Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Pátek 5. října 2012)
Dodatečně jsem si uvědomil, což dokládá, že nejsem žádný matematik, že na reliéfu jsou zakódována i ostatní Bérossova čísla. Jestliže již získané číslo 86400 vynásobíme další nadřazenou jednotkou, čili počtem hvězd, tak dostaneme 5 x 86400 = 432000 roků od počátku do potopy světa. Při vynásobení jinou nadřazenou jednotkou, to je počet hvězd i se Sluncem, dostaneme 6 x 86400 = 518400 roků trvání celého časového období.
ZH: Jestli něčemu nerozumíte, tak se nebojte zeptat :-).
Dlouhodobě upozorňuji na to, že v psaném projevu je nutné přijímat číslo 7 opatrně. Dokládám to Sedmiramenným svícnem. Čtu, že má 7 ramen, ale na jeho vyobrazení vidím 1 svícen, který má 3 ramena na jedné straně a 3 ramena na druhé straně, tedy 1 x (3 + 3) = 6. Jestliže to nechápu a spletu se, tak mi vyjde 1 + 3 + 3 = 7, což je počet misek na svíčky na všech koncích, včetně stojanu/svícnu.
Po dosažení věku 6 roků říkám, že je mi 6 let. To však říkám v průběhu 7. roku svého věku. Kdy se tedy původně konaly postřižiny "činěné v 7 letech"? V 7. roce po završení věku poloviny Jupiterova roku, nebo podle našeho nazírání v 7 letech, to znamená až v průběhu 8. roku věku? Já se přikláním k první možnosti. Na tomto je vidět křehkost číslovek v psaném projevu a hlavně u často používané číslovky 7, to znamená i ve Zjevení sv. Jana.
J. Čihák a Franta: Myslím si, že odlišnost zpracování hvězd a Slunce spolu s matematickou logikou dávající Bérossova čísla je tím, co chtěl autor sdělit. Tím pádem neměl na mysli souhvězdí Kasiopea, které s čísly nemá nic společného, a také není vysvětlitelné, proč by součástí souhvězdí měly být tři hvězdy s 10 cípy a dvě s 8 cípy.
Počet pěti hvězd opravdu může mít vazbu na samu skutečnost, že je pět viditelných planet, k nimž bylo přiřazeno Slunce a Měsíc. Ovšem, bylo-li by to tak primárně míněno, tak by Saturn měl 30 cípů, Jupiter 12, Venuše 8, Mars asi 2 a Merkur asi 1.
Rozdělení cípů na dvě poloviny žádný zvláštní význam mít nebude. Je to princip převzatý z dělení časových cyklů a tady je výhodný z hlediska práce na reliéfu. Je jednodušší si paprsky po obvodu rozvrhnout polovinou počtu a pak do mezer doplnit druhou polovinu.
ZH: Jestli něčemu nerozumíte, tak se nebojte zeptat :-).
Dlouhodobě upozorňuji na to, že v psaném projevu je nutné přijímat číslo 7 opatrně. Dokládám to Sedmiramenným svícnem. Čtu, že má 7 ramen, ale na jeho vyobrazení vidím 1 svícen, který má 3 ramena na jedné straně a 3 ramena na druhé straně, tedy 1 x (3 + 3) = 6. Jestliže to nechápu a spletu se, tak mi vyjde 1 + 3 + 3 = 7, což je počet misek na svíčky na všech koncích, včetně stojanu/svícnu.
Po dosažení věku 6 roků říkám, že je mi 6 let. To však říkám v průběhu 7. roku svého věku. Kdy se tedy původně konaly postřižiny "činěné v 7 letech"? V 7. roce po završení věku poloviny Jupiterova roku, nebo podle našeho nazírání v 7 letech, to znamená až v průběhu 8. roku věku? Já se přikláním k první možnosti. Na tomto je vidět křehkost číslovek v psaném projevu a hlavně u často používané číslovky 7, to znamená i ve Zjevení sv. Jana.
J. Čihák a Franta: Myslím si, že odlišnost zpracování hvězd a Slunce spolu s matematickou logikou dávající Bérossova čísla je tím, co chtěl autor sdělit. Tím pádem neměl na mysli souhvězdí Kasiopea, které s čísly nemá nic společného, a také není vysvětlitelné, proč by součástí souhvězdí měly být tři hvězdy s 10 cípy a dvě s 8 cípy.
Počet pěti hvězd opravdu může mít vazbu na samu skutečnost, že je pět viditelných planet, k nimž bylo přiřazeno Slunce a Měsíc. Ovšem, bylo-li by to tak primárně míněno, tak by Saturn měl 30 cípů, Jupiter 12, Venuše 8, Mars asi 2 a Merkur asi 1.
Rozdělení cípů na dvě poloviny žádný zvláštní význam mít nebude. Je to princip převzatý z dělení časových cyklů a tady je výhodný z hlediska práce na reliéfu. Je jednodušší si paprsky po obvodu rozvrhnout polovinou počtu a pak do mezer doplnit druhou polovinu.
