J. Čihák (Středa 22. června 2011)  ⇑

Franta (Úterý 21. června 2011)  ⇑

J. Čihák (Úterý 21. června 2011)  ⇑

J. Čihák (Čtvrtek 16. června 2011)  ⇑

Čtenář bývá často z www stránek zmatený. Např. při čtení stránek s informacemi o Raffelstettenském celním řádu nabude přesvědčení, že se přes východní franckou hranici vyváželo mnoho otroků. Řád jen dokládá obchod s otroky v Podunají.

Franta (Středa 15. června 2011)  ⇑

Jan Cinert: připomněl jste mi jeden článek. O realitě panující na internetu vypovídá i to, že ten článek je pořád ještě k nalezení

A to dokonce v sekci Věda a technika naší veřejno-právní televize.
To je článek, který vyšel i tam a objevil se po sérii článků (na jiných "zpravodajských serverech"), které tvrdily, že jeden z kamenných kruhů Stonehenge je tvořen přímo modrou skalicí, redaktor to zde patřičně zjemnil a uvedl, že kameny mají vysoký obsah modré skalice.

Jan Cinert (Středa 15. června 2011)  ⇑

Nechci se autora obou článků nějak dotknout, ale je to také hezká ukázka, jak se dá živit v médiích. Nejprve vydělám trochu peněz přepsáním teorie známého historika a další peníze vyvrácením této teorie. A co na to chudák čtenář? :-)

J. Čihák (Středa 15. června 2011)  ⇑

Zajímavá kritika k článku z níže uvedeného odkazu.

Jan Cinert (Úterý 14. června 2011)  ⇑

Několik dní jsem tu nebyl, takže to musím vzít po pořádku. Ibn Jakúb se zmiňuje o setkávání "Rusů a Slovanů" s "Turky", kteří od nich vykupují "otroky, cín a kožešiny". To je něco jiného, nežli tvrzení, že "Boleslav I. zbohatl na prodeji zajatců do otroctví a prodával je v Praze".

Teorie o "desítkách tisíc otroků prodaných za vlády Boleslava I." mi připomíná mé mládí. Tehdy se s jistotou tvrdilo, že špenát obsahuje velké množství železa a děti, včetně mne, byli nuceni jíst ho ve velkém množství. Pak se zjistilo, že někdo špatně umístil desetinnou čárku v hodnotě obsahu železa, a že špenát výjimečné množství železa neobsahuje. Myslím si, že přesun desetitisíců otroků je logisticky a zdrojově neuskutečnitelný. Je popsáno dobytí srbského hradiště Gana Jindřichem I. Podle toho, byli pobiti a prodáni do otroctví za trest pouze ti, kteří se nacházeli na vzpurném správním sídle/hradišti, nikoliv obyvatelé území. Pouze něco podobného se mohlo uskutečňovat v jiných případech a jednalo se tedy o více desítek až méně stovek lidí v jednotlivých případech. Hony na otroky a vylidňování krajiny není ekonomicky výhodné.

Vykupování otroků v legendách je více hagiografickým údajem nežli věcným. Sv. Václav v nejstarší legendě Crescente fide otroky nevykupuje, činí tak až v I. staroslověnské v rámci dobrých skutků. Mince z 12. století nemají nic společného se stoletím desátým.

Vazbu Slav se Sklav řeším na str. 92-94. Dnes se ovšem již přikláním k možnosti, že Asklépios/Sklav mohl být původně slovanským bohem ZO, a tím i praotcem Slovanů.

Prodej do otroctví, jako jeden z možných trestů, byl jistě součástí raně středověkého práva. V době počínajícího feudalismu je ale podle mne nemožný masívní prodej otroků. Ojedinělé nálezy pout jej nedokládají. To bychom zase byli u "bahna v Mezopotámii, které dokládá, že k biblické potopě došlo".

J. Čihák (Úterý 14. června 2011)  ⇑

Břetislavova dekreta je soubor právních předpisů, který v roce 1039 nad hrobem svatého Vojtěcha v Hnězdně vyhlásil český kníže Břetislav I. Jedná se o nejstarší českou právní památku.

“Přeji si, aby ten rušitel manželství, který by se nechtěl vrátiti k předešlému svazku právě uzavřenému, nebyl uváděn podle řádu naší země do otroctví, nýbrž spíše, jak neoblomně káže naše nezměnitelné rozhodnutí, budiž odveden, ať je to jakákoliv osoba, do Uher a nesmí se žádnými penězi vykoupiti nebo do naší země vrátiti, aby se hlízami jedné ovečky nenakazil celý ovčinec Kristův."

ZH (Neděle 12. června 2011)  ⇑

O té podobnosti anglických slov Slav (Slovan) a slave (otrok) jsem taky přemýšlel, dle Etymonline by měl být Slav od slovo, což je podpořeno jmény na -slav (Miroslav ap.). Slave (otrok) prý pochází od Slav, protože mnoho Slovanů upadlo do otroctví, zejména za válek Oty Velikého a následovníků. Mimochodem slave se anglicky čte slejv, zatímco Slav sláv, německy otrok je Sklave, Slovan Slawe.
Na spekulace, jakou to mělo spojitost s Prahou jakožto údajným trhem otroků, mi historické znalosti nestačí.

J. Čihák (Sobota 11. června 2011)  ⇑

Okopíroval jsem několik informací z webu:

“Víme také, že na severu Afriky bylo několik osad, které se jmenují Saklabia nebo Saklab, což znamená Slovan. V tehdější době pojem Čech nebyl rozšířen. Ostatně z pojmu Slovan vzniknul třeba i „slave“, tedy anglicky otrok.

Kníže Vladislav zakázal prodej křesťanských otroků, ovšem pouze Židům. On je od nich dokonce vykupoval, což ale neznamená, že by přestali být otroky. Vadilo jen to, že Žid vlastnil křesťana. Nevadilo to, když křesťan vlastnil křesťana. Máme i minci z roku 1124, která tuto událost připomíná. Je zde vyobrazen kníže, jak drží otroka svázaného kolem krku provazem. Na druhé straně je svatý Václav.

Prosperitu Čech zajišťoval významný zahraniční obchod s lidmi, což dokazuje mince z té doby. „Na minci se svatým Václavem je na oprátce vyobrazen otrok,“ tvrdí numizmatik Národního muzea Luboš Polanský.“

Kromě denáru Vladislava I. máme další doklady o obchodu s otroky. Reliéf z hnězdenských vrat, sv.Vojtěch. Železné pouto na krk z velkomoravského hradiště Brno-Líšeň.

Franta (Čtvrtek 9. června 2011)  ⇑

http://www.xantypa.cz/cislo-02-10/1061-3/zide-bohatli-na-obchodu-s-otroky

v článku je zmíněna Cairo Geniza, nejsem tak jazykově vybaven abych mohl stopu sledovat dále

J. Čihák (Čtvrtek 9. června 2011)  ⇑

Zpráva Ibráhíma ibn Jákúba je předkládána v tomto znění: “Město Frága je vystavěno z kamene a vápna a je největším městem co do obchodu. Přichází sem z města Kráková Rusové a Slované se zbožím. A z krajin Turků muslimové, židé a Turci rovněž se zbožím a obchodními mincemi. Ti vyváží od nich otroky, cín a různé kožišiny.“ Jak to tedy je?

Pražský biskup Vojtěch kritizoval obchod s otroky, čímž prý vyvrcholil konflikt s Boleslavem II..

Jan Cinert (Středa 8. června 2011)  ⇑

Musím se upřímně přiznat k tomu, že jsem již alergický na bezduché opakování volných úvah D. Třeštíka, jako by to bylo něco doloženého, jak je uvedeno v odkazovaném "centrum". Ibn Jakůb, ani nikdo jiný se o prodeji otroků v Praze nezmiňuje. Je to zcela vymyšlená spekulace podle otrokářské praxe v Africe v 17. až 19. století. Evropa 10. století je přece úplně něco jiného! Skutečně doložené jsou naopak přesuny obyvatel v rámci vnitřní kolonizace.

J. Čihák (Středa 8. června 2011)  ⇑

To určitě byla. Ibráhím si asi přijel obhlédnout obchodní centrum s otroky, které se možná dříve jmenovalo Draga-dražírna otroků.

Slova torg a dorg jsou podobná, ale význam je jiný. Na trhu kupující zpravidla smlouvá o cenu s trhovcem. Během dražby jsou přijímány nabídky a následně je zboží prodáno tomu, kdo nabídl nejvíce. Otroci bývali spíše vydražováni.