Franta (Středa 8. června 2011)  ⇑

"fragua" je španělsky kovárna, Ibn Jacob, i když mluvil arabsky, přišel ze Španělska, přišel po kupecké stezce, které vedla ze Španělska napříč Evropou, místa, kterými stezka procházela byla v jeho době asi již pojmenována.

Franta (Úterý 7. června 2011)  ⇑

Jan Cinert (Úterý 7. června 2011)  ⇑

Také jen ve formě poznámek. "P" je přeměnitelné přes "Pf" na "F", nebo na "V" a "B", nikoliv na hlásky skupiny t, th, d, dh.
"Fraganeo" Bavorského geografa svým územním rozsahem potvrzuje lingvistický výklad, že se jedná o "Pražsko", čili území ovládané pražským knížetem v době pořízení zápisu (u mne str. 206). Jedná se o zápis názvu státu (Česko, Slovensko, Lučansko), tehdy knížecí državy, a ne názvu země nebo místa.
Slova "draga" (d/tar-g), caar (gar) a trh (tar-g) obsahují kořeny názvů boha ZO, a proto mají podobné posunuté významové obsahy ve svých variantách.

ZH (Úterý 7. června 2011)  ⇑

Jen namátkou pár poznámek. Jako jedna z nejpravděpodobnějších možností se mi zdálo Phragen (germánsky trh, staročesky fragnář byl hokynář).
Phraganeo není v nominativu, ale velmi pravděpodobně v ablativu, jde tedy o gramatický tvar, odpovídající lokativu - třeba "v Pražsku". Zda jde opravdu o toto území, jsme diskutovali někdy před rokem.
Že by šlo o duál, se nám nezdálo.

Franta (Úterý 7. června 2011)  ⇑

A co "prekyba"? http://lt.wikipedia.org/wiki/Turgus

Franta (Úterý 7. června 2011)  ⇑

Místo, kde se obchoduje je *torgъ, což je *dorgъ docela blízko. Město, které se jmenuje "po trhu" je prý finské Turku
gerebilo.ucoz.ru/load/0-0-0-178-20

J. Čihák (Úterý 7. června 2011)  ⇑

Slovo draga má slovanský původ a dá se snadno zkomolit na “dva prahy“, což je příznivé a podporuje to úvahy, že práh (trám) je starý etymologický omyl. Ovšem z praslovanského dorga a staroslovanského drag se vyvinuly různé tvary s odlišným významem: cesta, směr, příkop, údolí, milá, drahá, dražba, drahota, zdráhavá, dlouhá, velká, značná, hezká a jiné. Mě by se zamlouvala Draga (Draganeo) jako místo, kde se draží, čili obchoduje.

Franta (Úterý 7. června 2011)  ⇑

Možná byla "Praha" "Draganeo" - sídlo místních velmi schopných čarodějnic - jak víme z popisu Lucké války

Franta (Úterý 7. června 2011)  ⇑

Drága je from Proto-Slavic *dorgъ a znamená drahý.

Co třeba zkusit dovodit etymologii slova dráha. Viz třeba:

"Počeštělé slovo kariéra je odvozeno z francouzského slova carrière a znamená dráha. Prapůvod je v latinském slově carrus, z něhož je odvozeno i české slovo kára"

ze základu "carrus" má být prý odvozeno i slovo čára (tedy stopa vozu) a pak také přeneseně "čarovat", tedy kreslit čáry (což prý byl jeden z projevů "jak čarovat")

J. Čihák (Úterý 7. června 2011)  ⇑

Dražice Dražíč

J. Čihák (Úterý 7. června 2011)  ⇑

drága
Draga Požeška
Mošćenička Draga

Jan Cinert (Pondělí 6. června 2011)  ⇑

U variant jména germánské Letní bohyně je vidět jak se výslovnostně proměňovalo -g na -dž a -j (viz jazz) nebo -t. To je ale už pro specializované lingvisty, pro nás je podstatné, že všechny varianty jsou rozšířením per- a mají původní smysl "pršaná", tedy oplodňovaná a rodící.

Zajímavá je i zmíněná jahoda, která má pozůstatek "zdůraznění přízvuku" ja-(a-). Totéž je ve jménech A-Thena a A-Pfrodita, která jsou tím velmi stará a vznikla před přeměnou hlásky a- na vyjádření negace. Řekl bych, že a-(ja-) je také spíše původním rozšířením kořene Theo (stín) měnící na A-Thena (stíněná) a stejně Pfrod (dešťová, říční voda) na A-Pfrodita (pršaná). Z (j)a-goda pak zůstává kořen God, čili opět jeden z názvů boha ZO "chodícího" po obloze. Podobně jako "plo-d" z per-t, by jahoda měla být nazvána ve smyslu "vzniklá po oplození dešťovou vodou", jinak také "boží".

Odkaz na kresbu podle "brakteátu" je opravdu pěkný úlovek. Připomíná mi otisk mykénského pečetního prstenu (u mne na str. 38), kde je na obvodu šest hlav, jako je tady šest "podkov". To asi nebude náhoda, ale doklad toho, že v mezidobí musela existovat tradovaná piktogramová vyobrazení, podle kterých se také vyprávěly mýty. "Podkovy" by tedy měly vyjadřovat šest roků poloviny Jupiterova roku a tři "ležaté kříže" počet 3 x 4 = 12 solárních roků Jupiterova roku. Samozřejmě musíme doufat, že se nejedná o novodobý padělek.

Franta (Pondělí 6. června 2011)  ⇑

Aha, tak to jsem zase "objevil Ameriku".

Když tak koukám na slovo "frega", pořád se mi tam místo g vkrádá j (asi podle vzoru Mág od K.H.Máchy).

Pominu-li jméno "freja", nabízí se z podobného soudku ještě Frigg.
Třeba u hesla:
http://en.wikipedia.org/wiki/Frigg
An English charter from 936 AD displays the name Frigedune, which means "Valley of Frig"

V souvislosti s Frigg je takéé uváděna vazba na Venuši, viz

"The Norse name for the planet Venus was Friggjarstjarna 'Frigg's star'."

a nebo u hesla:
http://als.wikipedia.org/wiki/Frija (jiné jméno než Freyja)
je odkaz na brakteát s vyobrazením Frigg - a také osmicípé hvězdy (tedy Venuše) a po obvodu je na jedné straně 5x útvar připomínající podkovu (či měsíční srpek), na druhé jsou tři asi ležaté kříže. Dojem trochu kazí to, že "podkovovitý útvar je nad křížky uveden ještě jeden.
Jinak by to bylo zase vyjádření 5+3.

ZH (Pondělí 6. června 2011)  ⇑

Něco už tady bylo: https://zhola.com/praha/guestbook/search.php?vyraz=jahod&kam=vypis

Franta (Neděle 5. června 2011)  ⇑

Etymologie slova jahoda