J. Čihák (Pátek 4. března 2011)  ⇑

Slavníkovci byli příbuzní saských Liudolfovců, kteří střed Čech možná považovali za oblast Brawa, tedy okrajovou oblast svého mocenského působení.

Jan Cinert (Čtvrtek 3. března 2011)  ⇑

Z. Homola: Děkuji za definici mé role v bádání :-). Určitě ale není rozhodující má osoba, ale dostupnost a množství informací v dnešní době. Kdybych žil před sto lety, tak bych/bychom na tom byl stejně jako ostatní. I tohle naše diskutování by ještě před deseti lety bylo nemožné.

Jan Cinert (Čtvrtek 3. března 2011)  ⇑

Franta: Příště to tak udělám, nečekal jsem, že se záležitost bude tak protahovat. Dal jsem tam alespoň (upravuje se).

ZH (Čtvrtek 3. března 2011)  ⇑

Jan to sem napsal asi proto, že jsem ho mailem upozornil, že odkaz nefunguje. Jinak to je dobrý marketingový tah, chodí tam takhle kvanta nedočkavých čtenářů a zvyšuji pagerank ;).

Tak si přemýšlím o zákonu prvního setkání (nejspíš jsem ho vymyslel sám); kdyby tak JC žil před sto lety jakožto zakladatel moderní historiografie a lingvistiky, asi by nám připadaly současné oficiální názory absurdní ;). Až budu jednou v důchodu, zkusím to "objektivně" posoudit.

Franta (Čtvrtek 3. března 2011)  ⇑

Jan Cinert: A nebylo by lepší uložit si ten odkaz třeba do záložek (nebo pro něj udělat zástupce na ploše) než tato veřejná prezentace?
Naštvete Googla :-))

Jan Cinert (Čtvrtek 3. března 2011)  ⇑

Na mém webu je již v Obsahu umístěn název článku o rotundě sv. Víta. Je to proto, že některé prvky výsledné podoby se dají dolaďovat jen "naživo" a pak je článek zase nepřístupný, neboť stále čekám na nové půdorysy rotundy. Omlouvám se za tuto sitaci a až bude článek zveřejněn, tak budu hned informovat.

Podobností mezi saskými, anglosaskými atd. výrazy je víc. Je to dáno multilingvistickým použitím slovních kořenů spojených s "bohem zatažené oblohy", které jsou používány v národních jazycích s posunutými významy. Například i Sas (Sax, Sachs) a Čech pochází ze stejného základu. Spojnicí je ruské sachnuť a české schnout, s původním významem chřadnout a blednout (ble- je z per-) nedostatkem světla, nikoliv nedostatkem vody. Kvůli podobnosti al-Masúdúho "Sásín" (Češi) se Sasy také dočasně zvítězil názor historiků, že "Sásín" jsou Sasové, bez ohledu na to, že jsou zapsáni po Charvatech.

J. Čihák (Čtvrtek 3. března 2011)  ⇑

Název Praha může mít saský původ. Najděte v protogermánském slovníku anglické slovo brim. Mezi slovy Praga, braha a brawa je velká fonetická a významová podobnost.

Jan Cinert (Pátek 25. února 2011)  ⇑

Mikulčická rotunda je opravdu považována za prototyp našich rotund. Ten papírový model vypadá skutečně věrně. Vnitřní výmalba je v něm převzata ze znojemské rotundy, ale i mikulčická rotunda byla nějak vnitřně vyzdobena freskami.

J. Čihák (Pátek 25. února 2011)  ⇑

Mezi větší rotundy dosahující průměr téměř 10 m patří dvojapsidová rotunda u Mikulčic z 2.pol.9.století. Myslím, že její rekonstruovaná podoba napovídá, jak mohla vypadat rotunda sv.Víta, která měla snad 4 apsidy a průměr jenom o 3 m větší.

Jan Cinert (Čtvrtek 24. února 2011)  ⇑

Rotunda sv. Víta: Myslím si, že když Boleslav stavěl rotundu se záměrem vytvoření biskupského chrámu, tak těžko mohl stavět malou rotundu. Zároveň nemělo smysl stavět velkou rotundu na jiných hradištích a dvorcích.
Rotunda na Budči: Stavebněhistorický výzkum, tuším v 80. letech min. stol., zjistil, že kupole je původní.
Karnery: Už jsem tu psal, že karnery pochází z jiné vývojové tradice, a jsou pozdější (12. stol.), proto jejich podoba není pro naše předrománské rotundy určující.

J. Čihák (Čtvrtek 24. února 2011)  ⇑

Spodní patro rotundy sv.Michala v Banské Štiavnici má prstencovou klenbu, která je svedena osmi žebry na centrální pilíř. Obrázky jsem nenašel. Dalším příkladem je Trnavský karner.

ZH (Středa 23. února 2011)  ⇑

V Pocheho Uměleckých památkách Čech píšou o rotundě na Budči "... ve 2. polovině 17. stol. byla ubourána pův. apsida a postav. obdél. presbytář se čtverc. sakristií, v téže době rotunda sklenuta kupolí a obezděna; její nadezdívka je z r. 1837."

ZH (Středa 23. února 2011)  ⇑

Tak velká rotunda u nás ovšem nebyla nikdy opakována, resp. snad lze uvažovat o úmyslu postavit ji v Chabrech. Je zajímavé, že se stavěly jen malé kapličky.

Jan Cinert (Středa 23. února 2011)  ⇑

Objevují se tu velmi zajímavé příklady rotund. Podle mého názoru jsou ale pro podobu rotundy sv. Víta určující příklady od nás a zhruba ze stejné doby. Zcela dochovaná předrománská rotunda i s kupolí je pouze sv. Petr na Budči. Druhá v pořadí je sv. Kateřina ve Znojmě, rovněž s původní kupolí. Pak už jsou jenom románské rotundy, nejdříve z konce 11. století.
Vycházím z toho, že Boleslavova (tedy druhá) rotunda byla větší kopií předchozí Bořivojovy rotundy. Potom by měla být na principu našich ostatních rotund a s kupolí. Obě rotundy jistě stavěli cizí stavební hutě, protože v té době by pro trvalé působení nebylo dost práce. Tyto hutě stavěly podle svých schopností a zkušeností, ale ideově na přání knížecího zákazníka.

J. Čihák (Středa 23. února 2011)  ⇑

Centrální sloup používali i architekti v pozdní gotice, viz.