Franta (Sobota 22. ledna 2011)

Jan Cinert: na krysaře jsem si také vzpomněl. Myšího Apolona znám také, ale spojit mne to nenapadlo.
Krysař - je teorie, že se jedná o skutečný historický příběh

ZH:
http://pefr.net/mb.jpg - přesné údaje nemám. +/- autobus (téměř doslova) by to mohlo být focené z:
Loc: 50°27'37.069"N, 13°33'34.067"E
a poněkud větší kaplička, za jejíž vežičkou je Slunce je:
Loc: 50°27'40.95"N, 13°33'41.558"E
A bylo to 3.7.2010 , ne 4.7. jak jsem původně uvedl.

Zamyslit nad refrakcí se mohu, ale nevím jestli to bude něco platné. Vypsal jsem proto pro zítřejší den efemeridy z HORIZONS od JPL. A pokusil se vypočítat refrakci a také refrakci při třech sledovaných okamžicích východu.
Při zadávání vstupních dat na Horizons je možné zvolit "refraction model" - je možno zvolit variantu bez atmosfery (tedy bez refrakce) a pak standardní atmosferický model. Vypsal jsem údaje pro oba modely a získaná data jsem načetl do Excelu - na listu "horizons do 5 stupňů" jsou data a výpočty. Pro dobu, kdy je Slunce pod obzorem vychází u Horizons refrakce 0,6466 a je pořád stejná. Je-li refrakce různá od 0,6466 a výška Slunce bez vlivu atmosfery je menší než 5° jsou údaje uvedené na listu "horizons do 5 stupňů". Refraci vypočítávám jako rozdíl výšek Slunce bez atmosfery (altituda al) a se započtením vlivu atmosfery (altituda sa).
Pro ty tři polohy při výchu je způsob výpočtu, jak to chápu já, naznačen v xls souboru. Sčítám tedy altitudu bez vlivu atmosfery + refrakci + polovinu slunečního kotouče, tak aby byl součet roven nule. Aby to fungovalo tak zadávám různou hodnotu pro plovinu slunečního kotouče. To je asi trochu zavádějící, správně by se asi měla počítat poloha středu slunečního kotouče a pak by se výšky pohybovaly od -16' do +16'. Pro výpočet jsem použil "Hledání řešení" v Excelu.
Pro první paprsek mi vyšla refrakce 0,6311 (37,9'), pro střed 0,5723 (34,3') a pro spodní okraj Slunce 0,5202 (31,2').
Ministr udává pro první paprsek refrakci 36,6'.
Soubor s daty