J. Čihák (Úterý 21. srpna 2012)

Ten názor je vlastně inspirující motto. Mám stále silnější pocit, že název Prahy je starší než první trvalé slovanské osídlení Malé Strany a Hradčan. Stále však nevím, ke kterému možnému vysvětlení se přiklonit: věštírna, kultovní areál, křižovatka cest s okolní kotlinou nebo země na vyvýšeninách? Nebo dokonce území zlého Pergmona? To zní jako vtip, ale kdo ví? Území Pergmona – území Perga. Vzpomínám si, že o předponách per, pre, pra a jejich častých záměnách píše ve slovníku V. Machek.

Pražila se ruda v jámách, což byla přípravná část výroby. Je pravda, že kujné železo se v peci netavilo, protože teplota nedosáhla potřebné výše. V peci však byla roztavená struska a proto si myslím, že se mluvilo o tavení železa a nikoliv o pražení železa. Praha se prostě nemůže jmenovat podle pražení železa. Stejně tak je nepravděpodobné pražení obětin na Žiži, které byly sežehnuty, čili spáleny na popel. Pražení (odstranění) lesa už vůbec nedává smysl a vyprahlý (suchý) kopec je dosti pochybný.

Chtěl jsem také upozornit na možnost, že pod Opyšem bylo suťové pole, které vytvořilo terasu-práh. Před osídlením to mohlo být oblíbené místo k táboření.

S povodněmi je to relativní, přírodní koryto na mnoha místech umožňovalo lepší odtok. Např. v Karlíně při povodni roku 1890 ( 4000 m3/s) byla voda ve výši 0,4 m nad rovinou parku Invalidovny. V roce 2002 (druhá vlna 5000 m3/s) tam voda dosáhla o 3m výše.