ZH (Úterý 13. září 2011)  ⇑

Se Štěpánem je to pravda, 25. prosinec...
Já jsem tehdy vymyslel, že při pohledu od sv. Kříže (ne od Víta) se "jeruzalémská" linie rovná i zimnímu slunovratu kvůli převýšení. Ale když to teď s "dokonalými nástroji" přepočítávám, tak by musel být za Longinem 40 m vysoký les, aby to vyšlo, což je ale možné.
A taky jsem tehdy vyměřil, že od Kříže jde linie ke Klimentu ve St. Boleslavi přes kostel sv. Václava na Proseku a zdálo se mi, že v azimutu letního slunovratu. Teď ovšem vidím, že je to jednak přes 55° a ani s lesem nenašidím víc jak 52°, jednak to nyní není přesně v lajně, i když bych přísahal, že tehdy bylo.

Franta (Úterý 13. září 2011)  ⇑

A co Řezno - to asi bylo hodně pod vlivem "iro-skotské mise". Křest v Řezně roku 845. Nemohly být počátky Prahy (tedy ty před 12 stoletím) ovlivněny něčím, co přišlo ze severu? Možná už byly linie vytyčeny před 12 stoletím.

Že tam už rotunda sv. Víta nestála mi nedošlo, takový odborník zase nejsem. A sv. Štěpán je, kromě umučení v Jeruzalémě, svatý spojený se zimním slunovratem.

ZH (Úterý 13. září 2011)  ⇑

Škoda, že už se nemůžeme zeptat Josefa Svátka, kde to sebral ;), pověst vyšla v Pražských pověstech a legendách v r. 1886, myslím na to upozornil také J. Čihák, abych se nechlubil cizím peřím. Řekl bych, že církev ráda stavěla kaple vostošest, jen když měla sponzora. Jak to bylo s místem, nevím, na Rybníčku to určitě problém nebyl. Spíš bych čekal výtku, že v té době už rotunda sv. Víta nestála, zbyla asi ještě jen vzpomínka na ni a apsida s hrobem sv. Václava.

Franta (Úterý 13. září 2011)  ⇑

Mohl kupec, který se vrátil z křížové výpravy, postavit kapli (rotundu)? A mohl ji postavit zrovna tam, kde si usmyslel, že ji postaví?

ZH (Úterý 13. září 2011)  ⇑

Myslím, že Jan Čihák myslel stín Lovoše jako krásný příklad, že to jde.
Pokud se týče linie čtyři rotundy - tři pražské a jedna jeruzalémská, je to podle mě geniální Janův nápad, toho zákrytu tří pražských rotund si všimli již dříve záhadologové a nenapadlo je nic lepšího, než že směřují k zimnímu slunovratu, což nevychází o pět stupňů, a teorie, že by to bylo zavlečeno z jiných zeměpisných šířek se mi nezdá. Proč by to bylo buď tolik nepřesné, proč by to ve 12. století přenášeli od čertů ďáblů ze severu, když určující byly zvyky z Říma atd. V době zvítězivšího křesťanství, křížových výprav (mimochodem podle nějaké pověsti postavil rotundu kupec, který byl při křížové výpravě uvězněn v křesťanské kapli ve Svaté zemi a slíbil, že - vrátí-li se - nechá vystavět obdobnou kapli v Praze; pověst jistě nevznikla na archeoastronomickém principu) se mi, ve shodě s Janem, zdá opravdu pravděpodobnější křesťanská symbolika. Mimochodem sv. Štěpán i sv. Longinus byli umučeni v Jeruzalémě.

Franta (Úterý 13. září 2011)  ⇑

"zaznamenat azimut východu Slunce a potom počítat dny do návratu a pokračovat do 2.návratu"

tento princip je možné použít u slunovratů - třeba lunární měsíc před a lunární měsíc po (Slunce se vraci - solstice="slunce stojí") Slunce se v jednotlivých dnech okolo slunovratu téměř nepohybuje, někam dojde a pak se zase vrací.

Při rovnodennosti Slunce po obzoru téměř přeběhne - jeho denní kroky jsou v roce nejdelší a než se zase vrátí tak to trvá půl roku.

Franta (Úterý 13. září 2011)  ⇑

J.Čihák: v Českém středohoří je takových kopců spoustu, že.

Rovnodennost lze určit podle "rovné stopy" stínu, třeba gnómonu.
Ostatně, princip který je označován jako "pelekine" je znám už z antiky - pelekine znamená vlaštovčí ocas vyjadřuje skutečnost, že stín gnómonu má před rovnodennosti a po rovnodennosti tvar hyperboly, které se s přibližující rovnodenností narovnává - v den rovnodennosti je stopa stínu přímka.

Je spoustu křesťanských kostelů, které mají v dlažbě vytyčený poledník a někde ve vitráži, či stěně otvor, kterým vniká do potemnělé lodi kostela sluneční světlo.

Egnatio Danti (či jak se jmenoval) si nechal podobný otvor udělat ve stěně kostela když při reformě kalendáře určoval den rovnodennosti.

J. Čihák (Úterý 13. září 2011)  ⇑

Opakovaně se setkávám s názory, že upřesňování kalendáře a východního směru prováděli při východu Slunce o rovnodennosti. Jeden autor článku se domnívá, že přitom odečítali dny, ale jasně se nevyjadřuje. Nevím, jak to myslí. Napadlo mě, že je možné ve zvolený den (nejlépe blízko odhadnuté rovnodennosti) zaznamenat azimut východu Slunce a potom počítat dny do návratu a pokračovat do 2.návratu. Tak lze jednoduše určit den rovnodennosti. Ověřil jsem to pomocí tabulek v A˚zoru.
Jarní rovnodennost: 20.3.2011, 79.den.
Začátek: 30.3.2011, 89.den, 83,3˚.
Meziodečet: 13.9.2011, 256.den, 83,5˚.
Konec: 30.3.2012, 90den, 83,2˚.

Výsledek: 13+10=23.9.2011
Druhá možnost je začít tak, aby výsledkem byla jarní rovnodennost.

Cinert: Stín Lovoše

Franta (Úterý 13. září 2011)  ⇑

Ještě k linii Praha - Jeruzalem.
Napadá mne, že ta linie může být skutečně slunovratová, tedy že její původní smysl byl označit východ Slunce o slunovratu. Myslím to asi takhle. Někdo, někdy, někde určil posvátný směr - tedy např. směr k východu Slunce o zimním slunovratu. A tento směr "zapsal pro pozdější použití". Když píši zapsal, myslím tím, že třeba definoval poměr stran pravoúhlého trojúhelníka, který se orintoval např. podle směru stínu poledního Slunce. Vytvořil tak jednoduché pravidlo, které bylo s jistou mírou přesnosti použít k vytyčení směru. Pak šel čas, pravidlo se přenášelo nejspíš ústním podáním v rámci okruhu zasvěcených.
Odpovědi na otázku kdo a kdy asi není podstatná. Na otázku kde lze odpovědět tak, že tam, kde je azimut východu Slunce o zimním slunovratu 132°. Použiji-li Azor a uloženou situaci Praha - Jeruzalem v roce 1100 a změním-li zeměpisnou šířku na 54.5°, začne azimut východu Slunce o zimním slunovratu nabývat hodnot kolem 132°. Vypadá to, že odhad pro 54.5° severní šířky dává použitelný výsledek. Na této zeměpisné šířce je Rujána i Irsko - tedy možné zdroje ovlivnění, z pohanské i křesťanské strany.

Co když byl tedy směr fixovaný v Praze do Prahy pouze mechanicky přenesen a má vyjadřovat jeden z důležitých směrů, se kterými tehdejší geomanti pracovali při vytyčování budoucích měst?

Vzpomeňme jen, že dlouho byla jarní rovnodennost fixně stanovena na 21. března, bez ohledu na dění na obloze.

Jan Cinert (Úterý 13. září 2011)  ⇑

Se sledováním pohybu stínu s kopce jsem to myslel s nadsázkou a jen principiálně, protože je to vlastně totéž, jako pozorovat východ slunce nad kopcem. I kvůli zástavbě by to v praxi bylo obtížné. Uvedl jsem myšlenku v souvislosti s diskuzí o 9 a 15 hodině, čili že by tato hranice stínu mohla teoreticky objevit i dosud netušené. Takže nikoliv skutečné sledování pohybu stínu, ale že u této hranice i v průběhu dne by se mohlo něco najít.

ZH (Úterý 13. září 2011)  ⇑

Že se úhel ortodromy na každém poledníku mění, je zákonité, proto taky námořníci plují podle loxodrom, sice po delší trase, ale pod stejným úhlem, např. po rovnoběžce. Ale v místě startu je důležitý ten počáteční úhel ortodromy, ne? Koule.exe, pokud si vzpomínám, umožňuje zadat interval, kdy se zobrazují momentální úhly.
Ty výpočty např. v GCC jsou určeny pro stanovení ortodrom na určitém modelu zeměkoule. Nevím, jestli ten limit 1000 km nebyl např. kvůli použití kulového modelu.

Franta (Úterý 13. září 2011)  ⇑

Linie Praha - Jeruzalem

Domnívám se, že takto dlouhá linie se již vymyká "výpočtové teorii".
Myslím, že chceme-li dojít (doletět) z Prahy do Jeruzalema způsobem, že vytyčíme konstatní úhel, nebudeme se už pohybovat po přímce (ortodromě), ale po loxodromě. A loxodroma už není přímka. Každopádně je to námět k zamyšlení. Když jsem se před lety pídil po tom jak vypočítat azimut dvou vzdálených bodů a objevil tak, že se azimut určí jako azimut ortodromy, bylo tam uvedeno, že "s ortodromou lze počítat" do vzdálenosti 1000 km. Protože mé ambice nepřekračovaly hranice České republiky bylo vše v pořádku. Linie Praha - Jeruzalem vzdálenost 1000 km určitě překračuje.
Závěr je asi tento, pokud vyrazíme pod určitým úhlem z Prahy do Jeruzalema a budeme navigovat pomocí ortodrom, doletíme pod jiným úhlem - azimutem, než jsme vystartovali. Jak moc to má vliv na práci s liniemi je ta otázka?

J. Čihák (Úterý 13. září 2011)  ⇑

Sledovat z hory vrchol jejího stínu by většinou nepřineslo výsledek (malý úhel, zvlněný terén, vysoké porosty v okolní krajině, atd.). Vrchol stínu je možné přesně lokalizovat z výšky. Pravda ovšem je, že dávní předkové mohli stíny sledovat jenom ze země.

ZH (Úterý 13. září 2011)  ⇑

Opravil jsem uložené stránky z posledních dnů, uvedená chyba vznikla ještě před úpravou.
Jinak postup opravy je jednoduchý, ze seznamu se otevře příslušná stránka Azoru, upraví a znovu uloží, v seznamu je tedy dvakrát, a ta původní se smaže. K tomu je heslo, které bych Vám poslal na mail, ale nevím Vaši adresu.
Bohužel některé starší stránky nemají Cíl uvedený, časem to předělám, nebo jestli pomůžete...

To by bylo hodně pošetilé, hledat ten stín tímto způsobem ;). Známé je, jak se hory turistů šplhají na Adamovu horu na Cejlonu, aby viděli, jak stín štítu letí po krajině nebo po mracích dost velkou rychlostí. Řekl bych, že stále je jednodušší být tam, kam stín dopadá a zbytek ev. vypočítat ;). Ale pro jiné účely by to bylo dobré (pořád se mi nepodařilo verifikovat tu linii tři rotundy-Jeruzalém, zda je to v Praze opravdu v zákrytu, potřeboval bych umístit kameru vysoko nad sv. Víta ;). Ono to ale myslím podléhá nějakým pravidlům kvůli letovému provozu ap.

J. Čihák (Úterý 13. září 2011)  ⇑

ZH: Nová vylepšení byla potřebná, teď jsem spokojen, ale opět se objevila chyba. Vyberte ze seznamu stránku (10.9.2011), kde jsou v Cíli azimut a vzdálenost. Je tam nesprávně zvoleno GPS. Dále prosím o doplnění azimutů u mých uložených stránek.

Cinert: Sledovat z vrcholu hory její stín by bylo určitě velmi problematické. K zachycení okraje stínu je možné použít letecké fotografování z modelů, viz Wiki.