Jan Cinert (Úterý 4. září 2012)  ⇑

Jsou to úchvatné fotografie, ale projevují se takové efekty také tam, kde žili lidé? To znamená v úrodných údolích velkých řek?

J. Čihák (Úterý 4. září 2012)  ⇑

... a ještě jedna ukázka, animace z ledna 2009, u horní stanice lanovky na Sněžku.

J. Čihák (Úterý 4. září 2012)  ⇑

Halové jevy určitě ovlivnily víru v nadpřirozeno. Přesvědčivé je např. video “ducha sestupujícího do údolí“ na stránce ukazy.astro.cz. Výskyt halových jevů je častý, ale musíme vzít v úvahu, že ve statistických tabulkách jsou uvedena hlášení mnoha pozorovatelů, kteří žijí daleko od sebe. Šaman a jeho lid tyto úkazy pozorovali z malého území a tak pro ně byly vzácnější. Výskyt halových jevů je samozřejmě menší v Africe než na severu Evropy, takže třeba pro Egypťany mohly být vzácným znamením bohů.

J. Čihák (Úterý 4. září 2012)  ⇑

Nedávno jsem v mracích vyfotil barevné parhelium (s duhově zbarvenou skvrnou). Úkaz vzniká v ledových krystalcích, které se vyskytují v jemných řasových oblacích ve výškách nad 6 km. Šestiboké krystalky způsobují lom světla a jeho rozklad na barevné složky. Vidět je červená-oranžová-žlutá. Na Wikipedii jsem našel podobnou fotografii, ale mě se to podařilo barevnější, asi díky Auto HDR. Náhodné pozorování mě znovu přivádí k otázce: Jakým způsobem vzácné úkazy na obloze (zázraky na nebi) ovlivňovaly myšlení mystiků? Takové úvahy také patří do archeoastronomie.

Kryštof (Úterý 28. srpna 2012)  ⇑

Skvělá stránka o Pražském hradu. Jsem z toho tady přímo nadšený :)

Jan Cinert (Pondělí 27. srpna 2012)  ⇑

Opravdu pěkné úlovky, škoda, že se mapa při zvětšení rozmaže. I tak je zřetelné, že nebyla zatopena Prokopská ulice na Malé Straně. Ta by podle nelogického oblouku měla být starou vyježděnou cestou mimo dosah povodní.

J. Čihák (Pondělí 27. srpna 2012)  ⇑

...a tady je dokonce obrázek, litografie.

J. Čihák (Pondělí 27. srpna 2012)  ⇑

Konečně jsem našel realistickou mapu povodně z roku 1845.

ZH (Neděle 26. srpna 2012)  ⇑

Každopádně, i kdyby nějakým mechanismem vystoupala voda do závratné výšky, nenapsal by Krolmus pět a půl metru... Jinak jeho monografie Dějepis všech povodní ... od příchodu našich pradědů českoslovanských je půvabná. Starobylá mapka v oné diplomové práci nepochází z Krolmuse, není jasné odkud, v té kopii z ní nelze moc vyčíst, ale nezdá se, že by ona byla vzorem pro ony nesmyslné plánky povodně 1845. Krolmus poskytuje výčet zatopených ulic, většina se dnes jmenuje jinak, ale zdají se to být ty níže Malostranského náměstí.

Svůj odhad, kam sahala voda 2002 v pod Zámky, jsem přehnal, bylo to asi 8.5 m, když jsem po povodni viděl traviny zachycené v korunách stromů, zdálo se mi to hrozně vysoko.

J. Čihák (Pátek 24. srpna 2012)  ⇑

Uvedené mapy byly vytvořeny podle nesprávných údajů. Kdo je poskytl a jak je zjistil? Aby došlo k záplavě vyznačené na mapách, musely by na Vltavě vzniknout ledové přehrady vysoké přes 30 m. To není možné, protože voda protéká mezi krami a tím je omezeno jejich vršení. Hledal jsem informace o ledových povodních na řekách a našel jsem jen zmínky o nahromadění ker do výšky leda čtvrtinové. O povodni z roku 1845 pamětníci vyprávěli, že kry vytvořily přehradu pod Malou Chuchlí. Lahovice a Lahovičky byly zcela pod vodou a nad vodní hladinu vyčnívaly pouze střechy (domků) jako jehlance stanů.

Na mapách jsou nesrovnalosti, které nelze přehlédnout. Pokud by voda dosahovala až k Nemocnici pod Petřínem, potom by musela zaplavit i celé Václavské náměstí. To se nedá vysvětlit jinak než ledabylostí.

Jan Cinert (Čtvrtek 23. srpna 2012)  ⇑

Takže s povodní v roce 1845 zase jedna blamáž umístěná na internetu. Horší je, že jimi je zaplněn výklad naší nejstarší historie.:-)
V Městském muzeu je výstava o Juditině a Karlově mostu, ale nechce se mi tam, asi bych se jenom rozčílil.

J. Čihák (Čtvrtek 23. srpna 2012)  ⇑

Výňatek z textu na is.muni.cz: “Podle značek historických povodní v Praze bylo dále srovnáním zjištěno, že při srpnové povodni roku 2002 přesáhla hladina vody o 140 cm značku zářijové povodně roku 1890, a dále o 75 cm značku povodně z roku 1845 a o 55 cm značku z roku 1784. Žádné vyšší značky v Praze již dostupné nejsou.“ (Viz foto z Wikipedie.)

J. Čihák (Čtvrtek 23. srpna 2012)  ⇑

Ten, kdo načmáral srovnávací povodňové mapy, by se měl podívat na Kampu.

ZH (Čtvrtek 23. srpna 2012)  ⇑

V té práci voda sahá na vrstevnici 215 m, Vltava má u Karlova mostu 183 m. Přitom hladina byla r. 1845 5.25 m nad normál.

J. Čihák (Středa 22. srpna 2012)  ⇑

Diplomová práce, povodeň 1845, strana 19, pdf.