Franta (Úterý 27. září 2011)  ⇑

Jan Cinert:
Lukáš 23:44 Bylo už kolem poledne; tu nastala tma po celé zemi až do tří hodin, protože se zatmělo slunce.

ZH (Úterý 27. září 2011)  ⇑

Sorry, to bylo zbrklé přání otcem myšlenky, muselo by to být obráceně - slunovrat posunutý převýšením a jeruzalémský azimut zachovaný.

Mnohokrát jsem v neděli večer viděl z dálnice u Říčan Krkonoše prostým okem, ale samozřejmě za dobré viditelnosti. Ta asi v předindustriální době byla obecně o něco lepší.

Jan Cinert (Úterý 27. září 2011)  ⇑

J. Čihák: Tak ta poslední fotka mě trochu obrátila. Neuvědomil jsem si, že za východu Slunce se obzor tak zvýrazní. Je to ale tak i za běžného oparu, který je i při slunečném počasí?

ZH (Úterý 27. září 2011)  ⇑

Jo, a od oltáře strahovské baziliky je kaple Božího hrobu jak v linii slunovratu, tak vzhledem k převýšení obzoru ve směru Jeruzaléma.

J. Čihák (Úterý 27. září 2011)  ⇑

Pohled na Studničnou a Sněžku z Letňan. Na fotografii je vidět zdánlivé sedlo mezi horami.

ZH (Úterý 27. září 2011)  ⇑

Kapli sv. Vavřince je třeba pozorovat od Strahovského kostela.

J. Čihák (Úterý 27. září 2011)  ⇑

Fotografování Krkonoš je možné také z cesty vedoucí podél Hladové zdi. Teď jsem zkoušel najít něco výrazného na horizontu při pohledu od Vavřince směrem k zimnímu slunovratovému východu. Podle vrstevnicové mapy a GPS Visualizeru jsou tam kopce mezi Velkými Popovicemi a Mnichovicemi. Dnes je špatná viditelnost, ale až se zlepší, tak vezmu dalekohled a půjdu se na to podívat.

J. Čihák (Úterý 27. září 2011)  ⇑

Cinert: Šamani, kteří pozorovali oblohu a horizont, možná holdovali čaji z kustovnice čínské (Lycium chinense). Mimo jiné zostřuje zrak, odstraňuje světloplachost a šeroslepost, zlepšuje vidění ve tmě. Ale spíše užívali drogy. Při předávkování cannabisem mohou v závislosti na přijatém množství nastat stavy podobné stavům u různých psychóz, zvýšená citlivost zraku a sluchu. Drogy kokainového typu zvyšují sebevědomí a zostřují zrak do dálky.

Jan Cinert (Pondělí 26. září 2011)  ⇑

Tak to je také zajímavé. Nejstarší, Markovo, Evangelium se jakoby odehrává během jednoho dne a podvědomě mi připomíná příběh Gilgameše a Enkida, čili denních blíženců Světlo-Stín. Potom by v 15 hodin došlo ke skončení vlády Světla a vládu by převzal Stín. Spěje to tedy k převzetí "pohanských" prvků do křesťanství. Chce to ale ještě celé zkoumat.

Já se teď snažím zplodit něco o sv. Václavovi, bude mít brzo svátek. Po delší pauze opět uvidíme televizní pořad s E. Vlčkem v 11:40. Že by se ledy začaly lámat? Asi ne, protože vše v pohodě převálcují historici se svými smyšlenkami ve 20:00. Tenhle pořad má spoustu nedostatků, "jeden pražský profesor", který ve svých publikacích nazývá E. Vlčka "jedním pražským antropologem" si tam například spletl papeže Jana XII. s Janem VIII. Chtěl jsem o tom napsat blog na idnes. Ale nechal jsem to být, "jeden pražský profesor" a spol. mi za to už nějak nestojí. Je spousta smysluplnější práce.

Franta (Pondělí 26. září 2011)  ⇑

Poklady se na Velký pátek otevírají právě ve tři hodiny odpoledne – to je čas, kdy se v kostele čtou pašije, čili pasáže z evangelií o martyriu Krista, a to je přesně také ten čas, kdy podle evangelií zemřel Kristus na kříži. Ale protože Kristus je duchovním světlem lidí a je jejich ochráncem, má právě v tuhle chvíli relativně navrch jeho protihráč – pán temnot, čert, ďábel, Satan - jak kdo chce. A ty nabízené poklady jsou ve skutečnosti vějičkou a nastraženou pastí, kterou podsouvá naivním a důvěřivým lidem. Kdo podlehne tomu zlatému mámení, skončí uvězněn, mimo své blízké, sousedy, přátele – mimo lidskou pospolitost; ztratí se světu lidí.

To píší tady

Pokud se nepletu, i v krakonosšké pohádce o Trautenberkovi se "hora takhle nějak otevídala" - myslím, že na věži kostela v Jilemnici byly tři hodiny.

Jan Cinert (Pondělí 26. září 2011)  ⇑

Když jsem bydlel v paneláku na Červeném vrchu, tak za pěkného počasí byl vidět hrad Bezděz, další přecházelo v tmavší masu ztrácející se v oparu. Ale nemám dobré oči, takže to není možná zase tak směrodatné. Vzniká ovšem otázka, jestli dříve všichni zasvěcenci měli dobré oči po celý svůj život a jestli tedy byly určující kopce viditelné pouze někdy a někým.

S kaplí na Petříně je to opravdu zajímavé upozornění, ani jsem nevěděl, že tam je. Je vidět, že tradice 9 a 15 hodin za rovnodennosti byla živější, nežli by si člověk myslel. Proč se o tom nikdo více nezmiňuje? Bylo to spojeno s nějakou tajemnou mystikou? Takhle nějak vzniká záhadologie, ale myslím si, že se to jednou podaří "prošťouchnout" a více definovat.

Franta (Pondělí 26. září 2011)  ⇑

Z rozhledny na Petříně prý Sněžka někdy vidět je (a také prý Kleť a Milešovka).

PS:

Další sakrální stavbou na Petříně je Kaple Božího hrobu (1737) postavené podle předlohy v Jeruzalémě. Za zmínku v ní stojí okno umístěné tak, aby jím o Velikonocích ve tři hodiny odpoledne sluneční paprsek dopadnul na obětní kámen uprostřed.

to tvrdí tady. Zajímavé jsou ty "tři hodiny odpoledne".

J. Čihák (Neděle 25. září 2011)  ⇑

Příští rok by bylo přínosné udělat pár snímků východu Slunce nad "sedlem". Pro dálkové focení je nutné najít vhodné místo asi 600m vlevo od spojnice, protože Slunce nyní vychází o 0,3° napravo. Vhodná bude oblast Střížkova.

ZH (Sobota 24. září 2011)  ⇑

Žiži jsem tam nechal, jednak dle GPSV je to kupodivu možné, jednak jsem tu kdysi psal, že Žiži možná byla umělá elevace, aby bylo vidět dobře do kaňonu v Podbabě, jednak i záznam o slepé uličce má svou cenu, aby bylo možné to zkontrolovat a zamítnout.

J. Čihák (Sobota 24. září 2011)  ⇑

ZH: Dnes jsem uložil spojnici od Petřína k zdánlivému sedlu mezi Studničnou a Sněžkou. Kliknul jsem na kostel sv.Vavřince, který měl podle petřínské legendy nahradit pohanské obětiště, kde zapalovali posvátné ohně. Na Střížkově mohl růst původní středoevropský prales dosahující 50m a přesto bylo vidět mezi obě hory(Vavřinec 327m, Střížkov 288m, “sedlo“ 1505m). Spojnici od Žiži vymažte, protože úvahy o dřevěné věži na Opyši nebo dokonce o linii jsou jen fantazie.