ZH (Neděle 24. června 2012)

Co je ideální obzor, v tom mám (alespoň subjektivně) jasno - to je virtuální hladina moře zvýšená o nadmořskou výško pozorovatelny (jak teď vidím, je to diskutabilní, třeba u moře, ale řekl bych, že pro tyto výpočty to platí). Na rovné ploše by pak tedy platila ta goniometrická funkce.

S kulovou plochou mám (a měl jsem) ovšem problém, už si to nepamatuju, ale myslím jsem vycházel z toho, že onen základní astronomický vzorec pro výpočet azimutu východu Slunce (kterému pořádně nerozumím) vychází ze sférické geometrie, a tudíž se zakřivením Země počítá. Jak neumím sférickou geometrii, myslím, že jsem se ani v Azoru nevzmohl na přesnější výpočet, než je arctangens z rovinné geometrie, odhadl jsem, že chyba bude zanedbatelná. Ale velmi rád se nechám navést na sférický výpočet.

I selským rozumem se myslím dá odhadnout na té fotce východu Slunce, že reálný obzor (hřeben Krkonoš) je cca o výšku slunečního kotouče nad rovinou pozorovatelny, když víme, jak jsou vysoké ty hřbítky mezi (viz, tenhle profil jde přes Trosky). Tudíž by nad ideálním obzorem Slunce vycházelo o cca půl stupně altitudy níže, o stupeň severněji a čtyři minuty dříve. Tím reálným obzorem míním bod na něm, kde Slunce právě je.