TISK
HLEDÁNÍ
PŘIDAT VZKAZ
NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
PŘIDAT VZKAZ
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
J. Čihák (Pátek 4. února 2011) ⇑
Rotunda Panny Marie na Wawelu, Wikipedia.
Románský kolegiátní kostel v Tumu má hodně podobného s bazilikou sv.Víta. Více o románských památkách v Polsku...
Románský kolegiátní kostel v Tumu má hodně podobného s bazilikou sv.Víta. Více o románských památkách v Polsku...
J. Čihák (Pátek 4. února 2011) ⇑
Rotunda P.Marie v Krakově, 4 apsidy, 9.-10.století.
Jan Cinert (Čtvrtek 3. února 2011) ⇑
Z. H.: Omlouvám se, napsal jsem to nepřesně. Pokud mne pamněť nešálí, tak by to měl být pohled na vnější stranu severovýchodního nároží. A Borkovský by tam měl být ještě s někým.
zh (Čtvrtek 3. února 2011) ⇑
Nedostanu se k literature. Neni to v Pribehu? Ale terezianskou zed jiste nerozkopali, pochybuju, ze byla vychodni strana kosteliku videt.
ZH (Čtvrtek 3. února 2011) ⇑
Franto díky, zítra tam vyrazím. V NK to v nabídce přesto nemají, Národní mě nenapadla.
Jan Cinert (Čtvrtek 3. února 2011) ⇑
Na baště: Tak zatím je jasné toto. V půdorysu, původně Borkovského, bylo omylem shodně vyšrafováno základové zdivo (klasové) poslední fáze v západní části a zdivo starší apsidy. Tím vznikl mylný půdorys se dvěma kostely na sobě. Na fotce je vidět zřetelný výškový předěl uprostřed lodi mezi západní částí a východní částí. Takže, ve východní polovině je poslední kostel postaven na nižší předchozí fázi, ale v západní je jen výše založený poslední kostel a zbytek starší fáze zde vůbec není. Je to vidět i na podlahách apsid, z nichž horní náleží, i výškově odpovídá, poslednímu kostelu. Zůstává pouze třetí zdivo viditelné z východu, které je nejspodnější vrstvou starší apsidy, a to by případně mohlo být "předbořivojovské". K tomu nám chybí zmíněná fotka. Záhadou zůstává smysl "předspytihněvovské" tumby uprostřed kostela.
(anonymní) (Čtvrtek 3. února 2011) ⇑
ZH:
http://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=skc&ccl_term=wtl=Nejstar%C5%A1%C3%AD+sakr%C3%A1ln%C3%AD+architektura+Pra%C5%BEsk%C3%A9ho+hradu.
tady to snad nabízejí k půjčení i absenčně:
http://aleph.lib.cas.cz/F/?local_base=AV&func=find-c&ccl_term=IDN=000010789
http://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=skc&ccl_term=wtl=Nejstar%C5%A1%C3%AD+sakr%C3%A1ln%C3%AD+architektura+Pra%C5%BEsk%C3%A9ho+hradu.
tady to snad nabízejí k půjčení i absenčně:
http://aleph.lib.cas.cz/F/?local_base=AV&func=find-c&ccl_term=IDN=000010789
ZH (Čtvrtek 3. února 2011) ⇑
Máte pravdu, je to fakt pohled stejný jak na fotce, omlouvám se za kritiku. Fotka s Borkovským: Něco mi to říká, ale nevzpomenu si z hlavy...
Klíčové je sehnat Castrum prag. 3 z r. 2000, kde je 450 stránek dokumentů o nejst. sakrálních památkách Hradu, bohužel to nemají v žádné pražské knihovně, už ani antikvariátu, v AA se zbytek nákladu utopil a prej nemají jediné číslo ani v knihovně. Ještě mám jednu pomalu blednoucí naději půjčky...
Vavřinec a Václav: já to mám jednodušší, stačí mi rozmezí 66-88°;).
Rotunda na Groitzschu má cca 87°. Na Google je víc krásných "Rundkapelle", nenapadlo mě to hledat pod tímto názvem.
Klíčové je sehnat Castrum prag. 3 z r. 2000, kde je 450 stránek dokumentů o nejst. sakrálních památkách Hradu, bohužel to nemají v žádné pražské knihovně, už ani antikvariátu, v AA se zbytek nákladu utopil a prej nemají jediné číslo ani v knihovně. Ještě mám jednu pomalu blednoucí naději půjčky...
Vavřinec a Václav: já to mám jednodušší, stačí mi rozmezí 66-88°;).
Rotunda na Groitzschu má cca 87°. Na Google je víc krásných "Rundkapelle", nenapadlo mě to hledat pod tímto názvem.
Jan Cinert (Čtvrtek 3. února 2011) ⇑
Na malostranské rotundě sv. Václava je pro mne nejpozoruhodnější, že vznikla na předkřesťanském kultišti v blízkosti cesty. Přitom se hlavně popularisticky řeší spojení se zázrakem v legendě Oriente z 13. století, což se vznikem rotundy nemá nic společného.
Sv. Vavřinec: Já se trochu bojím jít do datování jednotlivých románských kostelů podle azimutu odečteného z publikovaných půdorysů.
Z. Homola: Děkuji za poslání západní strany kostela Na baště. Není to řez, ale pohled od západu. Jinak docela bomba a i trochu zmatek. Přiložený půdorys je starší, ještě vycházející z určení dvou fází Borkovským, což pohled na západní stěnu s rozborem malt vyvrací. V tabulce malt je chybně uveden Bořivoj namísto Spytihněva, zároveň uveden předpoklad podle Třeštíka, že kostel byl založen cca 885, to je Bořivojem. Existuje ještě jedna fotka, snad z východu i se zachyceným Borkovským. Nemáte jí náhodou? Mohla by být v již zmiňované Borkovského knize. Takhle to vypadá, že tzv. I. fáze v půdorysu jsou ve skutečnosti základy (klasové zdivo) posledního kostela. Ve výkresu půdorysu přitom přechází ve zdivo starší apsidy, nad kterou je podle fotky ale ještě mladší apsida. Chce to ještě řádně prozkoumat.
Sv. Vavřinec: Já se trochu bojím jít do datování jednotlivých románských kostelů podle azimutu odečteného z publikovaných půdorysů.
Z. Homola: Děkuji za poslání západní strany kostela Na baště. Není to řez, ale pohled od západu. Jinak docela bomba a i trochu zmatek. Přiložený půdorys je starší, ještě vycházející z určení dvou fází Borkovským, což pohled na západní stěnu s rozborem malt vyvrací. V tabulce malt je chybně uveden Bořivoj namísto Spytihněva, zároveň uveden předpoklad podle Třeštíka, že kostel byl založen cca 885, to je Bořivojem. Existuje ještě jedna fotka, snad z východu i se zachyceným Borkovským. Nemáte jí náhodou? Mohla by být v již zmiňované Borkovského knize. Takhle to vypadá, že tzv. I. fáze v půdorysu jsou ve skutečnosti základy (klasové zdivo) posledního kostela. Ve výkresu půdorysu přitom přechází ve zdivo starší apsidy, nad kterou je podle fotky ale ještě mladší apsida. Chce to ještě řádně prozkoumat.
J. Čihák (Čtvrtek 3. února 2011) ⇑
ZH (Čtvrtek 3. února 2011) ⇑
Když už o zaniklých rotundách, tak Vavřinec má 82°.
ZH (Čtvrtek 3. února 2011) ⇑
Jo, ta je na Sadelerově prospektu (viz) i se zvonicí (viz) a tady je i půdorys: (viz). Azimut 77°.
JC - poskytnu vám to jinak, je třeba celá dvoustránka.
JC - poskytnu vám to jinak, je třeba celá dvoustránka.
J. Čihák (Čtvrtek 3. února 2011) ⇑
Základy rotundy sv.Václava na Malé Straně.
ZH (Středa 2. února 2011) ⇑
Mám to jinde a nevím, kdy se to podaří, nejhůř v pátek.
JČ: tady jsou nějaké analogie baziliky z Evropy.
JČ: tady jsou nějaké analogie baziliky z Evropy.
Jan Cinert (Středa 2. února 2011) ⇑
Z. Homola: Je vidět, že potřeba rekonstruovat původní historický geoprofil přichází z různých stran. Nemohl by jste sem dát řez západní zdí kostela Na baště? Zkontrolovali bychom J. Frolíka :-).
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
PŘIDAT VZKAZ

Kniha HAJDY NA HRAD