Jan Cinert (Čtvrtek 19. ledna 2012)  ⇑

V pravěku se oralo rádlem dvakrát. Jednou podélně a pak napříč, proto byla pole spíše čtvercovitého tvaru. Přemysl oral pole "velikosti" 12 kročejů na délku a 12 kročejů na šíři. Na úzkých parcelách se dalo orat jen v jednom směru, tedy pouze pluhem převracejícím půdu, a proto až někdy po 12. století.
Uvažoval jsem, že v místě Kounovských řad by případně mohla být původně svatyně, ze které by se balvany použily v řadách. Tím by se vysvětlil protiklad jejich přítomnosti v místě řad oproti zbylé ploše návrší. Jenže to by balvany byly více koncentrovány v místě případné svatyně a ony jsou, či byly, rovnoměrně v celé délce řad. Řekl bych, že se jedná tedy o pozůstatek ledovcové morény, který nebyl na méně využitelném prostoru odklizen a později jen srovnán do řad, jak k tomu již došli jiní.
To druhé nedaleké místo s řadami na svahu mi tak trochu připomíná horské louky upravené na sečení trávy jednotlivými vlastníky a rozdělené remízky jdoucími po svahu dolů. Nemohlo i zde dojít k nezaznamenané parcelaci pro chudé na sečení trávy?
Na druhou stranu se stáří řad v Carnaku zpochybnit nedá, ale k jejich funkci mě nic zvláštního nenapadá.
Byly tu zmiňovány linie tvořené hradišti na možném astronomickém principu. To nejde, pro umístění hradiště byla primární příhodnost terénu a blízkost důležité stezky. Takto je podle mne možno uvažovat jen o svatyních nebo menhirech. Šlo by pouze to, že by z daného hradiště vedla linie na záměrně vytvořený bod jako menhir, nebo něco v tom smyslu.

ZH (Čtvrtek 19. ledna 2012)  ⇑

Omlouvám se za ten expresivní výraz lívanec a sarkastický tón.
Nezdálo se mi prostě, že by kámen jako zejména Gibbon mohl někdy stát jako menhir, no, jako srdce snad. Ono se to takhle nezdá, ale je hrozně velký, oválný a placatý, rozbrázděný, že by se při manipulaci asi rozpadl na menší balvany. Tak se mi to aspoň jevilo, i když nevím, zda není vidět jen pověstná špička ledovce. Jelikož ostatní kameny jsou prakticky na povrchu, tak se mi zdálo, že je to kus oné křemencové krusty. Absence archeologických nálezů v oblasti řad a velkých kamenů mi připadá také signifikantní.

J. Čihák (Středa 18. ledna 2012)  ⇑

Gibbon mi připomíná spíše srdce než lívanec, foto 1, 2, 3.

ZH (Středa 18. ledna 2012)  ⇑

Takže řady jsou vlastně souřadnice nebeské sféry rozvinuté do válcové projekce, Pegas a Gibbon jsou Slunce a Měsíc v okamžiku narození buď pravěkého náčelníka, nebo knížete Kolowrata či Schwarzenberga, jehož podivínský astrolog tak udělal po vzoru Carnacu svérázný megahoroskop. ;)

ZH (Úterý 17. ledna 2012)  ⇑

Vyhrabal jsem nějaké fotky: P G, jsou za přítmí mobilem. Upřímně řečeno mě při focení nenapadlo hledat nějaké hledí, tak nevím, kde ten výřez je.
Jediné, co mi přijde zajímavé, je, že P a G jsou v zákrytu s Házmburkem a Sedlem, ovšem v azimutu 44.5°, azimut letního slunovratu je kolem 50°, jak tu někdo podotkl, je to možná nejzazší lunovrat. Proč by mezi P a G byly ty řady nijak s nimi geometricky nesouvisející, no, já už toho nechám.
No ale dám námět, někde jsem četl, že carnacké řady mohly být předchůdce milimetrového papíru pro zobrazení pohybu hvězd na obloze, tuším tu Franta dával odkaz na astracus, ten ale z www vymizel.

Franta (Úterý 17. ledna 2012)  ⇑

Lívanec jsem postavit nezkoušel, ale viděl jsem zmíněný kámen. I když jsem použil vaši terminologii, já bych jej za za lívanec neoznačil. Když se podíváte na to, co stojí u Drahomyšle, není dle mého důvod, proč by se nedal postavit G. Mě spíše ten výřez připomíná hledí než mušku (tedy vizír) a tedy spíše pozorovatelnu s okénkem ve výši očí lidské postavy. Ostatně mohl sloužit jako obojí - užší stranou mohl být orientován jedním směrem a sloužit jako vizír a jeho výřez by tedy umožňoval pohled v jiném směru.
To, že je někým označován za vizír, je dle mého jen proto, že je od P prostě směrem (i když nepřesným), kde vychází Slunce o slunovratu. To je dle mého celé pozadí toho proč je G označován za vizír.

J. Čihák (Úterý 17. ledna 2012)  ⇑

Kámen G není v kraji jediný. ČRo: Další vizír na Špičáku? J. Helšus - kameny na Špičáku.

Pozoruhodné jsou také zprávy, že mezi Kounovskými řadami byly kamenné kruhy.

Zkuste se zamyslet, jestli mohly být svatyně dvě. Starší svatyni tvořily kameny PGABC. Pak přišla nová kultura, šamani kameny objevili, mysleli si, že je tam umístili bohové a místo je posvátné. Zřídili mezi kameny svoji svatyni, která byla časem doplněna kamennými řadami.

zh (Úterý 17. ledna 2012)  ⇑

Zkousel jste postavit livanec? :) Kameny mezi G a P jsou vyssi. Proc byly ty pametnicke "menhiry" tak uzasne vysoke a tyto ne? Drevene triangly tam byt mohly,ale nema to logiku a nac by byl pak vyrez? Resp.proc by zrovna tam nedali poradny sutr,kdyz jich bylo 4000?

Franta (Úterý 17. ledna 2012)  ⇑

Pokud připustíme, že to čemu se na kameni G říká výřez ( a o kterém se soudí, že je uměle vytvořen) sloužilo k pozorování, musíme kámen G postavit. Už to pak nebude lívanec. A protože nevíme jak řady vypadaly, nemužeme ani tvrdit, že by některý z kamenů nebyl vidět.

A i kdyby to byl lívanec, velmi pravděpodobně by lidem "z doby kamenné" nic nebránilo použít nějakou dřevěnou konstrukci - viz dnešní triangulační body nebo geodeti pobíhající s nivelační latí (či jak se to jmenuje) po krajině.

Vezměte to z druhé strany. Existují kostely, které jsou uzpůsobeny k určení rovnodennosti. Kromě otvoru v nějaké zdi nebo vitráži a nějakých značek na podlaze je kostel tvořen spoustou jiných objektů, které mají úplně jiný význam.

ZH (Úterý 17. ledna 2012)  ⇑

Nojo, přelít jsem to tehdy, ale nezanechalo to ve mně stopy; jak tomu nevěřím, vidím příliš mnoho autorovy úporné snahy dokázat svou hypotézu i nepravděpodobnými argumenty.
Pegas a Gibbon jsou ploché kameny, vyčnívající ne víc jak 40 cm nad povrch, Gibbon je prý typický vizír, neb má umělý výřez, tudíž autor předpokládá, že byl takto nízký i v době využívání kamenů. Autor zdá se předpokládá, že kameny byly umístěny uměle, proč by ale používali takovéto dva a půl metru široké lívance? Ani by z jednoho na druhý přes ostatní kameny nebylo vidět. Je tam ještě jeden takový při cestě k hájence. Atd. Asi zatím zůstanu bezvěrcem ;).

Franta (Pondělí 16. ledna 2012)  ⇑

Jaroslav Helšus:
Menhiry jsou pamětnicky doloženy. Pole východně od řad bylo až do kolektivizace složeno z četných parcel, přičemž uvedené menhiry tvořily přirozené hraniční body. Jednalo se o křemencové zhruba kónické kameny, z pole byly odstraněny v roce 1953. Menhir A byl 213cm vysoký, dnes leží při severním okraji pole asi 350m východně od řad, pravděpodobně vlivem transportu je rozlomen na dvě části. Pamětnické údaje o velikosti kamene B se rozcházejí, úroveň pole však převyšoval přibližně o dva metry. Každopádně prý nemohl být pro svoji hmotnost odtažen z pole, a byl tedy na místě stržen do vykopané jámy a zahrnut ornicí. Menhir C, vysoký 158cm, byl odtažen k jižnímu okraji pole, kde jej ještě dnes můžeme najít u již nepoužívané cesty. Vycházeje tak z tehdejší katastrální mapy, získal jsem poměrně přesnou původní lokalizaci uvedených kamenů.

Myslím, že se o tom píše v té knize, kterou o tom H+H vydali a nyní, díky J.Čihákovi, jsem objevil i stručný internetový výcuc. Je tam i schéma umístění, dnes již neexistujících, menhirů.

ZH (Pondělí 16. ledna 2012)  ⇑

Nojo, když reaguji hned, nemám to rozmyšlené, když dodatečně, tak zapomenu na retranslační stanici ;). Jak vidět, nejsem ve formě, jak to myslíte s těmi azimuty u Gibbona a Pegase a kde byly tři menhiry?

S těmi dvěma svědky srpku atd. je to fakt půvabné.

Franta (Pondělí 16. ledna 2012)  ⇑

viz

Podle tradice se zahajoval každý židovský měsíc díky tomu, že Bůh přikázal Mojžíši při východu z Egypta, aby ustanovil novoluní. Tato tradice panuje dodnes. Vyhlašoval jej Sanhedrin (nej. Rabínský soudní dvůr). Po uplynutí dvaceti devíti dní od posledního novoluní v Chrámě Jeruzalému čekali rabíni na příchod svědků, kteří uviděli první srpek začínajícího nového Měsíce. Stačilo, aby přišli do chrámu dva svědci, kteří přišli včas. Tehdy mohl Sanhedrin vyhlásit třicátý den, jako dnem nového měsíce. Hned poté se vyhlásil až následující den Roš chodeš. Někdy tomu bylo tak, že se slavil Roš chodeš bud první nebo i jako třicátý den jako den první. Pro předávání zpráv mimo Jeruzalém například do většího centra jako byl Babylón se podávaly tzv. ohňové signály, které plály na určitých výšinách. Avšak za dob druhého Chrámu nepřátelé schválně rozžíhaly falešné ohně, což bylo pro Židy velmi komplikované a nevěděli si rady kdy slavit či neslavit svátky. Proto se začal slavit svátek jak třicátý tak i první den.

ZH (Pondělí 16. ledna 2012)  ⇑

Jak jsem se zabýval dotyčnou linkou, vylepšil jsem trochu Gmapu, za prvé, když se umístí do mapy žlutý terčík, lze se přes tlačítko M dostat do turistické mapy.cz na ono místo (to dřív mapy.cz neumožňovaly).

Když se klikne na A: nebo Z: přenesou se do sousedního souřadnicového okénka GPS souřadnice žlutého terčíku, pak se přes Jdi zobrazí nová spojnice dotyčných bodů.

Franta (Pondělí 16. ledna 2012)  ⇑

No protože není přímá viditelnost Vladař - Říp, byla potřeba ta retlansační stanice :-)

Kde jinde postavit vatru pro signální oheň než na nejvyšším místě.

+
G - 523,53 128 stupňů
P - 523,53 106 stupňů
+
tři menhiry na poli, které tam už dnes nejsou.

Na přelomu letopočtu asi už hradiště na Vladaři nic neznamenalo, ale před naším letopočtem to muselo být mocné centrum.

Idea retlansační stanice ovšem úzce souvisí s tím, že existovalo něco jako centrální svatyně, když bychom toto chtěli využít v kultovní oblasti, ze které se šířily signály o správném čase pro významné svátky.

Snad jen třeba ještě připomenout názor, že svátky mohly být slaveny při určité fázi měsíce, nebo že třeba o "Beltinu" se tvrdí, že se slavil až když rozkvetl hloh.