TISK HLEDÁNÍ PŘIDAT VZKAZ NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
 
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Jan Cinert (Pátek 12. července 2019)  
Ještě jsem zapomněl na metodu zpětného projektu. Při projektu JM o šířce 30 stop by byl široký 8,88 m. Rampy při šířce 24 stop pak 7,1 m. Karlův most při šířce 35 stop vychází 10,36 m široký v projektu.


Jan Cinert (Pátek 12. července 2019)  
Díky za nákres. Nějak jsem si ti to špatně zapamatoval, myslel jsem, že jsou pilíře více okótované. Tam by skutečně vycházel JM široký ve 3/4 Karlova mostu, takže při celkové šířce KM 10,4 m by JM byl 7,7 m. Jenže při bližším pohledu je zákres hodně nepřesný, zjevně jeho hlavním smyslem bylo zakreslit poškozené části Karlova mostu. Podle zákresu ve Staleté Praze 2012, 2, vychází poměry šířky 7,2 m JM oproti šířce zakreslených pilířů 1784 jinak. Tam by byla podle nalezených pilířů šířka JM opravdu jen trochu menší než KM. Takže nezbývá, nežli počkat na nové přesné zaměření, aby byla jistota. Mimochodem, jako obvykle se nejčastěji opisuje, že KM je široký 9,5 m, ale to je přibližná šířka mostovky bez zábradlí na obou stranách širokého 0,4 m.


ZH (Čtvrtek 11. července 2019)  
Tady je ten nákres, je to ve vídeňských sázích (189,6 m).
Kde jsem ho tehdy splašil, si nemůžu vzpomenout.


Jan Cinert (Čtvrtek 11. července 2019)  
Jenže to se jedná o dřevěné o poměrně pozdní mosty. Jen u Litoměřic byl na samém počátku 18. století postaven kamenný. U Mělníka nebyl směrem na Prahu most ani brod. Hradisko bylo založeno na stezce vedoucí po pravém břehu Labe, kde byly v denních vzdálenostech Lysá, Stará Boleslav, Mělník, Vetlá/Roudnice s brodem. Na druhé straně tato stezka vedla přes Labe brodem až u Libice/Nymburka.

Šířka JM 6,8/7,2 m se týká jen ramp na obou březích. Zákres ve studii na rekonstrukci Pinkasova paláce jsme již dříve probrali. Zákres není podle opravdu nalezených zbytků pilíře, ale podle předpokladu, že byl stejně široký, jako rampy. Šířka mostovky podle pilířů JM zakreslených v roce 1784 se blíží šířce Karlova mostu. Stálo by zato, sehnat obrázek dobře čitelný a míry převést na metry. Já jsem se k tomu ještě nedostal.


ZH (Čtvrtek 11. července 2019)  
Co se týče šířky Juditina mostu, nic nenaznačuje, že by byl širší než 6,8 metru, jedině snad pilíř v Čertovce, kde bylo jakési rozšíření či rozdvojení. Znovu jsem přeměřil pilíře zaměřené při rekonstrukci Pinkasova paláce a vyšlo mi průměrně 6 metrů na obdélníkovou část, k níž přiléhají navíc trojúhelníkové rozražeče.
Šířka nájezdu na Starém Městě je tuším taky taková, domy u Lužického semináře, které stojí na mostovce, taky nejsou širší.


ZH (Čtvrtek 11. července 2019)  
To by byl dobrý argument, kdyby odpovídal skuečnosti. Jen na jednom mapovém listu Müllerovy mapy z r. cca 1720 jsem našel mosty v Nymburku, Lysé, Čelákovicích, St. Boleslavi, Kostelci n.L., Roudnici, Litoměřicích. Kupodivu ne u Mělníka ani na Vltavě od Mělníka do Prahy.

Ale i kdyby, Praha je Praha, jakožto sídelní město vládců země.


Jan Cinert (Středa 10. července 2019)  
Potíží u níže uvedené obhajoby existence dřevěného mostu je, že ještě ve vyspělé době 18. století s císařskými silnicemi, byly mosty přes větší řeky jen čtyři, tuším z hlavy, - Praha, Písek, Stará Boleslav a Roudnice. Ostatní přepravu zajišťovaly přívozy. Je to pěkně vidět na vojenských mapováních. :-)

Ještě jsem si všiml, že na obrázku v posledním odkazu je už zakreslena šířka Juditina mostu jen o něco menší, než Karlova. Na to upozorňuji 9 let, že šířka JM byla kolem 10 m. Ale k přiznávajícímu výroku, že JM byl tak široký "už podle některých teorií", je zřejmě ještě daleko. :-)


ZH (Středa 10. července 2019)  
Je fakt, že se někteří jedinci domnívají, že před kamenným mostem tam žádný přes celou řeku po 250-300 let existence města nebyl, ale to je pochopitelně nesmysl, v době sofistikované baziliky atd. atd. Když průměrná celoroční hladina v tom místě byla cca 40 cm, v létě 25 cm. Po výstavbě pilířů se tím šířka redukovala a hladina se tím o něco zvedla. Byla-li větší hloubka při levém břehu, pak byla hladina vpravo ještě nižší. To sice může vést k tvrzení, že tu bylo ideální brodiště (přes štěrky a bahna), ale taky, že nebyl problém postavit 4 m nízký most, aby se řeka překrčovala civilizovaně. Osobně si naopak myslím, že o 50 metrů jižněji by se našly pozůstatky kamenných pilířů, na kterých byla dřevěná tabula pontis z Kosmovy doby. Že by jinak přešli od nuly rovnou k nejpokročilejší podobě mostu, se mi fakt nezdá. Mostů tam ostatně vzhledem ničení povodněmi byla postupně řada.
;-)


Jan Cinert (Středa 10. července 2019)  
Tady je původnější a podrobnější článek, než prošlé okurky. "Kůly" jsem tam v obrázku nenašel, jen snad jeden u prostřední žluté čárkované čáry.


Jan Cinert (Středa 10. července 2019)  
Jak je z článku vidět, začala "okurková sezóna", takže se v novém kabátě předkládají dávno známé věci. Až na ty kůly, nalezené neznámo kde. Bylo by dobré, kdyby jejich nález byl nový a pravdivý. Zjistilo by se, že pochází pravděpodobně z výstavby Juditina mostu nebo náhradního přechodu po stržení mostu povodní. Byla by to těžká rána pro snílky o dřevěném mostu před Juditiným. Jenže, víra v existenci dřevěného mostu je zřejmě nezlomná, takže se o něm bude pravděpodobně bájit dál. Uvidíme.


ZH (Středa 10. července 2019)  
Dík, něco novináři publikovali již v lednu, ale taky nic konkrétního.

Poloha JM je celkem známa z nákresu z r. 1784, kdy byly povodní pobořeny jezy, a pilíře JM byly viditelné, taky z průzkumu na Kampě.

Kde se našly možné pilíře dřevěného mostu, asi nevíme...


--- (Úterý 9. července 2019)  
https://www.lidovky.cz/domov/archeologove-urcili-presnou-polohu-zanikleho-juditina-mostu-v-praze.A190709_143209_ln_domov_ele


Jan Cinert (Pondělí 8. července 2019)  
Níže uvedená disertační práce je pěkně udělaná. Jak je u takových prací časté, je přeceňováno statistické vyhodnocení, zde porovnávání počtu palisád, příkopů, vzdáleností atd. Jak jsem už psal, je také důležité umístění v krajině a poloha osídlení. Přirozeně nelze očekávat, že někdo objede všechny rondely a toto vyhodnotí.

Trochu zavádějí je příklad hřišť ve Střední Americe. Předci Indiánů se od euroasijské skupiny odpoutali 10 tis. let před stavbou rondelů a hřiště stavěli 5. tis. let po evropských rondelech. Ale platí, že rituály se dávno skládaly z napodobování božských podstat v maskách a symbolického napodobení soubojů časových hérojů. Kultivované starořecké divadelní hry a Olympijské hry nevznikly z ničehonic. Také není možné, aby něco v rondelech směřovalo k východu souhvězdí Plejád apod. V době rondelů byly Plejády ještě sedmi novoluními letní poloviny roku, čili sedmi pohádkovými kůzlátky nebo sedmi krkavci apod. K přenesení na souhvězdí došlo až asi v době bronzové.

Hlavně ještě k dříve zmiňovanému pořadu Reportéři ČT. Dostal jsem nyní odpověď od osloveného genetického výzkumníka, předtím byl na služební cestě, jak je to s 9 vteřinami. Opravdu se jedná o "získání podlimitního množství biologického materiálu a nelze z výsledků MPS dělal závěry o různých otcovských liniích u Přemyslovců". Takže není důvod pro obavy o možných odlišných otcovských liniích.



ZH (Sobota 29. června 2019)  


ZH (Sobota 29. června 2019)  
Ještě je jeden rekonstruovaný rondel u Heldenbergu SZ od Vídně. Tam bych astronomický význam neočekával, je to v ďolíku, resp. údolí. Připomíná mi to posvátný palouk Slovanů, kde se "u nízkého prahu i velcí pánové sklánějí", palisády by byly kvůli důstojnosti, a aby se tam znesvářené davy nenahrnuly, ovšem ty velké rondely jsou poněkud předimenzované...


Nejnovější Novější StaršíNejstarší

PŘIDAT VZKAZ