J. Čihák (Středa 23. února 2011)  ⇑

Zvažují se různé možnosti, jak byla uspořádaná druhá rotunda sv.Víta. Zhotovení báňové klenby o rozpětí 11 m nebylo snadné. Bez cizí stavební huti by to zřejmě nešlo. Ale představme si další možnost, kterou je rotunda s centrálním sloupem a prstencovou klenbou o rozpětí 4,5 m. Na to by stačily menší stavitelské dovednosti.

ZH (Středa 23. února 2011)  ⇑

Tohle asi znáte.
Taky mám pořád pochybnosti, zda bylo možné zaklenout třináctimetrovou rotundu, byť byla pravděpodobně zpevněna opěrným systémem tvořeným apsidami. Sice Patheon má vnější průměr takřka 60 m, ale byl použit beton, tisíc let před Vítem, to ale byli jiní kabrňáci. U těch malých rotund to asi problém nebyl, nicméně - která z rotund má zachovanou původní klenbu? Já to bohužel nevím, co si tak maně vzpomínám, rotundy byly během věků různě přestavovány. Baziliky (Jiří) byly asi plochostropé.

J. Čihák (Středa 23. února 2011)  ⇑

Další centrální sloupy na Bornholmu. 1 2

J. Čihák (Středa 23. února 2011)  ⇑

Našel jsem ještě další typ centrálního sloupu rotundy.

Uvažuje se o dvou rotundách na pražském hradišti. O jejich zakrytí nic nevíme. Vznik starší rotundy můžeme datovat až do poloviny 9. století a též mohla mít velký průměr. Proto se mi zdá možné, že byla zakryta trámovým stropem a kuželovou střechou. Prostředky na postavení něčeho lepšího asi nebyly. Přesto pražský kníže chtěl mít ve svém sídle prostornou sakrální stavbu z kamene. Velká rotunda s apsidami budila v místních poměrech pozornost a tak si dopřejme další domněnku do sbírky, že svetyni (stsl.) s prahovým stropem začali říkat Praha.

ZH (Úterý 22. února 2011)  ⇑

Ano, ale četl jsem to i o jižní.

Jan Cinert (Úterý 22. února 2011)  ⇑

Věžovitá měla být zcela neodůvodněle západní přístavba, nikoliv jižní apsida.

ZH (Úterý 22. února 2011)  ⇑

Polský Prokop - zaujalo mě, jaké nečekané tvary může románský kostelík mít. Pozor, to čtvercové není loď, ale prý kněžiště, na polské Wikipedii tvrdí, že je to jediný románský kostel na světě s čtvercovým kněžištěm. Kostel byl ovšem přestavován. Vypadá to, že je opravdu tou zdánlivou lodí či portikem, ve skutečnosti kněžištěm, orientován k východu.

Zajímavý je půdorys věže a jejího napojení na rotundu, který mi právě připomněl apsidu sv. Václava, na jejíž neobvyklý tvar upozorňujete. Kdysi jsem kdesi i četl názor, že tento přístavek mohl být věžovitý.

Jan Cinert (Úterý 22. února 2011)  ⇑

Rotunda sv. Petra: Vůbec nechápu, proč se o rotundě stále někde píše, že byla plochostropá. Celá horní část se vůbec nedochovala a je nově vyzděná. Jak potom mohl někdo rozpoznat, že původní stavba neměla kupoli? Všechny rotundy měly kupoli, mimo sv. Donáta v Zadaru. Zde je otázka co to způsobilo, třeba došly finance na náročné zaklenutí. Tato výjimka není, zejména pro naše rotundy, vůbec určující. Na jeden sloup mohla být zaklenuta jen krypta a tribuna v kostele nebo světská místnost. U lodě rotundy to opravdu nepřichází v úvahu.
Sv. Prokop: Je to opravdu zvláštní "paskvil". Jako když se hádali, jestli má být kostel podélný nebo centrální.

Jinak to začíná být s rotundou sv. Víta docela zajímavé. Dosavadní předpoklady, včetně mých, jsou vedle jak ta jedle. Ukazuje to prostudování fotografií a pečlivé vynášení půdorysu na počítači. Napadlo by vás, že vnitřní prstenec je dodatečně dozděn tak, že je prodloužen k severu? Tím vznikl ten podivný tvar, který neodpovídá apsidě.

ZH (Úterý 22. února 2011)  ⇑

Zajímavý kousek - viz, sice až z roku 1133, wiki.

J. Čihák (Úterý 22. února 2011)  ⇑

Svatovítská rotunda nemusela mít klenbu, jako např. rotunda sv.Petra a Pavla nebo mohla mít klenbu zaklenutou na jediný centrální sloup. sv.Michael Bornholm

Jan Cinert (Pátek 18. února 2011)  ⇑

Je to opravdu trochu složitější, ale pokusím se to zjednodušeně vysvětlit. Již antika znala dva základní stavební typy, a to světskou podélnou baziliku a funerální centrálu. Na západě se jako sakrální stavba začala používat bazilika, vedle řidčího použití centrály pro mauzolea a baptisteria. Na východě se to spojilo do jedné stavby a vznikl kostel s kupolí na křížení dvou krátkých podélných lodí. Byzantský císař Justinián získal území v Itálii a postavil zde centrálu San Vitale, ve které se později shlédl Karel veliký a podle ní postavil korunovační kapli v Cáchách. Z té se dále vyvinul typ dvoupatrové kaple, nejen centrální, a dále ve 12. století tzv. karner.

Naše rotundy jsou redukcí byzantského kostela s kupolí a přišly k nám s Cyrilem a Metodějem. Pouze u nás byl střet mezi západní a východní liturgií, a tudíž pouze u nás se dá spojit latinská liturgie s podélnými kostely a staroslověnská s rotundami. S iroskotskou misií se dají spojit první kostely s pravoúhlým kněžištěm (Modrá, Znojmo), ale už ne pozdější (Kopčany). Rotunda v Grojči zase vznikla pod vlivem našich rotund, zřejmě kvůli tomu, že kulatý půdorys zvyšoval spiritualitu místa. Vedle toho existoval, již diskutovaný, typ tetrakonchy.

Obecné zjednodušení s přiřazením typů kostelů se tedy učinit nedá, pouze u nás se rotundy dají přiřadit ke staroslověnské liturgii. Legendárnímu vyhánění kněží bych moc nevěřil. Spíše se jednalo o osobní ambice konkrétních lidí při obsazování biskupských stolců spojených s důchody.

ZH (Pátek 18. února 2011)  ⇑

Mé historické znalosti jsou tak chabé, že se ostýchám zeptat podrobněji, abych se nedemaskoval ;). O českých a krakovských rotundách předpokládám, že vznikly pod vlivem Velké Moravy, potažmo Cyrila a Metoděje, kteří pocházeli z Byzance a byli pod vlivem cařihradského patriarchátu, později ovšem (po 4 letech od příchodu na VM) se přiklonili k římskému patriarchátu, když jejich byzantští příznivci byli rozprášeni státním převratem (v té době ještě katolická (všeobecná) církev nebyla rozkolena na římsko-katolickou a ortodoxní). Svěcení na arcibiskupa získal tedy Metoděj od papeže. Mimo to byli z VM těsně před příchodem C&M vyhnáni franští kněží a brzy po něm povoláni zpět. Před tím tam působila ještě irsko-skotská misie. Nevím, jak se to vše odrazilo v církevní architektuře na VM a jaký byl její vliv na českou kotlinu, předpokládal jsem, že co je kulaté, pochází od C&M a co hranaté, je otónské, když to zjednoduším. Nicméně kopie Chrámu Svatého hrobu je i v Cambridgi, jak ukázal JČ, byť z pozdější doby.
Přemýšlel jsem tedy, která knížata-stavebníci, podporovala byzantskou/staroslověnskou tradici (rotundy), a naopak, a narážela zároveň na vliv římského patriarchátu, ale tušil, že to je složitější, proto ten dotaz.

Jan Cinert (Čtvrtek 17. února 2011)  ⇑

"se praly otónský a byzantský styl?": Nerozumím přesně dotazu. Ota II. měl za manželku byzantskou princeznu Theofanu. Tím se zprostředkoval byzantský kulturní vliv do středoseverní Evropy.

ZH (Čtvrtek 17. února 2011)  ⇑

Já si tak (Guasarda, Krakov) představuju ecclesiolu sv. Vojtěcha.
Nevím, jestli jsme diskutovali tohle tohle a Libici. Jak je to, v té době se praly otónský a byzantský styl?

Vandal byl asi zvědavec, ale moc se nesnažil...

J. Čihák (Čtvrtek 17. února 2011)  ⇑

Gurasada, stavební fáze. Myslím, že bylo lepší, když na Hradě rotundu zbořili a postavili novou hezčí baziliku.