ZH (Středa 5. října 2011)  ⇑

(265.34+265.34)/2 = 261.55, 261.55-180 = 81.55
Osa kostela dle GE měřeno od východu mi vychází 261.9° (tj. azimut 81,9°).

Nevím, kterým oknem paprsek vniká, na obrázcích je v portálu obří gotické okno v centru a dvě kulatá okna v čele postranních lodí, zřejmě ale jde o centrální okno - to odpovídá výšce Slunce uprostřed efektu, kdy je cca v centru centrálního okna 12.5 m (8°) nad zemí.

O rovnodennosti je zřejmě Slunce ve výšce 8° v ose kostela o 12 dní dříve, než vychází/zapadá v ose kostela.

Jarní rovnodennost je mezní datum výskytu velikonoční neděle.
Východ Slunce v azimutu 81.55° odpovídá cca 1.4. Velikonoční neděle kolísá mezi 22.3. a 25.4., průměr je 8.4.

Tak velké okno ovšem osvěcuje oltář jistě jistě řadu dnů na jaře či na podzim, akorát v jinou dobu a v jiné výšce.

Ta rovnodennost asi je poplatná způsobu fantazie autora dnešní atrakce, hledal bych spíš souvislost s Velikonocemi.

Franta (Úterý 4. října 2011)  ⇑

Ta úvaha, že otvor není v ose kostela asi nemusí být až tak správná, že?

Franta (Úterý 4. října 2011)  ⇑

Kutná Hora Sedlec: 49.95987N, 15.29010E

V 17 hodin (tedy v 16 hodin UTC) byl azimut Slunce 257.76˚ a výška Slunce nad obzorem 11.27˚

V 17:40, kdy úkaz skončil byl azimut Slunce 265.34˚ a jeho výška 4.75˚ nad obzorem

Azimut spojnice oltáře a otvoru, kterým světelný paprsek vstupuje je tedy menší než 85˚

Podle sochy vpravo od oltáře, která je také osvícena, se zdá, že otvor není v ose kostela.

Výpočty SHC

J. Čihák (Úterý 4. října 2011)  ⇑

Rovnodennost v katedrále Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci, článek.

J. Čihák (Úterý 4. října 2011)  ⇑

“Nejstarší zpráva o kapli sv.Vavřince na Petříně pochází z roku 1135. V této době byl románský kostel jednolodní obdélnou stavbou s apsidou na východě a se západní věží, pojatou částečně do dnešní přestavby. Tato stavba, dnes zachovaná v barokním plášti, byla postavena pravděpodobně za vlády Soběslava I. (1125 – 1140) a lze ji srovnat s rotundou Nalezení sv.Kříže na Starém Městě.“

Kostely zasvěcené sv.Vavřincovi byly na Malé Straně dva. Kostel sv.Vavřince Pod Petřínem.

ZH (Pondělí 3. října 2011)  ⇑

Opsal jsem asi nějaké bludy, v Um. památkách Prahy píší, že původní kostelík sv. Vavřince je pietně zavzat do presbyteria barokního kostela, což bylo zjištěno v r. 1926, mimochodem v roce vydání uvedené Šulcovy monografie.
Je zde také poněkud nejasně uvedeno, že kaple Božího hrobu na Petříně (ta s lucernou) byla postavena dle oné kaple ve Slaném. Druhá kaple vedle kostela sv. Vavřince je nazvána kaple Kalvárie (Vzkříšení).
Taky se tam píše, že po dobudování kapliček koncem 30. let 18. století hned první pouť, která zde začínala a vedla na Starou Boleslav, měla tak velký počet věřících, že bylo přistoupeno k přestavbě kostela sv. Vavřince.

ZH (Pondělí 3. října 2011)  ⇑

O Petřín jsem se neprávem nikdy moc nezajímal, teď jsem si přečetl tohle, jestli to neznáte (je třeba to stáhnout v pdf, nejdřív str. 1-20, pak zbytek).
Kapli s lucernou, kterou jste nyní uvedl, nazývá autor kaplí sv. Kříže. Ta lucerna asi mohla sloužit buď k výhledu, kázání, ale i jako vizír pro Slunce.
Autor také uvádí, že původní kaple sv. Vavřince je zachována jako sakristie barokního kostela, asi je to tedy ona stavba na Sadelerově prospektu.

J. Čihák (Pondělí 3. října 2011)  ⇑

Asi šlo jen o tu 15.hodinu v jarním období. Celé období má ráz Velikonoc. Údaje o proporcích a poloze okna nejsou žádné. Byl jsem kapli Božího hrobu obhlédnout a zjistil jsem, že okno musí být zazděné a schované pod omítkou. Zaujalo mě však jiné okno, které mě přesvědčilo, že kaple je sluneční svatyní. Za důkaz považuji úzký okenní otvor na levé straně kaple (foto), který vede skrze zeď hodně šikmo, což je dosti neobvyklé. Otvorem je vidět přední část oltářního kamene. Podle mého odhadu tam Slunce svítilo někdy dopoledne. Dnes kapli zastiňují stromy. Nesmíme zapomínat ani na Měsíc, který také svítil na oltářní kámen. Překvapila mě kaple Božího hrobu ve Slaném. Má podobný okenní otvor jako petřínská, viz Wiki.

ZH (Pondělí 3. října 2011)  ⇑

Mimochodem, na Sadelerově prospektu je někde v těch místech tato snad kaple: viz. Mohl by to být Vavřinec?

J. Čihák (Neděle 2. října 2011)  ⇑

Měl jsem na mysli okno v barokní kapli na Petříně. Je fakt, že v článcích není uvedeno, ve které dny byl oltářní kámen osvětlen, píše se jen v 15 hodin (předpokládám SEČ) o Velikonocích.

ZH (Neděle 2. října 2011)  ⇑

Opravil jsem to zadávání odkazu, už by měl být odkaz v uvozovkách, tedy by to mělo brát i formu odkazu s mezerami.

ZH (Neděle 2. října 2011)  ⇑

Ad "V kapli Božího hrobu dopadá světlo na obětní kámen o Velikonocích v 15 hodin (píše se v článku). Takže souvislost s Kristovou smrtí je jasná." - jelikož velikonoční neděle může kolísat mezi 22.3. a 25.4. a nevím, jestli víme, kdy a za jaké normy počítání času v Jeruzalémě okno vzniklo, je to dost vágní mínění.

J. Čihák (Sobota 1. října 2011)  ⇑

Sluneční osvícení oltáře kostela ve Vernéřovicích, článek.

J. Čihák (Sobota 1. října 2011)  ⇑

"Při opravách v letech 1994–1996 restaurátoři kaple Božího hrobu na Petříně odkryli i okno, orientované tak, aby jím ve tři hodiny odpoledne o Velikonocích dopadal sluneční paprsek přímo na oltářní kámen." Takže dlouho se o tom asi nevědělo.

Church of the Holy Sepulchre
www.flickr.com/photos/katdavis/5651472973/

J. Čihák (Sobota 1. října 2011)  ⇑

Hodiny byly počítány různým způsobem, ale podstatné je, že církev uznala smrt Krista na třetí hodinu odpolední. Podle starobylé tradice neslaví církev o Velkém pátku eucharistii, místo ní slaví Velkopáteční obřady, na které se věřící scházeli v tento čas. V kapli Božího hrobu dopadá světlo na obětní kámen o Velikonocích v 15 hodin (píše se v článku). Takže souvislost s Kristovou smrtí je jasná.