Franta (Pondělí 25. června 2012)  ⇑

Já se v obzorové problematice pořád ještě ztrácím. Začali jsme počítat podle vzorečku, kterému Z. Ministr říká základní vztah. Jeho vyjádření je:
cos A = sin D / cos B (A azimut, D deklinace Slunce, B zeměpisná šířka)

Tento vztah vznikne zjednodušením složitějšího vztahu zavedením předpokladu, že platí pro střed Slunce ve výšce H za předpokladu, že R=H=0,5° - zavedením těchto hodnot se ze složité rovnice stane ta jednoduchá.

Dále Ministr pracuje se vzorečkem, podle kterého lze vypočítat snížení vzdáleného obzoru. Uvádí přibližný vzoreček, který užil K.Mišoň, ten je:
vzdálenost*vzdálenost/průměr zeměkoule
Ovšem Mišoň prý uvádí tabulku hodnot do 10 km. Ministr jej používá při výpočtu deklinace Slunce (západ Slunce nad Krušnými horami z Ondřejova - tj. pro vzdálenost asi 35 km (Ondřejov - sv. Vít).
Hodnota vypočtená pro 100 km je podle Ministra už zásadně špatně - to, že je to špatně prý dokládá snímek se západem Slunce nad Krušnými horami. No a tady jsem nepochopil proč je horizont v úrovni linie hřebenu Krušných hor (od strany 54 v Géniové dávnověku)

J. Čihák (Pondělí 25. června 2012)  ⇑

To jsme se málem srazili. Já jsem ten východ fotil nahoře u hvězdárny. Překvapilo mě, že Slunce vychází více vlevo, než jsem očekával a tak jsem azimut přisuzoval velké boční refrakci, ale ta prý dosahuje podstatně menších hodnot než vertikální. Pak jsem se zasmál nápadu, že máme rok 2012 a už to začíná. 21.6. jsem vyfotil pás mraků pod horizontem. K určení výšky mi posloužil komín v Třeboradicích. Tohle určitě způsobila velká refrakce, mohl to být klam bez spodního zrcadlení.

ZH (Neděle 24. června 2012)  ⇑

Udělal jsem si takové cvičení s Pythagorovou větou, tangentem, arccosinem a středním poloměrem Země, a na tom příkladě 1000 m převýšení na 100 km, kde mi v rovinné geometrii vyšla altituda 0.57294°, vyšla mi takto 0.57278°, takže tu chybu považuju nadále za zanedbatelnou. Ale třeba mě opravíte. Nejspíš bych to měl aplikovat v Azoru, ale až někdy v zimě.

ZH (Neděle 24. června 2012)  ⇑

Co je ideální obzor, v tom mám (alespoň subjektivně) jasno - to je virtuální hladina moře zvýšená o nadmořskou výško pozorovatelny (jak teď vidím, je to diskutabilní, třeba u moře, ale řekl bych, že pro tyto výpočty to platí). Na rovné ploše by pak tedy platila ta goniometrická funkce.

S kulovou plochou mám (a měl jsem) ovšem problém, už si to nepamatuju, ale myslím jsem vycházel z toho, že onen základní astronomický vzorec pro výpočet azimutu východu Slunce (kterému pořádně nerozumím) vychází ze sférické geometrie, a tudíž se zakřivením Země počítá. Jak neumím sférickou geometrii, myslím, že jsem se ani v Azoru nevzmohl na přesnější výpočet, než je arctangens z rovinné geometrie, odhadl jsem, že chyba bude zanedbatelná. Ale velmi rád se nechám navést na sférický výpočet.

I selským rozumem se myslím dá odhadnout na té fotce východu Slunce, že reálný obzor (hřeben Krkonoš) je cca o výšku slunečního kotouče nad rovinou pozorovatelny, když víme, jak jsou vysoké ty hřbítky mezi (viz, tenhle profil jde přes Trosky). Tudíž by nad ideálním obzorem Slunce vycházelo o cca půl stupně altitudy níže, o stupeň severněji a čtyři minuty dříve. Tím reálným obzorem míním bod na něm, kde Slunce právě je.

Franta (Neděle 24. června 2012)  ⇑

výsledek 0.61° je vypočten z poměru protilehlé a přilehlé odvěsny pravoúhlého trojúhelníka a nebere se tam tedy v úvahu zakřivení zemského povrchu, které se na vzdálenost 107 km projeví, a se kterým Azor počítá.

Jak už jsem tu kdysi napsal, mám problém s určením toho, co je "obzor", zvlášť když jsou na obzoru hory a každá je jinak vysoká. Nejsou Krkonoše už tak daleko, že vlastně něco jako ideální obzor tvoří?

ZH (Sobota 23. června 2012)  ⇑

Ještě bych dodal, že první paprsek se objevil v reálu ve 4:54:50 (na vteřinu to nevím, plus minus 5 s) v azimutu 50.83° nad vrcholkem Stříbrného hřbetu.

Podle Stellaria byl dnes na dotyčném místě aparentní východ Slunce ve 4:54:48 v azimutu 50.83. Tedy se to shoduje.

Problém ovšem je, že hřbet Krkonoš je zvednut o 1143 m na vzdálenost 107088 m, což je 0.61°, tedy 36' úhlových minut proti ideálnímu obzoru (Stellarium pracuje s ideálním obzorem), což je o něco víc než velikost slunečního kotouče (31'28''), to odpovídá tlakovému gradientu 0.6.

Víc jak měsíc se tedy Slunce válí kolem slunovratu ve špičatých Krkonoších, dva měsíce v Krkonoších vč. Černé hory, při pohledu od Prahy. Jestlipak to naši předkové opředli nějakými mýty...

Panoráma Krkonoš z Ládví

ZH (Sobota 23. června 2012)  ⇑

Ále, vzbudil jsem se náhodou ve čtyři, jasné nebe, kdy to zase bude, tady je fotka zpod ďáblické hvězdárny (Ládví) - viz, 23.6.2012 ve 4:58:56 hod. To špičaté vlevo je Malý Šišák, to vpravo Sněžka. Krkonoše jsou dobře vidět prostým okem, i nepříliš bystrým, je i zřetelné, že Sněžka je nejvyšší. Trosky jsou přímo pod tímto zcela vyšlým Sluncem. Ale i na fotce před východem, kde jsou kontury dobře vidět, lze Trosky jen vytušit jako tmavší tečku na fotce, když člověk ví, kde hledat. Jinými slovy prakticky vidět nejsou, na rozdíl třeba od Bezdězu, který krajině dominuje.
Celé vyšlé Slunce bylo v reálu vidět v azimutu 51.66°, dle Azoru by mělo být 52.2°, při běžné refrakci 0.13 to tedy neodpovídá, evidentně vlivem oné refrakce, která přeprala zakřivení, kvocient se zdá být kolem 0.7, kdy to vychází.

Nakonec teda beru zpět, ze Zabitého kopce Sněžka ve slunovratové linii být mohla, právě tak jako z Petřína.

ZH (Pátek 22. června 2012)  ⇑

Abychom se zase vrátili k věci, stále nemůžu přijít na to, k čemu mohlo sloužit čtvercové a trojúhelníkové okénko v JKBH, přičemž na místě toho našeho petřínského je tam okénko gotického tvaru. Nenapadá někoho vzdělanějšího něco?

Jan Čihák: Mám pocit, že bydlíte někde, kde lze teď vyfotit východ Slunce o slunovratu proti Troskám a Krkonoším, když máte ten ultrazoom (já ho nemám), mělo by to ale být v pět ráno ;).

ZH (Pátek 22. června 2012)  ⇑

Je fakt, že jsem zhejčkanej, napřed jsem měl skvělý Sony F717, a tam se stalo tak jednou za 100 fotek, že to nebylo ostré, a bylo to vysloveně mou vinou, zatímco bratr, slavný profesionální fotograf, měl nějaký velký Olympus a říkal, že každá třetí fotka je neostrá, bylo to asi vinou foťáku, protože tak zkušeným se nestává, aby byla neostrost jejich vinou. Malej Fuji a Sony NEC 5N taky dobře ostří, ale tak jako 717 ne. Ovšem valná většina malých kompaktů je divná, nicméně váš Nikon žádná šunka není, myslím.

Když se 1024x768 rozseká na bloky 8x8px, je to něco jiného, než když je tak rozsekaná fotka 4608×3456px a ta se zmenší na 1024x768 - při tom zmenšení k tvorbě bloků nedochází (pokud to ovšem znovu nezdžejpegujeme), a v tom velkém rozlišení jsou bloky relativně nepatrné.

V manuálu k tomu Nikonu píšou, že lze volit kvalitu snímku, přičemž ta nejlepší má kompresi 1:4 a ostatní možnosti, lišící se počtem pixelů, mají 1:8.

J. Čihák (Pátek 22. června 2012)  ⇑

A co třeba nekvalitní čočky u levných fotoaparátů? Snímek nemusí být ostrý, ikdyž AF pracuje bezvadně. Vady čoček.

J. Čihák (Pátek 22. června 2012)  ⇑

Nepochybujte, píší to o dodávaných zrcadlovkách na stránkách Nikon spol. s r.o.

Obrazovky těch 16 Mpx nemají. Když chci vidět fotku celou, stejně ji vidím pouze v rozlišení 1024x768 . Kompresi JPEG ovlivnit nemohu. Komprese zhorší ostrost okrajů a kontrast. Když se k tomu ještě přidá popletený AF, tak je výsledná kvalita opravdu nízká.

ZH (Čtvrtek 21. června 2012)  ⇑

Řekl bych, že tím to nebude. Pochybuju taky, že by automatika hlásila zaostření, když si není jistá, to asi ale záleží na foťáku.

Koukal jsem do manuálu, maximální kvalita je 4608×3456px a komprese 1:4, pak je pět mezistupňů, a vy používáte myslím 1024×768px při kompresi 1:8, to znamená, že lístek má třeba velikost jednoho pixelu, tudíž je čtvercový, a krom toho velká komprese ještě rozmatlá bloky 8x8 pixelů do nějaké zprůměrované stejně velké plochy. Méně to rozmatlá u kontur, více u ploch vč. "zrnitých", jako jsou koruny stromů ap. Chtělo by vyzkoušet srovnání s maximální kvalitou

Samozřejmě pro nějaké informativní fotky stačí nízká kvalita, pokud je třeba šetřit místo na kartě, pokud má být něco dobře prokreslené, pak musí být vysoká kvalita..

J. Čihák (Čtvrtek 21. června 2012)  ⇑

...měkké světlo snižuje kontrast a proto také může poplést AF.

J. Čihák (Čtvrtek 21. června 2012)  ⇑

Mimochodem, když jsme se bavili o nedokonalém zaostřování AF, tak jsme nedořešili příčiny, proč jsou trochu rozostřené snímky, na kterých převládají keře a stromy porostlé listím, traviny, květiny a plodiny jako obilí a řepka. Našel jsem odpověď: způsobuje to příliš mnoho detailů v zaostřovacím poli a zároveň nízký kontrast. Automatika potom udělá chybu, přestože oznamuje správné zaostření.

Snímek pořízený v přírodě se může zdát spatně zaostřený v případě, když Slunce zakryje opar. Vznikne tak velký přírodní softbox, který svítí ze všech stran. Na objekty dopadá měkké světlo, které rozostřuje stíny, snižuje sytost barev a vytváří vybledlé skvrny.

J. Čihák (Čtvrtek 21. června 2012)  ⇑

Bazilika sv.Prokopa v Třebíči, románská krypta. Z fotografie vzniká dojem, že okno je tam proto, aby v určitou dobu vnikaly do krypty sluneční paprsky, ale asi je to jenom náhoda.