Kniha HAJDY NA HRAD
TISK
HLEDÁNÍ
PŘIDAT VZKAZ
NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
PŘIDAT VZKAZ
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Franta (Sobota 22. ledna 2011) ⇑
Jan Cinert: na krysaře jsem si také vzpomněl. Myšího Apolona znám také, ale spojit mne to nenapadlo.
Krysař - je teorie, že se jedná o skutečný historický příběh
ZH:
http://pefr.net/mb.jpg - přesné údaje nemám. +/- autobus (téměř doslova) by to mohlo být focené z:
Loc: 50°27'37.069"N, 13°33'34.067"E
a poněkud větší kaplička, za jejíž vežičkou je Slunce je:
Loc: 50°27'40.95"N, 13°33'41.558"E
A bylo to 3.7.2010 , ne 4.7. jak jsem původně uvedl.
Zamyslit nad refrakcí se mohu, ale nevím jestli to bude něco platné. Vypsal jsem proto pro zítřejší den efemeridy z HORIZONS od JPL. A pokusil se vypočítat refrakci a také refrakci při třech sledovaných okamžicích východu.
Při zadávání vstupních dat na Horizons je možné zvolit "refraction model" - je možno zvolit variantu bez atmosfery (tedy bez refrakce) a pak standardní atmosferický model. Vypsal jsem údaje pro oba modely a získaná data jsem načetl do Excelu - na listu "horizons do 5 stupňů" jsou data a výpočty. Pro dobu, kdy je Slunce pod obzorem vychází u Horizons refrakce 0,6466 a je pořád stejná. Je-li refrakce různá od 0,6466 a výška Slunce bez vlivu atmosfery je menší než 5° jsou údaje uvedené na listu "horizons do 5 stupňů". Refraci vypočítávám jako rozdíl výšek Slunce bez atmosfery (altituda al) a se započtením vlivu atmosfery (altituda sa).
Pro ty tři polohy při výchu je způsob výpočtu, jak to chápu já, naznačen v xls souboru. Sčítám tedy altitudu bez vlivu atmosfery + refrakci + polovinu slunečního kotouče, tak aby byl součet roven nule. Aby to fungovalo tak zadávám různou hodnotu pro plovinu slunečního kotouče. To je asi trochu zavádějící, správně by se asi měla počítat poloha středu slunečního kotouče a pak by se výšky pohybovaly od -16' do +16'. Pro výpočet jsem použil "Hledání řešení" v Excelu.
Pro první paprsek mi vyšla refrakce 0,6311 (37,9'), pro střed 0,5723 (34,3') a pro spodní okraj Slunce 0,5202 (31,2').
Ministr udává pro první paprsek refrakci 36,6'.
Soubor s daty
Krysař - je teorie, že se jedná o skutečný historický příběh
ZH:
http://pefr.net/mb.jpg - přesné údaje nemám. +/- autobus (téměř doslova) by to mohlo být focené z:
Loc: 50°27'37.069"N, 13°33'34.067"E
a poněkud větší kaplička, za jejíž vežičkou je Slunce je:
Loc: 50°27'40.95"N, 13°33'41.558"E
A bylo to 3.7.2010 , ne 4.7. jak jsem původně uvedl.
Zamyslit nad refrakcí se mohu, ale nevím jestli to bude něco platné. Vypsal jsem proto pro zítřejší den efemeridy z HORIZONS od JPL. A pokusil se vypočítat refrakci a také refrakci při třech sledovaných okamžicích východu.
Při zadávání vstupních dat na Horizons je možné zvolit "refraction model" - je možno zvolit variantu bez atmosfery (tedy bez refrakce) a pak standardní atmosferický model. Vypsal jsem údaje pro oba modely a získaná data jsem načetl do Excelu - na listu "horizons do 5 stupňů" jsou data a výpočty. Pro dobu, kdy je Slunce pod obzorem vychází u Horizons refrakce 0,6466 a je pořád stejná. Je-li refrakce různá od 0,6466 a výška Slunce bez vlivu atmosfery je menší než 5° jsou údaje uvedené na listu "horizons do 5 stupňů". Refraci vypočítávám jako rozdíl výšek Slunce bez atmosfery (altituda al) a se započtením vlivu atmosfery (altituda sa).
Pro ty tři polohy při výchu je způsob výpočtu, jak to chápu já, naznačen v xls souboru. Sčítám tedy altitudu bez vlivu atmosfery + refrakci + polovinu slunečního kotouče, tak aby byl součet roven nule. Aby to fungovalo tak zadávám různou hodnotu pro plovinu slunečního kotouče. To je asi trochu zavádějící, správně by se asi měla počítat poloha středu slunečního kotouče a pak by se výšky pohybovaly od -16' do +16'. Pro výpočet jsem použil "Hledání řešení" v Excelu.
Pro první paprsek mi vyšla refrakce 0,6311 (37,9'), pro střed 0,5723 (34,3') a pro spodní okraj Slunce 0,5202 (31,2').
Ministr udává pro první paprsek refrakci 36,6'.
Soubor s daty
Jan Cinert (Sobota 22. ledna 2011) ⇑
Katedrála v Carpentras: Já osobně, jak je mně vlastní, bych ve výjevu viděl odkaz na Oráčův mýtus, kdy je svět napaden vyhladovělými myšmi. Zajímavá je v této souvislosti podoba s příběhem O krysařovi, který vyvedl krysy z města. Takže "pohanský mýtus" v lidovém podání dlouho přežíval. Ostatně devatenáctiletý "kruh Měsíce" se používal v kalendáři. Příběh se prý odehrál v městě Hameln (Haman, Baal Hammón).
ZH (Sobota 22. ledna 2011) ⇑
Chtěl jsem taky přispět nějakým nebeským útvarem na kostele, ale moje vzpomínka byla hrubě nepřesná, pro zajímavost, když už jsem se s tím hledal: Boule des rats na katedrále v Carpentras - svět napadený krysami (viz), nějaký výklad(viz), možná to má co dělat i s tím vztahem křesťanů x židů.
Nemá Franta nějaké souřadnice k tomu http://pefr.net/mb.jpg ?
A nemohl by se zamyslet nad tou mou aplikací astronomické refrakce? pro první paprsek tam mám hodnotu pro altitudu -16' pod obzorem, ale to je asi blbost, mělo by být pro všechny tři okamžiky 0°, ne?
Jan Cinert se nemusí bát, jedná se o 0,06°.
Nemá Franta nějaké souřadnice k tomu http://pefr.net/mb.jpg ?
A nemohl by se zamyslet nad tou mou aplikací astronomické refrakce? pro první paprsek tam mám hodnotu pro altitudu -16' pod obzorem, ale to je asi blbost, mělo by být pro všechny tři okamžiky 0°, ne?
Jan Cinert se nemusí bát, jedná se o 0,06°.
J. Čihák (Pátek 21. ledna 2011) ⇑
Jan Cinert (Pátek 21. ledna 2011) ⇑
Vidím, že zde nacházíte spoustu zajímavých a inspirativních vyobrazení. Já bohužel musím počáteční nadšení, hlavně mé, poněkud zchladit. Prošel jsem Evangelia s cílem vytáhnout z nich použitelné věcné údaje a číslovky. Zjistil jsem, že si vše vzájemně odporuje a nelze nalézt klíč k určení roku narození Ježíše. Čímž "jsem objevil Ameriku".
Přece se ale práce vyplatila. Zjistil jsem to, čím se dosavadní hledači data narození, alespoň v dostupné literatuře, nezabývají:
1 - Nejstarší Evangelium (Marek) má základní princip podobný jako mýtus o Gilgamešovi. Ježíš je Gilgameš a Jan Křtitel je Enkidu a příběh se odehrává bez jakýchkoliv zmínek o rocích. Vypadá to tak, jako by šlo o události v jednom solárním roce, stejně jako v Gilgamešovi. Mýtus je potom vložitelný na kterýkoliv rok, kdy se zjistil rozchod mezi počítáním různých časů a potřeba stanovení nového počátku. Jediné časové určení je zatmění při Ježíšově ukřižování mezi 6 - 9 hodinou (7. 4. +29 na velký pátek), které přebírají i ostatní Evangelia. Je ovšem otázkou, jestli to není pouhý apokalyptický zdůrazňující prvek.
2 - Následuje Lukášovo Evangelium. Autor se inspiroval "časovou poučkou" v životě časového héroia. Ježíš ve 12 letech opustil rodiče a šel diskutovaz do chrámu; tím překonal Jupiterův rok. Ve 30 letech byl pokřtěn (Saturnův rok) stejně, jako faraóni o svátku sed ve třicátém roce vlády obnovovali sílu. Přídavkem je pokus zasadit Ježíšův život do dat. Marie s Josefem odešli do Betléma kvůli sčítání lidu (-28, -8, +14) a Ježíš byl pokřtěn ve 30 letech v 15. roce vlády Tiberia (+14 - +38). To si vzájemně odporuje.
3 - Nejvyvinutějším z Evangelií je Matoušovo. Zde je snaha o zpozemštění Ježíše založena na astronomickém principu. Teprve tady je hvězda určující mágům směr a vraždění neviňátek do dvou let. Jedinou a novou datací je návrat z Egypta po Herodesově smrti.
Tři mudrci: Poprvé to jsou v Lukášovi pastýři hlídající přes noc stáda a po úkazu se jdou do jesliček přesvědčit jestli se narodil Spasitel. Pro mne je to synonymum pro astronomy sledující v noci hvězdy (ovce). Jsou zde pastýři, protože Lukáš nic spojitelného s astronomií neuvádí, mimo převzatého zatemnění. Až v Matoušovi jsou to mágové jdoucí za hvězdou bez udání jejich počtu. Teprve na pozdějších vyobrazeních se počet ustálil na třech, včetně ikonografie barev. Také jsme, bohužel, zaměnili konec za počátek tak, jako to dělají jiní.
Lze tedy pouze vytvářet varianty, jak uvažovali jednotliví Evangelisté a Dionysios při snaze dosadit spasitelský mýtus do konkrétní doby. Právě tak i tvůrci mozaily v San Apolinare a další. Vlastě se to vše vědělo, jenom nezohlednilo. Samotný princip Spasitele je prastarý a potřeba jeho aktualizace vznikla v roce -47. Asi po sto letech byla nalezena doba Herodesa Velikého do které se různým způsobem lidé pokoušeli dosadit mýtus o příchodu Spasitele.
Tak na závěr alespoň toto. Afrodita (Venuše) byla s Árésem (Marsem) nevěrná 8. 10. roku +12.
Přece se ale práce vyplatila. Zjistil jsem to, čím se dosavadní hledači data narození, alespoň v dostupné literatuře, nezabývají:
1 - Nejstarší Evangelium (Marek) má základní princip podobný jako mýtus o Gilgamešovi. Ježíš je Gilgameš a Jan Křtitel je Enkidu a příběh se odehrává bez jakýchkoliv zmínek o rocích. Vypadá to tak, jako by šlo o události v jednom solárním roce, stejně jako v Gilgamešovi. Mýtus je potom vložitelný na kterýkoliv rok, kdy se zjistil rozchod mezi počítáním různých časů a potřeba stanovení nového počátku. Jediné časové určení je zatmění při Ježíšově ukřižování mezi 6 - 9 hodinou (7. 4. +29 na velký pátek), které přebírají i ostatní Evangelia. Je ovšem otázkou, jestli to není pouhý apokalyptický zdůrazňující prvek.
2 - Následuje Lukášovo Evangelium. Autor se inspiroval "časovou poučkou" v životě časového héroia. Ježíš ve 12 letech opustil rodiče a šel diskutovaz do chrámu; tím překonal Jupiterův rok. Ve 30 letech byl pokřtěn (Saturnův rok) stejně, jako faraóni o svátku sed ve třicátém roce vlády obnovovali sílu. Přídavkem je pokus zasadit Ježíšův život do dat. Marie s Josefem odešli do Betléma kvůli sčítání lidu (-28, -8, +14) a Ježíš byl pokřtěn ve 30 letech v 15. roce vlády Tiberia (+14 - +38). To si vzájemně odporuje.
3 - Nejvyvinutějším z Evangelií je Matoušovo. Zde je snaha o zpozemštění Ježíše založena na astronomickém principu. Teprve tady je hvězda určující mágům směr a vraždění neviňátek do dvou let. Jedinou a novou datací je návrat z Egypta po Herodesově smrti.
Tři mudrci: Poprvé to jsou v Lukášovi pastýři hlídající přes noc stáda a po úkazu se jdou do jesliček přesvědčit jestli se narodil Spasitel. Pro mne je to synonymum pro astronomy sledující v noci hvězdy (ovce). Jsou zde pastýři, protože Lukáš nic spojitelného s astronomií neuvádí, mimo převzatého zatemnění. Až v Matoušovi jsou to mágové jdoucí za hvězdou bez udání jejich počtu. Teprve na pozdějších vyobrazeních se počet ustálil na třech, včetně ikonografie barev. Také jsme, bohužel, zaměnili konec za počátek tak, jako to dělají jiní.
Lze tedy pouze vytvářet varianty, jak uvažovali jednotliví Evangelisté a Dionysios při snaze dosadit spasitelský mýtus do konkrétní doby. Právě tak i tvůrci mozaily v San Apolinare a další. Vlastě se to vše vědělo, jenom nezohlednilo. Samotný princip Spasitele je prastarý a potřeba jeho aktualizace vznikla v roce -47. Asi po sto letech byla nalezena doba Herodesa Velikého do které se různým způsobem lidé pokoušeli dosadit mýtus o příchodu Spasitele.
Tak na závěr alespoň toto. Afrodita (Venuše) byla s Árésem (Marsem) nevěrná 8. 10. roku +12.
Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011) ⇑
A jestě jeden obrázek, že by časová poučka?
muž - čtyři ženy - JK - tři muži - pozce JK by mohlo představovat 5+3, tedy označení času události - 3 roky před konce mužské poloviny cyklu
muž - čtyři ženy - JK - tři muži - pozce JK by mohlo představovat 5+3, tedy označení času události - 3 roky před konce mužské poloviny cyklu
Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011) ⇑
Variace na Slunce a Měsíc po stranách kříže? Pokrývka hlavy u ženské postavy a poloha jejích rukou a muž se "zlatými vlasy"
Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011) ⇑
Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011) ⇑
Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011) ⇑
Když tu padla zmínka o odkloněné ose prsbytáře od hlavní osy kostela napadlo mě, že na některých obrazech ukřižování je na nebi jak Slunce, tak Měsíc.
O kříži se také někdy mluví jako o ose světa ( stauros)
Zobrazení, kde je Slunce i Měsíc není mnoho, možná je to klíč k orientaci osy kříže
O kříži se také někdy mluví jako o ose světa ( stauros)
Zobrazení, kde je Slunce i Měsíc není mnoho, možná je to klíč k orientaci osy kříže
ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011) ⇑
Mapa Jeruzaléma z doby Nového zákona viz.
Nevěděl jsem, kde je Herodův palác a kde arabská čtvrť (růžová na SV), jestli tedy teoreticky mohli být mudrci z východu pouze z východní arabské čtvrti.
Nevěděl jsem, kde je Herodův palác a kde arabská čtvrť (růžová na SV), jestli tedy teoreticky mohli být mudrci z východu pouze z východní arabské čtvrti.
ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011) ⇑
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel :
Pokud je osa presbytáře odkloněna od hlavní osy kostela, toto odklonění představuje Kristovu hlavu skloněnou na kříži.
http://www.kpufo.cz/wuh/a_2.htm
Pokud je osa presbytáře odkloněna od hlavní osy kostela, toto odklonění představuje Kristovu hlavu skloněnou na kříži.
http://www.kpufo.cz/wuh/a_2.htm
Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011) ⇑
Asi něco jako useknuté hlavy vyvěšené v koších na věžích...
ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011) ⇑
Dobrý postřeh s tím začátkem dne večer, ač to vím, neuvědomil jsem si, že to posouvá datum.
Když jsem se zajímal o chrliče a podobné plastiky na gotických chrámech, vyrozuměl jsem, že jsou to takové skalpy pohanských démonů, které vítězící církev vystavuje na odstrašení, i když jsem to takhle výslovně nikde nečetl a jistý si tím nejsem.
Když jsem se zajímal o chrliče a podobné plastiky na gotických chrámech, vyrozuměl jsem, že jsou to takové skalpy pohanských démonů, které vítězící církev vystavuje na odstrašení, i když jsem to takhle výslovně nikde nečetl a jistý si tím nejsem.
Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011) ⇑
J.Čihák:
díky za ten odkaz kde je Juno s laní.
Co to má ten anděl s "jedním křídlem" , na tom odkazu ze Santa Maria, pod sebou? Zajímavé je také zarámování "SOLa" - to skoro vypadá jako kruh s pentagramem postaveným na vrchol.
díky za ten odkaz kde je Juno s laní.
Co to má ten anděl s "jedním křídlem" , na tom odkazu ze Santa Maria, pod sebou? Zajímavé je také zarámování "SOLa" - to skoro vypadá jako kruh s pentagramem postaveným na vrchol.
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
PŘIDAT VZKAZ
