Franta (Úterý 13. září 2011)

Ještě k linii Praha - Jeruzalem.
Napadá mne, že ta linie může být skutečně slunovratová, tedy že její původní smysl byl označit východ Slunce o slunovratu. Myslím to asi takhle. Někdo, někdy, někde určil posvátný směr - tedy např. směr k východu Slunce o zimním slunovratu. A tento směr "zapsal pro pozdější použití". Když píši zapsal, myslím tím, že třeba definoval poměr stran pravoúhlého trojúhelníka, který se orintoval např. podle směru stínu poledního Slunce. Vytvořil tak jednoduché pravidlo, které bylo s jistou mírou přesnosti použít k vytyčení směru. Pak šel čas, pravidlo se přenášelo nejspíš ústním podáním v rámci okruhu zasvěcených.
Odpovědi na otázku kdo a kdy asi není podstatná. Na otázku kde lze odpovědět tak, že tam, kde je azimut východu Slunce o zimním slunovratu 132°. Použiji-li Azor a uloženou situaci Praha - Jeruzalem v roce 1100 a změním-li zeměpisnou šířku na 54.5°, začne azimut východu Slunce o zimním slunovratu nabývat hodnot kolem 132°. Vypadá to, že odhad pro 54.5° severní šířky dává použitelný výsledek. Na této zeměpisné šířce je Rujána i Irsko - tedy možné zdroje ovlivnění, z pohanské i křesťanské strany.

Co když byl tedy směr fixovaný v Praze do Prahy pouze mechanicky přenesen a má vyjadřovat jeden z důležitých směrů, se kterými tehdejší geomanti pracovali při vytyčování budoucích měst?

Vzpomeňme jen, že dlouho byla jarní rovnodennost fixně stanovena na 21. března, bez ohledu na dění na obloze.