Jan Cinert (Úterý 1. února 2011)
Čerpám z toho samého co Vy, ale asi Vám chybí půdorys K. Hilberta z roku 1931, který je v odkazu, který jste právě uvedl. Tam je ten blok zdiva zvaný oltář 12 apoštolů. Opravdu jsou tam pěkně obrázky, asi tři jsem ještě neviděl. Je tam chyba u popisu vyobrazení Spytihněva ve Velislavově bibli. Není zachycen u kostela P. Marie, ale zcela jistě u trojlodního kostela sv. Jiří v podobě po roce 1142 s věžemi. Na závěr je humorný názor, že Bořivoj "vyženil" Mělnicko. To by muselo být také definováno, co to bylo za samostatné území a kam se pak knížecí otec Ludmily odstěhoval. Takže s historickými interpretacemi opatrně. Je to směs výkladů podle Slámy a Třeštíka se snahou napasovat na ně nová zjištění.
Včera jsem si mohl vykoukat oči na kvalitním snímku Wolfenbütelské ilustrace se zavražděním Václava, který vlastním. Mělo by se jednat o naivní vyobrazení rotundy sv. Víta, jenže jsem začal mít podezření, že nejen dveře, ale i kupole jsou dodatečně přimalovány. Malby vznikly kolem roku 1000, ale je zde namalovaná lucerna na střeše lodi a ty se u nás měly objevit až v 2. polovině 11. století. Takže to nepasuje a zatím jsem závěr neučinil.
Podle mne bylo u umístění prvních kostelů nejdůležitější, aby byly vidět při vstupu do hradištní brány. Proto se zakládaly vlevo nebo vpravo za bránou.
Včera jsem si mohl vykoukat oči na kvalitním snímku Wolfenbütelské ilustrace se zavražděním Václava, který vlastním. Mělo by se jednat o naivní vyobrazení rotundy sv. Víta, jenže jsem začal mít podezření, že nejen dveře, ale i kupole jsou dodatečně přimalovány. Malby vznikly kolem roku 1000, ale je zde namalovaná lucerna na střeše lodi a ty se u nás měly objevit až v 2. polovině 11. století. Takže to nepasuje a zatím jsem závěr neučinil.
Podle mne bylo u umístění prvních kostelů nejdůležitější, aby byly vidět při vstupu do hradištní brány. Proto se zakládaly vlevo nebo vpravo za bránou.

Kniha HAJDY NA HRAD