ZH (Úterý 1. února 2011)  ⇑

Nojo, zapomněl na teorii, to je zákon prvního setkání, začal jsem s tímhle blbnout pár let před vydáním vaší knihy, kdybych začal s ní, byl by svět úplně jiný ;).

Pro zajímavost, náhodně jsem narazil na tohle, nesouvisí to s tím: Stará Boleslav.

Jan Cinert (Úterý 1. února 2011)  ⇑

Bohužel jsem si musel znevážit své datování založení znojemské rotundy sv. Kateřiny, takže na to raději upozorňuji. Text byl v tomto smyslu ve článku upraven.

Jan Cinert (Úterý 1. února 2011)  ⇑

J. Čihák: Bazilika v Mittelheimu je hezký úlovek. Je ale naopak podobná mé rekonstrukci kostela sv. Jiří. Bazilice sv. Víta je velmi podobný sv. Štěpán ve Vídni a dokonce i gotické podoby jsou si podobné. Vídeň v obou případech kopírovala Prahu.

Jan Cinert (Úterý 1. února 2011)  ⇑

Asi jste zapomněl na mojí teorii :-). Václav byl sesazen, čili na sněmu v Praze a pak zemřel v Boleslavi. Ale to je jedno. Prvopočátečně jsem vycházel z toho, že jediná víceapsidová rotunda byla tehdy v Praze, a autor jí namaloval, protože maloval v Praze. V Boleslavi tehdy zřejmě žádný kostel nebyl. Ale i to už je jedno. Došel jsem k závěru, že malba byla zfalšována nejen dveřmi, ale i kupolemi s lucernou. Takže až na poč. 14. století v době, kdy lucerny skutečně byly známy z románských rotund. Je zajímavé, že zastánci pravosti tzv. Kristiána si nesrovnalosti s přítomností lucerny na malbě "nějakou náhodou" dosud nevšimli. V každém případě není ilustrace určující pro podobu rotundy sv. Víta.

J. Čihák (Úterý 1. února 2011)  ⇑

Bazilika v Mittelheimu se podobá Svatovítské.

ZH (Úterý 1. února 2011)  ⇑

Wolfenbütelská ilustrace: jedná se o rotundu sv. Víta, když byl zavražděn v Boleslavi?

Jan Cinert (Úterý 1. února 2011)  ⇑

Čerpám z toho samého co Vy, ale asi Vám chybí půdorys K. Hilberta z roku 1931, který je v odkazu, který jste právě uvedl. Tam je ten blok zdiva zvaný oltář 12 apoštolů. Opravdu jsou tam pěkně obrázky, asi tři jsem ještě neviděl. Je tam chyba u popisu vyobrazení Spytihněva ve Velislavově bibli. Není zachycen u kostela P. Marie, ale zcela jistě u trojlodního kostela sv. Jiří v podobě po roce 1142 s věžemi. Na závěr je humorný názor, že Bořivoj "vyženil" Mělnicko. To by muselo být také definováno, co to bylo za samostatné území a kam se pak knížecí otec Ludmily odstěhoval. Takže s historickými interpretacemi opatrně. Je to směs výkladů podle Slámy a Třeštíka se snahou napasovat na ně nová zjištění.

Včera jsem si mohl vykoukat oči na kvalitním snímku Wolfenbütelské ilustrace se zavražděním Václava, který vlastním. Mělo by se jednat o naivní vyobrazení rotundy sv. Víta, jenže jsem začal mít podezření, že nejen dveře, ale i kupole jsou dodatečně přimalovány. Malby vznikly kolem roku 1000, ale je zde namalovaná lucerna na střeše lodi a ty se u nás měly objevit až v 2. polovině 11. století. Takže to nepasuje a zatím jsem závěr neučinil.

Podle mne bylo u umístění prvních kostelů nejdůležitější, aby byly vidět při vstupu do hradištní brány. Proto se zakládaly vlevo nebo vpravo za bránou.

ZH (Úterý 1. února 2011)  ⇑

Narazil jsem na stránky s množstvím obrazového materiálu (viz), při troše šikovnosti lze záměnou čísel v adrese přejít na jiná období.
Tady je ona fotka z Borkovského výzkumu kostelíku na baště, kdo ji nemá k dispozici, a povídání jmk.

ZH (Úterý 1. února 2011)  ⇑

Můžu se zeptat, odkud čerpáte? Znám ještě toto. Podzemí kaple je pod zámkem, kdyby se mi ale podařilo se tam dostat, abych měl podklady a věděl co dokumentovat.

Mimochodem, kdyby byla rotunda od počátku čtyřapsidová a centrální, proč by ji stavěli tak divně ve svahu nad studánkou, když tam měli lepší místa, v čele s akrem, kde pak byla kaple sv. Mořice. Někde jsem četl, že kvůli lepší viditelnosti z města, skrze svatováclavskou rokli, to ale není přesvědčivé, naopak to místo s Mořicem by bylo vidět lépe.

Jan Cinert (Pondělí 31. ledna 2011)  ⇑

Zkrátka by bylo úplně nejlepší tam vlézt a osobně vše prověřit. Zatím nezbývá, nežli vycházet z toho, co je k dispozici. Ještě jsem zapomněl na jednu nesrovnalost v Hilbertově náčrtku. Na pravém ukončení vnitřního prstence byl samostatný tzv. základ oltáře 12 apoštolů. Jeho severní hrana byla trochu pootočená oproti ukončení vlastního vnitřního prstence, který vyčuhoval ještě trochu severněji. Na náčrtku je zdivo prstence ukončeno tak, jako by se jednalo o ukončení základu oltáře, čili kus zdiva zde chybí. Jestliže Hilbert zakreslil nesouhlasné zdivo omylem podle základu oltáře namísto skutečného konce zdi vnitřního prstence, tak se mu to celé posunulo k jihu. Obě hrany jsou vidět i v AA PH.

ZH (Pondělí 31. ledna 2011)  ⇑

Nedůvěřoval jsem spíše geodetické firmě, která pracovala pro AA, našel jsem už více nepřesností a bojím se, zda pro ně to podzemí kaple nebyla jen hromada kamení. Jako doklad jsem uvedl ten nedbale zakreslený sloup.

Hilbert asi napůl archeologicky myslel, u něj je zas nebezpečí, že mohl vidět trávu růst.
Pravda, že ten kus oblouku zdiva lodi rotundy, který zakreslil, nasvědčuje většímu poloměru (ten mimochodem odpovídá té mé spekulativní největší rotundě, které jsem mezitím přestal věřit ;)). Ale nevíme, jak to zdivo v praxi vypadá, jestli jsou to neomítnuté polozborcené kvádry, tak se z toho asi nic moc o azimutu a poloměru usuzovat nedá.

Jan Cinert (Pondělí 31. ledna 2011)  ⇑

Vím, že je to pohyb po velmi tenkém ledě. Je také jasné, že archeolog by při zaměřování asi postupoval trochu jinak. Jenže, jakkoliv je Hilbertův náčrtek hodně pracovní, musel musel být vytvořen po vynesení kót ze zaměření. To se zase při pohledu s lešení na vykopávky nedělá. Navíc je tady ten zachovaný kousek zdi lodi. Kdyby se podle něj vynesl půdorys lodi, tak vyjde její průměr příliš velký, aby se k němu mohla přiřadit severní apsida. Jediné řešení pak je, že střed lodi byl posunut k západu.

ZH (Pondělí 31. ledna 2011)  ⇑

No nevím, Hilbert to měl jako na talíři, pokud ty betonové pilíře a strop pak dělal on. Koukal jsem na svoji fotku podzemí, ten severovýchodní betonový pilíř nepodpírá pochopitelně betonový trám excentricky, ale je normálně v ose, na rozdíl od AA nákresu. Tak kdoví, jestli dnešní geodeti přikládali význam azimutu nějakého nepravidelného zdiva, když je nenapadlo zakreslit jeho protějšek. Vycítil jsem, že ta týmová spolupráce geodetické firmy a archeologů možná úplně kongeniální nebyla.

Jan Cinert (Neděle 30. ledna 2011)  ⇑

Tady jsem začal povšimnutím si, že Hilbert má hroby posunuté blíže k jižní apsidě. Přitom maltovou kru s oblázky má umístěnou správně, rovná hrana byla okrajem hrobu K1. Zároveň má kru natočenou oproti hraně hrobu. Navíc jižní hrana hrobu K1 je nakreslena duplicitně a opět šikměji, ale na druhou stranu. Z toho jsem usoudil, že právě zde si Hilbert nebyl jistý a nepasovaly mu míry s ůhlama dohromady. Právě ten jeho posun hrobů je obdobou posunu pravého bloku nesouhlasného zdiva více k jihu. Zde asi je původ jeho chyby, tedy rozdíl v měření z pravé a levé strany.

ZH (Neděle 30. ledna 2011)  ⇑

Aha. Ten blok v AA je podle mého měření přesně shodný se severní vnější stěnou kaple sv. Václava, ale dejme tomu má 70.3°. V Hilbertovi má ale cca 74°, je pravda trochu prohnutý, ale zase je zakreslen i ten symetrický protilehlý blok. Srovnání. Čemu věřit, ale podle fotek, které mám z podzemí kaple, je snad ten blok dostupný, takže je asi nově zaměřen (?). Pokud je ale diference 4°, dá se něčemu věřit?