J. Čihák (Čtvrtek 6. října 2011)  ⇑

Dnes jsem pozoroval zajímavý světelný úkaz v kapli Božího hrobu na Petříně. Proměnlivá oblačnost a díra mezi větvemi kaštanů umožnily, aby sluneční paprsky vstupovaly do kaple úzkým okenním otvorem na levé straně. Na pravé zdi jsem viděl světelný obdélník, který klesal šikmo dolů. V 9:30 se dotkl podlahy, Slunce přitom svítilo přímo do okenního otvoru, jenom horní plocha zůstala ve stínu a obdélník měl největší šířku. Potom se přesouval po dlažbě směrem ke vchodu a zužoval se. V 10:25 zanikl a Slunce stálo téměř nad levou věží sv.Vavřince. Škoda, že jsem světelný úkaz nemohl pozorovat od začátku. Už jsem se zmínil o tom, že okenním otvorem je vidět přední část oltářního kamene. Velmi by mě zajímalo, ve kterém období je kámen osvětlován. Slunce musí být samozřejmě výše, než bylo dnes. Mohli byste se pokusit o výpočet? Plány kaple nemám. Snad trochu pomůže půdorys podobné kaple ve Slaném a vzal jsem nějaké míry.

Vnější rozměry okenního otvoru: šířka 35 cm, výška 75 cm.
Délka k okennímu rámu: vlevo 87 cm, vpravo 83 cm, k tomu je nutné přičíst cca 15 cm (rám+zbytek otvoru).
Otvor prochází zdí šikmo, úhel je v průměru cca 57˚.
Boky okenního otvoru se směrem dovnitř zužují, dolní plocha klesá a horní plocha je vodorovná. Rozměry u rámu 31x80 cm.
Výška okna nad vnitřní dlažbou je asi 140 cm, odvozena podle vnějšího měření.
Přední strana oltářního kamene je odhadem ve středu podlahy. Určitě bude nutné upřesnit polohu kamene vůči oknu.

Franta (Čtvrtek 6. října 2011)  ⇑

Ještě jeden použitelný údaj k jevu v katedrále v Sedleci. Při podzimní rovnodennosti úkaz proběhl lehce po 18. hodině.

Franta (Čtvrtek 6. října 2011)  ⇑

Spíše než překlep je to ostuda, mohlo mě napadnout, že 47° severní šířky je divné číslo.

ZH (Čtvrtek 6. října 2011)  ⇑

Franto, byl tam překlep, latituda není 47, ale 49°.

Dle Azoru vychází Slunce v azimutu chrámu 81.9° v 5:40 CET dne 1.4.2011 (se započítáním refrakcí aj.)

V protilehlém směru 261.9° (-98.1°) dle Celestiální sféry JJ je v ten den Slunce v 17:05:27 CET v altitudě 12.7° (o den dřív 12.2°).

Vnější délka chrámu je 90-92 m. Vzdálenost čelního okna od oltáře je cca 75 m. Výška klenby je 25 m. Střed okna je dle fotek odhadem ve výšce 14 m, takový řekněme sweetspot - srdce klenby okna - dejme tomu 18 m, střed oltáře cca 3 m nad zemí, no z těchto hrubě odhadnutých čísel vychází arctangent(15/75)= 11°.

Dle CSJJ je Slunce v azimutu -98.1 dne 21.3.2011 v 17:23 hod. CET v altitudě 7.12° ( viz). Připomínám, že fotka od těch holek byla pořízena v 17:26 CET. Místní sluneční čas je v ten den a v daných GPS o 4 min. menší, dle Azoru, to je ovšem irrelavantní, protože CSJJ počítá s CET.

Komu se v tom nechce šťourat, shrnuji, že 1.4.2011 vychází Slunce v azimutu osy kostela na východě, týž den večer je při západu ve stejné ose ve výšce 11°, tedy o 4° výše a sluneční kužel dopadá skrze čelní okno katedrály na oltář v příznivější výšce než v den rovnodennosti.

Zajímavá je Frantova úvaha o čelních oknech kostelů, někdy bůhvíproč zrušených, vždycky jsem si myslel, že měly ráno osvětlovat oltář, ale problém je s poměrem výšky okno-oltář, což nemám prozkoumané, těžko mohlo vycházející Slunce ozařovat oltářní mensu.

Čili by se dalo spekulovat (v souladu s mou teorií), že kostel byl postaven v ose východu Slunce o nějakých Velikonocích před r. 1290 a čelní okno bylo umístěno tak, aby ozařovalo oltář o velikonočních nešporách, jak ale vypadalo původní okno, se zřejmě neví, kostel byl přestavěn v barokní gotice na začátku 18. století. Kdybych okno stavěl já, vybral bych střední výskyt Velikonoc, tj. 8.4.GC, kdy je ale výška Slunce příliš velká - 16.75°. Když to tak po sobě čtu, nejradši bych to smazal. A to jsem ještě nepočítal s Lunou, jak by jistě zněla jedna z výtek ;). Trpím jet legem po návratu z Ameriky a tak takhle v noci blouzním...

J. Čihák (Středa 5. října 2011)  ⇑

Franta (Středa 5. října 2011)  ⇑

Všiml jsem si, že některé gotické kostely mají zakryté okno, které je v pětibokém presbytáři v ose kostela. Třeba havraňský kostel měl v 70 letech zakryté hrotité okno s kružbami deskou, která vyplňovala jeho otvor. Před deskou byla socha sv. Vavřince. Viděl jsem na fotce kostel (podobného typu jako havraňský, který měl toto okno viditelně zazděné - nevzpomenu si nyní kde se nachází). Kostel v Seči má to okno v ose také jen naznačené.
Zdá se, že někdy v renesanci (?) ztratilo to okno smysl a bylo překryto oltářem - typicky v baroku.

Na fotce z katedrály v Sedleci je patrné, že sluneční paprsek při východu Slunce by mohl na oltář dopadat - a kdy jindy si představit tento úkaz než o velikonoční neděli.
Vzhledem k tomu, že byl kostel husity vypálen a rekonstrukce se dočkal až o několik set let později, je otázka jaké byly tehdy výplně oken - dá se předpokládat, že asi jiné než nyní. Cisterciáci prý barevné výplně v oknech kostelů neměli. Představa prosluněného gotického kostela se zdá jako málo realistická, ale asi je možné, že na oltář mohla dopadat obdobná světelná skvrna jako mají v Chartres.

ZH (Středa 5. října 2011)  ⇑

Poznámka - uvedl jsem světový čas.

ZH (Středa 5. října 2011)  ⇑

Ty holky myslely, že by Slunce mělo sestoupit níž, tedy přímým pozorováním byl světlý flek moc vysoko.
Když zůstanu u orientace kostela dle GE 81.9°, v tomto azimutu vychází Slunce letos 1.4 dle SHC ve 4:37:18.
V protilehlém směru je v 15:58:8 v altitudě 14.96°, což by mohlo znamenat, že osvětluje oltář ve správné výšce (to ale nejsem schopen nyní vypočítat, snad by to šlo dle fotky a rozměrů chrámu).
To by znamenalo, že osa kostela míří do azimutu 81.9°, řekněme v den Velikonoc v nějakém roce, a v tentýž den při západu Slunce osvětluje oltář. Nebo je to ještě trochu složitější - ukřižování, vzkříšení ap.

Franta (Středa 5. října 2011)  ⇑

Omluva!
Jak je člověk zavedený na východy Slunce, uvažoval jsem, že Slunce nabývá azimutu kolem 82 stupňů každý den. Je potřeba přičíst 180 a uvažovat o 262 stupních - tedy o jarní a podzimní rovnodennosti je azimut západu Slunce 270 stupňů, maximální hodnoty dosahuje o letním slunovratu asi 309 stupňů - předpoklad je určitě tedy splněn v období mezi jarní a podzimní rovnodenností (azimut západu Slunce o zimním slunovratu je asi 233 stupňů).

Franta (Středa 5. října 2011)  ⇑

Podle SHC pro:

47:57:35 /* zeměpisná šířka (phi) stanoviště [+DD:MM:SS] */
15:17:24 /* zeměpisná délka (lambda) stanoviště [+DD:MM:SS, kladně na V]
2011/03/21 /* datum [YYYY/MM/DD] */
16:26:0 /* počáteční světový čas [HH:MM:SS] */
0:0:1 /* časový krok dt [HH:MM:SS] */
60 /* počet kroků */
0 /* počítat s precesí? [0|1] */
0 /* počítat s nutací? [0|1] */
0 /* započítat refrakci? [0|1] */

pro čas: 2011 3 21 16 26 39

když se nepočítá s precesí, nutací a refrakcí
azimut: 82.90174
výška nad obzorem: 6.65116

když se počítá s precesí, nutací a refrakcí
2011 3 21 16 26 39
azimut: 82.83335
výška nad obzorem: 6.92542

s zahrnutím nepřesnosti okamžiku pořízení fotografie, nastavení času v fotoaparátu a zaokrouhlení polohy do formátu, který je pro vstupní data vyžadován.

Vypočteného azimutu nabývá Slunce každý den, je se liší jeho výška nad obzorem. O rovnodennostech je výška uprostřed mezních poloh. V dobách mezi jarní a podzimní rovnodennostmi by měla být větší a tedy by se západní okno mělo promítat níže než je na pořízené fotografii - mělo by tedy dojít k jevu, který autorka článku předpovídala - "Ukazovala jsem to holkám a tvrdila, že se ještě slunce dostane níž, jenom na oltář, ale nestalo se".

ZH (Středa 5. října 2011)  ⇑

Zrovna jsem ji taky chtěl doporučit, EXIF 17:26:39, 31.3.2011.
Rovnodennost byla 21.3. v 0:21 SEČ, 0:23 LMT a 0:14 místního slunečního času, jestli jsem to nepopletl. Rovnice času je v Azoru použita až po r. 1900, takže pro dobu založení či ev. přestavby kostela není.
V 18 hodin by mělo být o rovnodennosti Slunce na obzoru v azimutu 90°, resp. 270°, jestli se nemýlím (pokud by rovnodennost nastala v ideálním případě v onom okamžiku), takže logicky tento efekt musí nastat dříve. Nutno ovšem započítat těch skoro 18 hodin po 0:21, kdy se poloha Slunce proti ideálu také posune, asi o minutu a půl.

Franta (Středa 5. října 2011)  ⇑

Ano, to je velmi uvěřitelný záběr, zdá se, že je tam i vidět "silueta" západního okna v hlavní lodi, která přesně pasuje do prostoru oltáře.

DateTimeOriginal - 2011:03:21 17:26:39

J. Čihák (Středa 5. října 2011)  ⇑

Franta: Tato fotografie pořízená v půl šesté vypadá seriózně.

J. Čihák (Středa 5. října 2011)  ⇑

Velký chrám Ramesse II. “Byl zasvěcen bohům Horního i Dolního Egypta. Je orientován k východu a dvakrát do roka (o jarní a podzimní rovnodennosti) ozářilo slunce sochy Čtyř bohů v nejzažší kapli hluboko ve skalním masivu. Poté začínaly slavnosti boha Slunce. (Chrámy v Abú Simbelu byly rozřezány na velké bloky vážící až 30 tun. Poté byly převezeny a znovu sestaveny dohromady. Přitom došlo k chybě, protože paprsky slunce osvětlují sochy v chrámu Ramesse II. s rozdílem jednoho dne oproti původní poloze stavby před přesunem.)“

Mayové - sluneční chrámy

Na www.vyletnik.cz je doklad, jak z vágních informací vznikají vybájené polopravdy.
“Vedlejší Kaple Božího hrobu je postavená roku 1737 podle předlohy z Jeruzaléma. Má svoje tajemství jako z knihy Dana Browna. Okno v ní je umístěné tak, aby ve tři hodiny odpoledne o Velkém pátku sluneční paprsek dopadnul přesně na obětní kámen uprostřed.“

Franta (Středa 5. října 2011)  ⇑

EXIF info ve stažené fotografii obsahuje:
DateTimeOriginal 2009:10:07 14:23:58

:-) je ovšem otázka, co tento údaj může znamenat? Špatně nastavený čas ve fotoaparátu? Jiný čas pořízení fotografie?

Také asi není vhodné uvažovat půlení intervalu mezi 17:00 a 17:40, to je ale můj zavádějící údaj, použil jsem časový údaj, který byl v článku použit jako časový interval, kdy bylo možno pozorovat zadarmo druhý den.

V článku píšou: "Akce začínala s plánovanou časovou rezervou o půl hodiny dříve". Podle plakátu ve formátu PDF, který je možno na internetu najít to bylo v 17:30 - tedy "v 17:30 se otevřou dveře sedlecké katedrály" - píšou na plakátu.

Obrázek vypadá mysteriozně, ale zdá se mi divný. Třeba že není nasvícen prostor za oltářem - myslím prostor mezi osvíceným oltářem a osvícenou sochou vpravo od oltáře. Zjevné je asi to, že fotografie nebyla pořízena 21.3.2011 - je součástí plakátu, který na akci zve a zřejmě také pohlednice, která je v článku nabízena jako náhrada.