Tak mě napadlo jesli např. směr k Staré Boleslavi nemůže být zafixován už z těch dob

http://www.zbuzany.eu/tajemne-pamatky/d-5739/p1=2326
www.kpufo.eu/img/pre/megalitvcr_cz.pps

Jan Cinert (Neděle 2. ledna 2011)  ⇑

Z. Homola: Oba azimuty baziliky sv. Víta mají jasnou shodu s kostely ve Staré Boleslavi, jak uvádíte. Já si jenom stále nedovedu představit, jak by tehdy takovou vzájemnou souvislost mohli lidé vytvořit. Přiznávám, že sama "nová metoda" není schopná rozdíly v azimutech východní a západní části nyní uspokojivě vysvětlit. Ještě mě napadlo, že západní část sa původně nacházela na druhém návrší. Tím by mohlo dojít k chybě při prodlužování osy z východního návrší. Nebo je historie stavby kostela složitější, nežli nyní víme. Pro mne to zatím zůstává záhadou.

O žlutém špendlíku vím. V GPSV jdu pro kontrolu zadaných souřadnic na Map it, nebo dole na Draw map. V pozdních hodinách se mi to velmi osvědčilo!

J. Čihák: Moje metoda je založena na přesném vytyčení osy v příslušný den a možnosti toto systémově uplatnit. Přibližné směřování k hvězdě Bootes tomu, myslím si, nemůže oponovat. Ale upozornil jsem zde na vymykající se azimut kostela Na Pohansku 45,5°. Dá se u něho určit nějaká hvězdná závislost? Tady je prostor pro oponenturu.

J. Čihák (Neděle 2. ledna 2011)  ⇑

Vzpomněl jsem si na diskuzi o Hvězdě. Už tehdy jsem si myslel, že letohrádek má možná svůj hvězdný protějšek a opravdu, vchodová osa míří k východu Siria. Severní cesta vedoucí k nejstarší bráně směřuje přibližně k Altairu. V tom je možná řešení záhady, proč boční cesty svírají úhel 50° a nikoliv 60° podle letohrádku.

Chrám Narození Páně směřuje spíše ke hvězdě Spica ze souhvězdí Panny.

Při zakládání kostelů byly uplatňovány věkovité astronomické zkušenosti. Několikrát za rok nastane vzácná situace, kdy je výborná viditelnost a jsou vidět vzdálené vrcholy hor. Pak se dají určovat body nočního východu hvězd pozorováním.

Některé románské kostely budou směřovat k východu jasné hvězdy a z toho vzniknou dilematické případy, které nelze podceňovat. Takové hvězdy s azimutem 60-90° nejsou vzácné. Románské kostely, které tady uvádí pan Cinert, směřují více či méně přesně k nejjasnější hvězdě souhvězdí Bootes. Takže pozor, na tom by mohli stavět mnozí oponenti.

ZH (Neděle 2. ledna 2011)  ⇑

Trochu jsem testoval to zadávání azimutu a délky, zkuste třeba 59.1° - zatrhnout Google Earth. Uvidíte, že od hrobky sv. Václava se tímto azimutem dostanete přímo do kostelíku sv. Klimenta ve Staré Boleslavi, který má i shodnou orientaci. Pokud byste celou linii posunuli o pár metrů severněji, bude směřovat od západního chóru baziliky ke kostelu sv. Václava ve St. Boleslavi, na druhou stranu protíná chór strahovské baziliky, i když se to nezdá (ona je na ortofoto hodně šikmo). Těch 59.1 není můj výmysl, Hilbert výslovně píše, že osa západního chóru Svatovítské baziliky je o 10.5° odkloněna od katedrály.

ZH (Neděle 2. ledna 2011)  ⇑

Mimochodem, upozorňuju, na to, čeho jsem si na začátku nevšiml. V tom neuvěřitelně dokonalém programu Google Earth se k získání GPS souřadnic daného místa používá takový obří žlutý špendlík v zaměřovacím čtverečku s naznačeným křížem. Automaticky jsem se domníval, že je potřeba na kýžené místo umístit střed kříže a špendlík je jen ozdoba, ale ne, zaměřovacím bodem je špička špendlíku, která je při blikání čtverce chvilkama vidět.

Nemluvím o tom, že moje česká mutace GE vyplivne souřadnice s označením šířky S/J (sever/jih) a délky V/Z, ale sama tomu pak nerozumí, což je ostatně asi dobře, protože S je Sud.

Jan Cinert (Neděle 2. ledna 2011)  ⇑

Při korekcích a kontrole jsem v dříve uvedeném seznamu kostelů nalezl několik chyb. Kdyby na ně někdo narazil, tak se prosím nedivte. Ve výsledném článku to bude v pořádku.

ZH (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

Franta - dík, to je super, dal jsem to tam.

Na té druhé stránce mají pěkně udělané linie na Google Maps ve stránce, ale bez javascriptu to zřejmě nejde. Když jsem hledal, narazil jsem i na tohle. Vyhýbám se javascriptu, protože Jan Č. ho nemůže použít.