Franta (Sobota 6. října 2012)  ⇑

Mě šlo jen nějaký náznak metodiky s čím počítat. Jesli třeba podle barvy-červené květy, červené plody, červené pokrývky hlav. Zda rozlišovat bílé květy u květin různého druhu a tak...
Nebo je potřeba tak dlouho kombinovat až se nějaké vhodné číslo objeví?

Jan Cinert (Sobota 6. října 2012)  ⇑

Já jsem tehdy hledání rovnic v mozaice opustil, protože zatímco my jsme řešili jen úsek kolem tří mágů, tak květiny se nachází v celém pásu mozaiky. Chtělo by to tedy případně prověřit jako celek.

Franta (Sobota 6. října 2012)  ⇑

A nebo
3 květiny s 13 bílými květy
1 květina s 8 červenými květy
3 palmy s 26 plody
3x13x1x8x3x26=24336
?

Franta (Sobota 6. října 2012)  ⇑

Jan Cinert: A co zde již dříve diskutovaní tři králové z Ravenny

dvě květiny, dohromady 8 bílých květů (3+5): 2x(3+5)
jedna květina s 5 bílými květy: 1x5
jedna května s 8 červenými květy: 1x8
tři palmy s (9+5+5+5+2)= 26 plodů: 3x26
Tedy:
2x(3+5)x 1x5 x 1x8 x 3x26 = 33280
?

Jan Cinert (Sobota 6. října 2012)  ⇑

Franta: Ještě jsem zapomněl v takovém případě na samostatný celek pátou větev bez květů a plodů, takže ještě navíc x 1.

Jan Cinert (Sobota 6. října 2012)  ⇑

Franta: Nevím jestli jsem slovní popis pochopil správně. Z předchozího příkladu platí 1 strom x (5 + 3) větví. Dále tvoří 1 odlišný/nadřazený celek větve s květy, tedy 1 x (2 + 2) a 1 celek větve s plody, tedy 1 x (3 + 3). Potom je celá rovnice 1 x (5 + 3) x 1 x (2 + 2) x 1 x (3 + 3) = 192.

Franta (Sobota 6. října 2012)  ⇑

A když na čtyřech z pěti zelených větvích budou květy a plody, na dvou zelených větvích na každé dva květy a na dvou na každé 3 plody. Jak jak se pak bude počítat? 1 x ( ((2x2) x (2x3))+1)?

Jan Cinert (Sobota 6. října 2012)  ⇑

ZH: Slunce má pro počítání skutečně 30 cípů. Těch domnělých 15 navíc je jen zvýraznění prvních patnácti, protože jsou do nich vloženy. Pro počítání by musely tvořit samostatný obvod, pootočený od ostatních. Autor tím chtěl zřejmě vyjádřit horoucnost Slunce, narozdíl od chladného svitu hvězd. Reliéfy i sochy bývaly navíc polychromovány což by zde bylo pomocné vodítko. Barvy se zachovaly minimálně, trochu červeně na mnichově šatu.

Autor reliéfu jistě nebyly dvě povídající ženy :-). Zkusím ještě jeden příklad bez žen. Na obrázku je strom a ten má 5 větví zelených a 3 uschlé. Počítám "exaktně", že má 5 větví, protože uschlé jsou mrtvé a odříznou se? Nikoliv, vidím, že má 8 větví. Větve zároveň nejsou samostatně, ale součástí nadřazeného celku - stromu. Takže vidím 1 strom ve kterém je "uzavřeno" 5 + 3 větve. Tím je vyjádřena rovnice 1 x (5 + 3) = 8.

ZH (Sobota 6. října 2012)  ⇑

To taky ;), ale původně jsem jen myslel, že Venuše, Jupiter a Mars jsou podstatně větší než Saturn a Merkur. Vycházím z eventuality, že výběrové řízení na tympanon vyhrál podvodem nějaký méně vzdělaný sochař.

Franta (Sobota 6. října 2012)  ⇑

ZH: myslíte 4 fáze Venuše a 4 Jupiterovy měsíce?

ZH (Sobota 6. října 2012)  ⇑

A propos, Slunce tam nemá 30 paprsků, ale 45 ;), viz Frantův odkaz nebo bedlivé prohlédnutí fotky na Wiki.

ZH (Sobota 6. října 2012)  ⇑

Každopádně mě to přivedlo k hlubšímu zamyšlení, Jan Čihák také zprvu nerozuměl vašemu násobení, dokonce vám to celé vynuloval Měsícem ;), pak to ale, na rozdíl ode mne, pochopil. Já, klub skeptiků atp. se pohybujeme v jakémsi těsném černém tunelu, zatímco svět je tak barevný. Třeba žena se sousedkou se domlouvají na setkání na tramvajové zastávce, ukazují obě na sever, ale sejdou se úspěšně na té jižní. To přesahuje mé chápání, nicméně tento způsob myšlení je v životě mnohem úspěšnější než lpění na exaktnosti, to se člověk s málokým sejde... Tak ustupuji, co se týče hvězd, i takto se tehdy mohlo myslet ;).

Franta: zdánlivé průměry planet.

Jan Cinert (Pátek 5. října 2012)  ⇑

Dodatečně jsem si uvědomil, což dokládá, že nejsem žádný matematik, že na reliéfu jsou zakódována i ostatní Bérossova čísla. Jestliže již získané číslo 86400 vynásobíme další nadřazenou jednotkou, čili počtem hvězd, tak dostaneme 5 x 86400 = 432000 roků od počátku do potopy světa. Při vynásobení jinou nadřazenou jednotkou, to je počet hvězd i se Sluncem, dostaneme 6 x 86400 = 518400 roků trvání celého časového období.

ZH: Jestli něčemu nerozumíte, tak se nebojte zeptat :-).
Dlouhodobě upozorňuji na to, že v psaném projevu je nutné přijímat číslo 7 opatrně. Dokládám to Sedmiramenným svícnem. Čtu, že má 7 ramen, ale na jeho vyobrazení vidím 1 svícen, který má 3 ramena na jedné straně a 3 ramena na druhé straně, tedy 1 x (3 + 3) = 6. Jestliže to nechápu a spletu se, tak mi vyjde 1 + 3 + 3 = 7, což je počet misek na svíčky na všech koncích, včetně stojanu/svícnu.
Po dosažení věku 6 roků říkám, že je mi 6 let. To však říkám v průběhu 7. roku svého věku. Kdy se tedy původně konaly postřižiny "činěné v 7 letech"? V 7. roce po završení věku poloviny Jupiterova roku, nebo podle našeho nazírání v 7 letech, to znamená až v průběhu 8. roku věku? Já se přikláním k první možnosti. Na tomto je vidět křehkost číslovek v psaném projevu a hlavně u často používané číslovky 7, to znamená i ve Zjevení sv. Jana.

J. Čihák a Franta: Myslím si, že odlišnost zpracování hvězd a Slunce spolu s matematickou logikou dávající Bérossova čísla je tím, co chtěl autor sdělit. Tím pádem neměl na mysli souhvězdí Kasiopea, které s čísly nemá nic společného, a také není vysvětlitelné, proč by součástí souhvězdí měly být tři hvězdy s 10 cípy a dvě s 8 cípy.
Počet pěti hvězd opravdu může mít vazbu na samu skutečnost, že je pět viditelných planet, k nimž bylo přiřazeno Slunce a Měsíc. Ovšem, bylo-li by to tak primárně míněno, tak by Saturn měl 30 cípů, Jupiter 12, Venuše 8, Mars asi 2 a Merkur asi 1.
Rozdělení cípů na dvě poloviny žádný zvláštní význam mít nebude. Je to princip převzatý z dělení časových cyklů a tady je výhodný z hlediska práce na reliéfu. Je jednodušší si paprsky po obvodu rozvrhnout polovinou počtu a pak do mezer doplnit druhou polovinu.

Franta (Pátek 5. října 2012)  ⇑

ZH: pět viditelných planet a Slunce s Měsícem - to vypadá jako exaktní vysvětlení zobrazení nebeských těles na výjevu, i bez ohledu na text z Apokalypsy.Slunce je u Kristovy hlavy protože neděle patří Bohu?
Zbývá tedy vysvětlit proč dvě "světla" mají jen osm paprsků. (že by vnitřní planety? :-)) Takže prostor pro šifrování je tam i tak.

Číslo osm se uplatňuje i ve svatozáři kolem Kristovy hlavy.

Jan Cinert: Žádné zásadní údaje o kostelu nemám. Most často ve středověku vyhořel.S jednou takovou velkou přestavbou by snad měla souviset dostavba nebo přestavba v gotickém slohu.

J. Čihák (Pátek 5. října 2012)  ⇑

Počty paprsků jsou rozděleny na 2x15, 2x5 a 2x4. Tím je vyjádřeno dělení časových cyklů na poloviny. Souvisí dělení s Bérossovým číslem nebo je to další poselství?