Kniha HAJDY NA HRAD
ZH (Čtvrtek 6. října 2011)
Franto, byl tam překlep, latituda není 47, ale 49°.
Dle Azoru vychází Slunce v azimutu chrámu 81.9° v 5:40 CET dne 1.4.2011 (se započítáním refrakcí aj.)
V protilehlém směru 261.9° (-98.1°) dle Celestiální sféry JJ je v ten den Slunce v 17:05:27 CET v altitudě 12.7° (o den dřív 12.2°).
Vnější délka chrámu je 90-92 m. Vzdálenost čelního okna od oltáře je cca 75 m. Výška klenby je 25 m. Střed okna je dle fotek odhadem ve výšce 14 m, takový řekněme sweetspot - srdce klenby okna - dejme tomu 18 m, střed oltáře cca 3 m nad zemí, no z těchto hrubě odhadnutých čísel vychází arctangent(15/75)= 11°.
Dle CSJJ je Slunce v azimutu -98.1 dne 21.3.2011 v 17:23 hod. CET v altitudě 7.12° ( viz). Připomínám, že fotka od těch holek byla pořízena v 17:26 CET. Místní sluneční čas je v ten den a v daných GPS o 4 min. menší, dle Azoru, to je ovšem irrelavantní, protože CSJJ počítá s CET.
Komu se v tom nechce šťourat, shrnuji, že 1.4.2011 vychází Slunce v azimutu osy kostela na východě, týž den večer je při západu ve stejné ose ve výšce 11°, tedy o 4° výše a sluneční kužel dopadá skrze čelní okno katedrály na oltář v příznivější výšce než v den rovnodennosti.
Zajímavá je Frantova úvaha o čelních oknech kostelů, někdy bůhvíproč zrušených, vždycky jsem si myslel, že měly ráno osvětlovat oltář, ale problém je s poměrem výšky okno-oltář, což nemám prozkoumané, těžko mohlo vycházející Slunce ozařovat oltářní mensu.
Čili by se dalo spekulovat (v souladu s mou teorií), že kostel byl postaven v ose východu Slunce o nějakých Velikonocích před r. 1290 a čelní okno bylo umístěno tak, aby ozařovalo oltář o velikonočních nešporách, jak ale vypadalo původní okno, se zřejmě neví, kostel byl přestavěn v barokní gotice na začátku 18. století. Kdybych okno stavěl já, vybral bych střední výskyt Velikonoc, tj. 8.4.GC, kdy je ale výška Slunce příliš velká - 16.75°. Když to tak po sobě čtu, nejradši bych to smazal. A to jsem ještě nepočítal s Lunou, jak by jistě zněla jedna z výtek ;). Trpím jet legem po návratu z Ameriky a tak takhle v noci blouzním...
Dle Azoru vychází Slunce v azimutu chrámu 81.9° v 5:40 CET dne 1.4.2011 (se započítáním refrakcí aj.)
V protilehlém směru 261.9° (-98.1°) dle Celestiální sféry JJ je v ten den Slunce v 17:05:27 CET v altitudě 12.7° (o den dřív 12.2°).
Vnější délka chrámu je 90-92 m. Vzdálenost čelního okna od oltáře je cca 75 m. Výška klenby je 25 m. Střed okna je dle fotek odhadem ve výšce 14 m, takový řekněme sweetspot - srdce klenby okna - dejme tomu 18 m, střed oltáře cca 3 m nad zemí, no z těchto hrubě odhadnutých čísel vychází arctangent(15/75)= 11°.
Dle CSJJ je Slunce v azimutu -98.1 dne 21.3.2011 v 17:23 hod. CET v altitudě 7.12° ( viz). Připomínám, že fotka od těch holek byla pořízena v 17:26 CET. Místní sluneční čas je v ten den a v daných GPS o 4 min. menší, dle Azoru, to je ovšem irrelavantní, protože CSJJ počítá s CET.
Komu se v tom nechce šťourat, shrnuji, že 1.4.2011 vychází Slunce v azimutu osy kostela na východě, týž den večer je při západu ve stejné ose ve výšce 11°, tedy o 4° výše a sluneční kužel dopadá skrze čelní okno katedrály na oltář v příznivější výšce než v den rovnodennosti.
Zajímavá je Frantova úvaha o čelních oknech kostelů, někdy bůhvíproč zrušených, vždycky jsem si myslel, že měly ráno osvětlovat oltář, ale problém je s poměrem výšky okno-oltář, což nemám prozkoumané, těžko mohlo vycházející Slunce ozařovat oltářní mensu.
Čili by se dalo spekulovat (v souladu s mou teorií), že kostel byl postaven v ose východu Slunce o nějakých Velikonocích před r. 1290 a čelní okno bylo umístěno tak, aby ozařovalo oltář o velikonočních nešporách, jak ale vypadalo původní okno, se zřejmě neví, kostel byl přestavěn v barokní gotice na začátku 18. století. Kdybych okno stavěl já, vybral bych střední výskyt Velikonoc, tj. 8.4.GC, kdy je ale výška Slunce příliš velká - 16.75°. Když to tak po sobě čtu, nejradši bych to smazal. A to jsem ještě nepočítal s Lunou, jak by jistě zněla jedna z výtek ;). Trpím jet legem po návratu z Ameriky a tak takhle v noci blouzním...
