Franta (Úterý 27. září 2011)

Jan Cinert:
Lukáš 23:44 Bylo už kolem poledne; tu nastala tma po celé zemi až do tří hodin, protože se zatmělo slunce.

ZH (Úterý 27. září 2011)

Sorry, to bylo zbrklé přání otcem myšlenky, muselo by to být obráceně - slunovrat posunutý převýšením a jeruzalémský azimut zachovaný.

Mnohokrát jsem v neděli večer viděl z dálnice u Říčan Krkonoše prostým okem, ale samozřejmě za dobré viditelnosti. Ta asi v předindustriální době byla obecně o něco lepší.

Jan Cinert (Úterý 27. září 2011)

J. Čihák: Tak ta poslední fotka mě trochu obrátila. Neuvědomil jsem si, že za východu Slunce se obzor tak zvýrazní. Je to ale tak i za běžného oparu, který je i při slunečném počasí?

ZH (Úterý 27. září 2011)

Jo, a od oltáře strahovské baziliky je kaple Božího hrobu jak v linii slunovratu, tak vzhledem k převýšení obzoru ve směru Jeruzaléma.

J. Čihák (Úterý 27. září 2011)

Pohled na Studničnou a Sněžku z Letňan. Na fotografii je vidět zdánlivé sedlo mezi horami.

ZH (Úterý 27. září 2011)

Kapli sv. Vavřince je třeba pozorovat od Strahovského kostela.

J. Čihák (Úterý 27. září 2011)

Fotografování Krkonoš je možné také z cesty vedoucí podél Hladové zdi. Teď jsem zkoušel najít něco výrazného na horizontu při pohledu od Vavřince směrem k zimnímu slunovratovému východu. Podle vrstevnicové mapy a GPS Visualizeru jsou tam kopce mezi Velkými Popovicemi a Mnichovicemi. Dnes je špatná viditelnost, ale až se zlepší, tak vezmu dalekohled a půjdu se na to podívat.

J. Čihák (Úterý 27. září 2011)

Cinert: Šamani, kteří pozorovali oblohu a horizont, možná holdovali čaji z kustovnice čínské (Lycium chinense). Mimo jiné zostřuje zrak, odstraňuje světloplachost a šeroslepost, zlepšuje vidění ve tmě. Ale spíše užívali drogy. Při předávkování cannabisem mohou v závislosti na přijatém množství nastat stavy podobné stavům u různých psychóz, zvýšená citlivost zraku a sluchu. Drogy kokainového typu zvyšují sebevědomí a zostřují zrak do dálky.

Jan Cinert (Pondělí 26. září 2011)

Tak to je také zajímavé. Nejstarší, Markovo, Evangelium se jakoby odehrává během jednoho dne a podvědomě mi připomíná příběh Gilgameše a Enkida, čili denních blíženců Světlo-Stín. Potom by v 15 hodin došlo ke skončení vlády Světla a vládu by převzal Stín. Spěje to tedy k převzetí "pohanských" prvků do křesťanství. Chce to ale ještě celé zkoumat.

Já se teď snažím zplodit něco o sv. Václavovi, bude mít brzo svátek. Po delší pauze opět uvidíme televizní pořad s E. Vlčkem v 11:40. Že by se ledy začaly lámat? Asi ne, protože vše v pohodě převálcují historici se svými smyšlenkami ve 20:00. Tenhle pořad má spoustu nedostatků, "jeden pražský profesor", který ve svých publikacích nazývá E. Vlčka "jedním pražským antropologem" si tam například spletl papeže Jana XII. s Janem VIII. Chtěl jsem o tom napsat blog na idnes. Ale nechal jsem to být, "jeden pražský profesor" a spol. mi za to už nějak nestojí. Je spousta smysluplnější práce.

Franta (Pondělí 26. září 2011)

Poklady se na Velký pátek otevírají právě ve tři hodiny odpoledne – to je čas, kdy se v kostele čtou pašije, čili pasáže z evangelií o martyriu Krista, a to je přesně také ten čas, kdy podle evangelií zemřel Kristus na kříži. Ale protože Kristus je duchovním světlem lidí a je jejich ochráncem, má právě v tuhle chvíli relativně navrch jeho protihráč – pán temnot, čert, ďábel, Satan - jak kdo chce. A ty nabízené poklady jsou ve skutečnosti vějičkou a nastraženou pastí, kterou podsouvá naivním a důvěřivým lidem. Kdo podlehne tomu zlatému mámení, skončí uvězněn, mimo své blízké, sousedy, přátele – mimo lidskou pospolitost; ztratí se světu lidí.

To píší tady

Pokud se nepletu, i v krakonosšké pohádce o Trautenberkovi se "hora takhle nějak otevídala" - myslím, že na věži kostela v Jilemnici byly tři hodiny.

Jan Cinert (Pondělí 26. září 2011)

Když jsem bydlel v paneláku na Červeném vrchu, tak za pěkného počasí byl vidět hrad Bezděz, další přecházelo v tmavší masu ztrácející se v oparu. Ale nemám dobré oči, takže to není možná zase tak směrodatné. Vzniká ovšem otázka, jestli dříve všichni zasvěcenci měli dobré oči po celý svůj život a jestli tedy byly určující kopce viditelné pouze někdy a někým.

S kaplí na Petříně je to opravdu zajímavé upozornění, ani jsem nevěděl, že tam je. Je vidět, že tradice 9 a 15 hodin za rovnodennosti byla živější, nežli by si člověk myslel. Proč se o tom nikdo více nezmiňuje? Bylo to spojeno s nějakou tajemnou mystikou? Takhle nějak vzniká záhadologie, ale myslím si, že se to jednou podaří "prošťouchnout" a více definovat.

Franta (Pondělí 26. září 2011)

Z rozhledny na Petříně prý Sněžka někdy vidět je (a také prý Kleť a Milešovka).

PS:

Další sakrální stavbou na Petříně je Kaple Božího hrobu (1737) postavené podle předlohy v Jeruzalémě. Za zmínku v ní stojí okno umístěné tak, aby jím o Velikonocích ve tři hodiny odpoledne sluneční paprsek dopadnul na obětní kámen uprostřed.

to tvrdí tady. Zajímavé jsou ty "tři hodiny odpoledne".

J. Čihák (Neděle 25. září 2011)

Příští rok by bylo přínosné udělat pár snímků východu Slunce nad "sedlem". Pro dálkové focení je nutné najít vhodné místo asi 600m vlevo od spojnice, protože Slunce nyní vychází o 0,3° napravo. Vhodná bude oblast Střížkova.

ZH (Sobota 24. září 2011)

Žiži jsem tam nechal, jednak dle GPSV je to kupodivu možné, jednak jsem tu kdysi psal, že Žiži možná byla umělá elevace, aby bylo vidět dobře do kaňonu v Podbabě, jednak i záznam o slepé uličce má svou cenu, aby bylo možné to zkontrolovat a zamítnout.

J. Čihák (Sobota 24. září 2011)

ZH: Dnes jsem uložil spojnici od Petřína k zdánlivému sedlu mezi Studničnou a Sněžkou. Kliknul jsem na kostel sv.Vavřince, který měl podle petřínské legendy nahradit pohanské obětiště, kde zapalovali posvátné ohně. Na Střížkově mohl růst původní středoevropský prales dosahující 50m a přesto bylo vidět mezi obě hory(Vavřinec 327m, Střížkov 288m, “sedlo“ 1505m). Spojnici od Žiži vymažte, protože úvahy o dřevěné věži na Opyši nebo dokonce o linii jsou jen fantazie.