zh (Středa 22. srpna 2012)  ⇑

Mapka: podle me je to nesmysl. Nemam ted moznost to overit, ale hladina by byla 30 m nad normal... 2002 v Zamkach (Troja) pred zuzenim reky byla, odhaduju, nejvys 12-15 m (dodatečná oprava - 8 m).

Jan Cinert (Úterý 21. srpna 2012)  ⇑

S tou srovnávací mapkou povodní je to opravdu zajímavé, buď došlo k tomu co uvádí J. Čihák, nebo díky rozdílné zástavbě oproti dnešní došlo k nahrnutí vody dále. Také se mohlo spojit více faktorů.

Příklad železářství v Žatci: www.arup.cas.cz/wp-content/uploads/2012/05/Zatec.pdf.

K tavení železa se používalo dřevěné uhlí! Při tehdejší spotřebě železa dostačoval sběr železné rudy u skalních výchozů, v Praze také v Šárce.

Průběžné a intenzivnější osídlení oproti Malé Straně bylo na výběžcích terasy tzv. Bubenečsko-dejvické osady. Do založení města Prahy nebyla Malá Strana významná a před slovanským osídlením byl prostor zarostlý a tudíž nevyužívaný.

J. Čihák (Úterý 21. srpna 2012)  ⇑

My vlastně nic nevíme.

Povodeň v roce 1845 měla průtok 4500 m3/s. Byla typicky smíšenou povodní (tání sněhu s deštěm), která nastala po tuhé zimě s velkým množstvím sněhu a intenzivními ledovými jevy na vodních tocích. Podle srovnávací mapky odhaduji, že někde v meandru došlo k ucpání koryta ledovými krami. Jinak si to zaplavení Malé Strany neumím vysvětlit.

zh (Úterý 21. srpna 2012)  ⇑

A vime, jak stari Cechove nazyvali technologicke faze vyroby zeleza? Treba to byla obecne praha a prazeni a taveni se ujalo az pozdeji ;).

J. Čihák (Úterý 21. srpna 2012)  ⇑

Ten názor je vlastně inspirující motto. Mám stále silnější pocit, že název Prahy je starší než první trvalé slovanské osídlení Malé Strany a Hradčan. Stále však nevím, ke kterému možnému vysvětlení se přiklonit: věštírna, kultovní areál, křižovatka cest s okolní kotlinou nebo země na vyvýšeninách? Nebo dokonce území zlého Pergmona? To zní jako vtip, ale kdo ví? Území Pergmona – území Perga. Vzpomínám si, že o předponách per, pre, pra a jejich častých záměnách píše ve slovníku V. Machek.

Pražila se ruda v jámách, což byla přípravná část výroby. Je pravda, že kujné železo se v peci netavilo, protože teplota nedosáhla potřebné výše. V peci však byla roztavená struska a proto si myslím, že se mluvilo o tavení železa a nikoliv o pražení železa. Praha se prostě nemůže jmenovat podle pražení železa. Stejně tak je nepravděpodobné pražení obětin na Žiži, které byly sežehnuty, čili spáleny na popel. Pražení (odstranění) lesa už vůbec nedává smysl a vyprahlý (suchý) kopec je dosti pochybný.

Chtěl jsem také upozornit na možnost, že pod Opyšem bylo suťové pole, které vytvořilo terasu-práh. Před osídlením to mohlo být oblíbené místo k táboření.

S povodněmi je to relativní, přírodní koryto na mnoha místech umožňovalo lepší odtok. Např. v Karlíně při povodni roku 1890 ( 4000 m3/s) byla voda ve výši 0,4 m nad rovinou parku Invalidovny. V roce 2002 (druhá vlna 5000 m3/s) tam voda dosáhla o 3m výše.

ZH (Úterý 21. srpna 2012)  ⇑

PS co říkáte mapce Srovnání povodní 1845-2002 zde, kde voda prý sahala až k Nemocnici pod Petřínem?

ZH (Úterý 21. srpna 2012)  ⇑

Janu Čihákovi asi šlo stran terasy-prahu o upozornění další zrnko k různým ethymologickým nápadům, tento není moc přesvědčivý. Jinak máte pravdu. Akorát bych chtěl prodiskutovat tvrzení, že železo se pražilo všude. Podle mě tam, kde byla ložiska uhlí a rudy, což mi přijde u Petřína raritní, máte nějaké doklady, že se pražilo všude? Hotové železo se přepravovlo snadno, na rozdíl od surovin. Říkal jsem si, že Praha bylo třeba pro Závist něco, jako Kladno či Ostrava pro nás.

Jan Cinert (Pondělí 20. srpna 2012)  ⇑

Uvedené citace jsou jakousi omáčkou ke starým pohlednicím, což je hlavní náplň odkazovaného webu. Autor zjevně vycházel ze starých popularizací a má datové chyby. Slované se tady začali usazovat ve 2. třetině 6. století, nikoliv od 5. století. Ke sjednocení došlo za Boleslava I. kolem poloviny 10. století, nikoliv v 9. století.
Další jsme tady již nějakým způsobem probírali. Vyvýšené osídlované terasy byly všude a železo se pražilo rovněž všude.
Jak je myšleno to, že v 9. století byla Malá Strana obehnána mohutným valem a posléze vzniklo hradiště nad trhovou osadou, která se stala podhradím mi uniká, protože to nejde dohromady. Zřejmě se jedná o spojení protikladných informací ze dvou zdrojů.
Praha byla založena jako město-hradiště zřejmě Bořivojem. Něco jiného je osídlení, které se nezakládá, ale spontánně vzniká na výhodných polohách.
Myslím si, že k takovýmto zdrojům asi není vhodné přihlížet.

ZH (Pátek 17. srpna 2012)  ⇑

Vyhledal jsem zdroj, měli bychom ho uvádět: www.starapraha.cz.

J. Čihák (Pátek 17. srpna 2012)  ⇑

Zajímavý názor:
“Praha nebyla založena, ale vznikla postupně tak, "jak tímto prostorem život šel".“

Z článku:
“Na křižovatce obchodních cest vzniklo snad již v dávné minulosti tržiště, asi v místech horní části Malostranského náměstí nebo Sněmovní ulice. Tato oblast spočívá na terase ze svahové hlíny a suti, kam nedosahovaly ani největší povodně. Takovou terasu označovali dávní Slované, kteří se v pražské kotlině usazovali od 5. století našeho letopočtu, slovem prag – prah.“

“To však není jediný výklad vzniku názvu města, nýbrž jen jeden z novějších. Ten poslední vychází z nálezů železářské strusky a ohněm vypálených mělkých jam v okolí Malostranského náměstí. V nich se pražila železná ruda před vlastní tavbou za účelem odstranění co největšího množství hlušiny. Z tohoto pražení mohlo vzniknout jméno Praha.“

“Tržiště s obchodním a řemeslnickým sídlištěm se začalo rozšiřovat a pravděpodobně v 9. století zaujímalo částečně prostor Malostranského náměstí. Ten byl již obehnán mohutným valem vytvořeným dřevěnou konstrukcí vyplněnou hlínou. V 9. století se většina slovanských kmenů na území Čech sjednotila a postupně přijala křesťanství. Důsledkem těchto změn bylo založení kostela a posléze i hradiště se sídlem kmenového knížete nad trhovou osadou a dalšími roztroušenými vesnicemi - prostor kolem tržiště se stal podhradím.“

J. Čihák (Středa 15. srpna 2012)  ⇑

Nálezy ve Střešovicích.

ZH (Pondělí 13. srpna 2012)  ⇑

Tak permona jsem tu probíral 8.8. ;).

Jak jsem se dočetl na astronomie.cz, "pří průchodu měsíčního světla zemskou atmosférou se totiž nejvíce rozptylují paprsky modré (krátkovlnné), zatímco červené (dlouhovlnné) procházejí bez citelných ztrát." Jestli to dobře chápu, tu delší cestu světla šikmo atmosférou modrá složka světla neprojde až k nám, zatímco červená ano.

Tohle jsem neznal, zajímavé.

Mimochodem, kdo potřebuje překladač, existuje i alternativa ke translate.google.cz, a to www.microsofttranslator.com, řek bych že něco překládá trochu lépe.

J. Čihák (Pondělí 13. srpna 2012)  ⇑

No, třeba ten Pereg byl nějaký permoník, který žil v petřínských rozsedlinách a občas strašil pověrčivé Přemyslovce.

Před časem jsme tady diskutovali o různém zbarvení Slunce a Měsíce. Zabývali jsme se významem barev na dávných vyobrazeních a vlivem na mýty a kulty. Velmi obávané bylo zčervenání až zrudnutí Měsíce.

Existuje několik situací, které mohou způsobit červený Měsíc:
1/ Měsíc je nízko nad obzorem, po východu nebo před západem, běžná situace.
2/ Měsíc je výše na obloze, v atmosféře je velké množství prachu z výbuchu sopky nebo z lesního požáru, foto.
3/ Během zatmění Měsíce.

ZH (Pondělí 13. srpna 2012)  ⇑

Mohlo by tam být třeba pojednáno o tom, kde se vzalo Pereg a že to nemá s Perunem nic společného ;).
Jen do šuplíku: Slovanské pohanství dnes

Jan Cinert (Pondělí 13. srpna 2012)  ⇑

Knihu Perun, bůh hromovládce jsem přímo nečet, jenom o ní vím z odkazů na netu. Nejsem si ale jistý, zda má smysl pátrat po nějakých nových informacích o Perunovi, protože žádné nemohou být. Stávající výklad je dost neurčitý a vytvořen ze stručných písemných zmínek a pozdních folklórních projevů. Pokud vím, tak nikdo neřeší, že Perun je obdoba Dia-Jupitera, a tím je zbožněním planety Jupiter s délkou roku téměř 12 pozemských let. U jeho kultu se dá rozpoznat počátek dualizmu, kdy se z hodného boha ZO stal Jupiterův zlý protivník.

Jméno Perun má kořen Per- a nemůže se ztotožňovat s např. Pereg, kde je kořen rozšířen o -g, které posouvá obsahový význam jinam.