Jan Cinert (Pátek 21. ledna 2011)

Vidím, že zde nacházíte spoustu zajímavých a inspirativních vyobrazení. Já bohužel musím počáteční nadšení, hlavně mé, poněkud zchladit. Prošel jsem Evangelia s cílem vytáhnout z nich použitelné věcné údaje a číslovky. Zjistil jsem, že si vše vzájemně odporuje a nelze nalézt klíč k určení roku narození Ježíše. Čímž "jsem objevil Ameriku".

Přece se ale práce vyplatila. Zjistil jsem to, čím se dosavadní hledači data narození, alespoň v dostupné literatuře, nezabývají:

1 - Nejstarší Evangelium (Marek) má základní princip podobný jako mýtus o Gilgamešovi. Ježíš je Gilgameš a Jan Křtitel je Enkidu a příběh se odehrává bez jakýchkoliv zmínek o rocích. Vypadá to tak, jako by šlo o události v jednom solárním roce, stejně jako v Gilgamešovi. Mýtus je potom vložitelný na kterýkoliv rok, kdy se zjistil rozchod mezi počítáním různých časů a potřeba stanovení nového počátku. Jediné časové určení je zatmění při Ježíšově ukřižování mezi 6 - 9 hodinou (7. 4. +29 na velký pátek), které přebírají i ostatní Evangelia. Je ovšem otázkou, jestli to není pouhý apokalyptický zdůrazňující prvek.

2 - Následuje Lukášovo Evangelium. Autor se inspiroval "časovou poučkou" v životě časového héroia. Ježíš ve 12 letech opustil rodiče a šel diskutovaz do chrámu; tím překonal Jupiterův rok. Ve 30 letech byl pokřtěn (Saturnův rok) stejně, jako faraóni o svátku sed ve třicátém roce vlády obnovovali sílu. Přídavkem je pokus zasadit Ježíšův život do dat. Marie s Josefem odešli do Betléma kvůli sčítání lidu (-28, -8, +14) a Ježíš byl pokřtěn ve 30 letech v 15. roce vlády Tiberia (+14 - +38). To si vzájemně odporuje.

3 - Nejvyvinutějším z Evangelií je Matoušovo. Zde je snaha o zpozemštění Ježíše založena na astronomickém principu. Teprve tady je hvězda určující mágům směr a vraždění neviňátek do dvou let. Jedinou a novou datací je návrat z Egypta po Herodesově smrti.

Tři mudrci: Poprvé to jsou v Lukášovi pastýři hlídající přes noc stáda a po úkazu se jdou do jesliček přesvědčit jestli se narodil Spasitel. Pro mne je to synonymum pro astronomy sledující v noci hvězdy (ovce). Jsou zde pastýři, protože Lukáš nic spojitelného s astronomií neuvádí, mimo převzatého zatemnění. Až v Matoušovi jsou to mágové jdoucí za hvězdou bez udání jejich počtu. Teprve na pozdějších vyobrazeních se počet ustálil na třech, včetně ikonografie barev. Také jsme, bohužel, zaměnili konec za počátek tak, jako to dělají jiní.

Lze tedy pouze vytvářet varianty, jak uvažovali jednotliví Evangelisté a Dionysios při snaze dosadit spasitelský mýtus do konkrétní doby. Právě tak i tvůrci mozaily v San Apolinare a další. Vlastě se to vše vědělo, jenom nezohlednilo. Samotný princip Spasitele je prastarý a potřeba jeho aktualizace vznikla v roce -47. Asi po sto letech byla nalezena doba Herodesa Velikého do které se různým způsobem lidé pokoušeli dosadit mýtus o příchodu Spasitele.

Tak na závěr alespoň toto. Afrodita (Venuše) byla s Árésem (Marsem) nevěrná 8. 10. roku +12.