Jan Cinert (Sobota 3. září 2011)  ⇑

Pro mě osobně je to v nejbližší době přínosné tak, že bych se pokusil najít shody či obdoby u významných úkazů u hvězd a pokusil se to sloučit s mytologií nebo obecnou orientací svatyň. Takže zprůměrování nehraje roli a asi i u jiných, kteří by v takovém období něco hledali. Všimnul jsem si, že tam přibyly i nějaké tabulky, jste pilný!

Pořád mám problém s tím natočením s východem dole. Tlačí mne to neustále k naklánění hlavy a vypadám při tom jako Miloš Zeman. Nebylo by přece jenom praktičtější dát východ vlevo, aby se tak simuloval pohled člověka stojícího na zemi a sledujícího oblohu jak je tomu po tisíce let?

ZH (Sobota 3. září 2011)  ⇑

V souladu je to přibližném ;).
Za prvé Jirka Jozif vychází z téže publikace, která nejde pod r. -1000, a nevím, jak si poradil s roky předcházejícími, když interval neomezil.
Hlavně ale se z A°zoru na Celestial Spheru najíždí přes časový údaj, který, jak jsem vysvětlil, není přesný, vychází z průměrného okamžiku zimního slunovratu, ne z konkrétního pro daný rok, včera to bylo ještě trochu jinak.

Jan Cinert (Pátek 2. září 2011)  ⇑

S úpravou A°zoru je to bomba. Denní nepřesnost by myslím neměla být důležitá. Škoda, že nemám čas začít si s tím hrát. Mám pořád na krku ten avizovaný článek o prvním pražském mostu. A hvězdná obloha je s tím v souladu?

ZH (Pátek 2. září 2011)  ⇑

S tou parcelací máte pravdu, koukal jsem na tereziánský stabilní katastr, bohnický zámek a další domy jsou takto orientovány. Doufám jsem vám tím nevyfouk ten balík peněz ;).

JČ: umožnil jsem zadat v A°zoru interval -4713 až 2500 let s upozorněním, že jde o orientační údaje. Ani Astronomical Algorithms Jeana Meeuse nenabízejí vzorce pro výpočet dne slunovratů a rovnodenností pod r. -1000. Tím je v A°zoru nejistý okamžik slunovratů a rovn., ale hodnota jejich azimutu by měla být v pořádku. Snad to říkám dobře, už jsem problematiku pozapomněl.

Jan Cinert (Pátek 2. září 2011)  ⇑

Myslím si, že pravá podstata vzniku vyspělých svatyň, ať už jakýchkoli, bylo to, že se jim nechtělo lézt po kopcích a vyhledávat přírodní útvary shodné s astronomickými principy (např. Lovoš - Bezděz). Proto si tyto zákonitosti vytvořili v malém provedení v blízkosti svého bydliště a případně je ještě nadále umísťovali a orientovali podle dominant na obzoru.

Se shodou orientace bohnického kostela, sídliště a pozemku léčebny je to opravdu pěkný "blázinec". Snad je to trochu náhoda a pozůstatek staré parcelace. Ale jinak pěkný námět pro záhadology, mohli by na tom vydělat slušné peníze :-).

ZH (Pátek 2. září 2011)  ⇑

Střed rondelu Byseň by měl být zde. Přes Řípec to tedy nejde, ostatně Z. Ministr to formuluje v knize poněkud jinak.

J. Čihák (Pátek 2. září 2011)  ⇑

Nacházím uznávané tvrzení, že od východu Slunce v sedle Bezdězu se odpočítával letní slunovrat. Pravděpodobně se jedná o pěkný příklad lunisolárního kalendáře. Avšak kalendář bylo nejsnažší upřesňovat při rovnodennosti. To je možné téměř přesně pohledem z Lovoše 50°31'39.003"N na Velký Bezděz 50°32'21.198"N.

ZH (Pátek 2. září 2011)  ⇑

Mimochodem, víte někdo, kde přesně ten rondel je? Všude se píše, že v zákrytu od něj je Řípec s Řípem, čemuž ovšem fotky nenasvědčují.

Ještě mimochodem - všiml jsem si, že osa bohnického kostela sv. Petra a Pavla, mající oněch 95 a půl stupně, je souběžná s orientací léčebny a i celým sídlištěm. Což je mi záhadou, sídliště je možná podle léčebny, ale že by léčebna byla podle kostela? Nabízí se, že oboje bylo stavěno v domnění, že jde o západo-východní směr, podklady pro to byly ovšem v každé době asi jiné.
O bohnickém kostele existuje zápis o svěcení, ale asi z něj nemůžeme pro naše potřeby nic vyčíst: "První historickou zprávou o něm je v originále dochovaná pergamenová listina, tzv. autentika, dnes v Archivu hl. města Prahy, ve které pražsky biskup Daniel potvrzuje, že 30. května 1158 vložil do oltářního kamene ostatky svatých jako důkaz o vykonaném svěcení..." (ze stránek farnosti).

Franta (Čtvrtek 1. září 2011)  ⇑

J.Čihák: bylo to jeden lunární měsíc před slunovratem a jeden lunární měsíc po slunovratu - to je myslím pro rok -4500 dostatečná přesnost :-)

J. Čihák (Čtvrtek 1. září 2011)  ⇑

Východ Slunce v sedle Bezdězu pozorovaný z rondelu Byseň, fotografie. Východ vypadá velmi magicky a tak mám pocit, že v tento den slavili významný svátek. Škoda, že A˚zor nepočítá až do roku -4500. Mohli bychom rychle zjistit, který den to byl. Zdeněk Ministr píše: “Poodstoupením jen o pár desítek kroků ze středu rondelu (u Bysně) zmizí Bezděz z dohledu, což je nezvratným důkazem záměrného kalendářního umístění, jedinečného a neobyčejně důmyslného.“ Rondel Byseň: 50°14'27.449"N, 14°2'4.378"E, 300 m n.m.. Bezděz - sedlo: 50°32'22.723"N, 14°43'0.887"E, 495 m n.m., 58,787 km, 56˚.

Jan Cinert (Středa 31. srpna 2011)  ⇑

Oprava: ...jednalo by se o polohu Slunce 3 hodiny před západem, tedy v 15 hodin za rovnodenností.

Jan Cinert (Středa 31. srpna 2011)  ⇑

J. Čihák: Kanonické hodinky jdou trochu mimo mě, ale jsou to zajímavé údaje, zvláště: "velikonoční Aleluja a Evangelium zaznělo současně s prvním paprskem Slunce proniknuvším oknem do kostela."

Dávno jsem spekuloval nad pootočením jednoho následného neolitického chrámu na Maltě v Mnajdře (obr. v mé knize) o 45°, to je azimut 135°. Tehdy jsem si říkal, že se jim asi nechtělo vstávat na bohoslužbu za východu Slunce během rovnodenností v 6 hodin, a tak otočili chrám tak, aby paprsky dopadli do chrámu o 3 hodiny později, čili v 9 hodin. No, praktický důvod by byl ten, že by se na 9. hodinu sešlo více lidí i z větší dálky. Vzpomněl jsem si na to u azimutu kostela na Pohansku - 46°, jednalo by se o polohu Slunce při západu v 15 hodin za rovnodenností. Jenže je to jen jedna z možností a jinak zatím nedoložitelná, tak jsem jí dál nerozvíjel.

V každém případě to celé navozuje možnost původu kanonických hodinek nejen v době starozákonní, ale již v neolitu, a původně by se jednalo o vyspělé sledování denního času a dobré znalosti pohybu Slunce.

J. Čihák (Úterý 30. srpna 2011)  ⇑

Začátek chórových modliteb se řídil podle zvláštního rozvrhu daného řeholí sv.Benedikta. Rozvrh vycházel z antického denního modelu, podle něhož měly den i noc vždy dvanáct hodin. Čili bez ohledu na roční období byla ta část dne, po kterou bylo světlo, rozdělena na 12 hodin a zrovna tak byla na 12 hodin rozdělena doba tmy. V zimě trvá tma déle, noční hodiny byly tedy delší než denní. V létě je tomu naopak. Pořadí modliteb bylo následující: osmou hodinu po západu Slunce začínaly vigilie, před rozedněním matutinum, po východu Slunce prima, třetí hodinu tercia, v poledne sexta, tři hodiny nato nona, při západu Slunce vespera (nešpory) a celý cyklus uzavřelo completorium.

S východem Slunce souvisel průběh velikonoční vigilie. “Čtení a zpěv žalmů by měly být tak dlouhé, aby velikonoční Aleluja a Evangelium zaznělo současně s prvním paprskem Slunce proniknuvším oknem do kostela. Aleluja s Evangeliem jsou vyvrcholením, centrálním bodem vigilie. Jimi se zvěstuje Kristovo vzkříšení.“

J. Čihák (Úterý 30. srpna 2011)  ⇑

Liturgie hodin, liturgia horarum, officium divinum, byla každodenní kněžská a mnišská povinnost modlitby v několika denních dobách. V původní podobě, kterou přebírá i sv.Benedikt, vypadala následovně: matutinum (jitřní, při rozednění), prima (po východu Slunce), potom každou třetí hodinu, nešpory po západu Slunce a večer kompletář.

Katolický týdeník: “Historie Denní modlitby církve je velmi stará, sahá až do dob starozákonních. Společná modlitba věřícího lidu, která se konala v určité denní hodiny, je doložitelná již po návratu židovského národa z babylonského zajetí. I apoštolové se účastnili těchto společných modliteb, jimž byl postupem času vtiskován křesťanský ráz. První klasické svědectví je možno spatřovat již v 2.kapitole 1.listu Timotejovi, a to zejména o předpisech, jak konat veřejnou neboli liturgickou modlitbu. Sv.Kliment píše kolem roku 96 v Prvním listu Korinťanům, že apoštolové na rozkaz božského Spasitele dali nařízení týkající se času – hodin i pořadu bohoslužebných úkonů modlitby. Při tom sv.Kliment jasně rozeznává oběť eucharistickou od jiných liturgických úkonů. A podle slov zakladatele západního mnišství sv.Benedikta má společná denní chvála Bohu být hlavním zaměstnáním řeholní osoby.“

ZH (Neděle 28. srpna 2011)  ⇑

Určit azimut rotundy je kvůli nonorto snímkům opravdu problém, myslím, že bez místního zkoumání to nejde, a i tak to není tak snadné, zkoušel jsem to před časem s pražskými rotundami, tj. najít nějaký bod, kam směřuje apsida a který bude vidět na Googlu. Pochybuju, podle svých zkušeností, že GPS kompas je spolehlivý, ruší to různé refrakce atd., ale je fakt, že mám jen amatérský přístroj. Mimochodem, jedině rotunda sv. Kříže na Starém Městě je opravdu orientovaná k východu, a to, myslím, ne z religiosních důvodů, ale že měla mít nějaké centrální postavení.

Že se křesťané snažili a snaží modlit k východu, se tady už dříve probíralo, osobně pochybuju, že by na to ona transsubstanciace měla výrazný vliv, spíše se ohledně stavby kostelů povolovaly výjimky z urbanistických důvodů.

Jde ale o to, co bylo považováno za východ, v oné době to třeba nebyl určitý bod na obzoru, jak ho chápeme my, ale třebas čtvrtina či polovina obzoru. Modlili se v každou roční dobu jinam, podle toho, kde vycházelo Slunce-Kristus? V našich zeměpisných šířkách jsou jiné relace než v subtropech atd. Kolísala doba ranní mše s roční dobou?
Jak říkám, příliš mnoho neznámých ;).