Jan Cinert (Sobota 20. října 2012)  ⇑

Pokud by ve středu hvězdy byl bůh, tak by počítání bylo 1 + 2 + 4 a Mgr. Kelly by se nemohl rozplakat nad dokonalostí 3 + 4 = 7 :-).

Já bych to nejvíce viděl na rozlišení tří základních rovin zobrazování Davidovy hvězdy a jejího výkladu. Nejstarší je jakékoli symetrické vyjádření šesti bodů (poloviny Jupiterova roku), druhou je geometrické zobrazení Davidovy hvězdy (přetrvávající do dneška) z dob zákazu zobrazování živých tvorů a třetí jsou humanistické výklady, rovněž přetrvávající a rozhojňované do dneška.

ZH (Sobota 20. října 2012)  ⇑

To vaše násobení je pro mě těžko pochopitelné, jako pro vás představa zadních čar prostorového objektu. Prostě v každé době byli lidi s hudebním sluchem a bez, barvocitní a barvoslepí atd., pár desítek tisíc let se potenciální schopnosti lidí nezměnily. Když se já podívám na diamant, spinel, nebo si to jen představím, automaticky mi napadne propojit i ty zbylé rohy. Kdo si to přestavit neumí, může si koupit za $59 tohle ;).



Že tak vznikla Davidova hvězda, pochopitelně tvrdit nemůžu, ale připadá mi to jako zajímavá myšlenka a rozumné vysvětlení mimořádného významu čísla 7. V Davidově hvězdě ovšem ústřední bod nebývá, někdy nějaký symbol nebo nápis, našel jsem mimochodem (viz) zmínku, že šest bodů Davidovy hvězdy symbolizuje Boží moc nad šesti směry (sever, jih, východ, západ, nahoru, dolů). Pak by ovšem nejspíš v centru byl ten Bůh...

Jan Cinert (Pátek 19. října 2012)  ⇑

Určitý výsledek dostaneme při porovnání délek trvání potopy v různých mýtech.

1. Ziusudra: 7 dní a 7 nocí.
2. Atrachazíz: 7 dní a 7 nocí.
3. Uta-napištim: 6 dní a 7 nocí.
4. Deukalión: 9 dní.
5. Noe: 40 dní.

První tři délky reagují na používání šedesátkové soustavy v Mezopotámii. Starořecký mýtus na používání osmiletého cyklu a dvojkové soustavy. Židovský na 30letý Saturnův rok. Jediné co může být jednotící je abstrahování nehodícího se čísla do významu "mnoho dní" a nemůže se jednat o význam "všechno - všechny dny". Velmi pravděpodobně se původně jedná o počet 7 x 7, 9 x 9 a 4 x 10, nikoliv tedy pouze o 7 a 9, jak jsem zde dříve uváděl. Při použití v epickém vyprávění pak došlo k posunu na významový obsah dny a noci, což je samo o sobě nelogické, protože by stačilo napsat, že potopa trvala 7 dní, čímž by bylo jasné, že pršelo i v noci. Proto se i v pohádkách uvádí např. "za devatero horami a devatero řekami", čili původně 9 x 9, jako vyjádření "velmi daleko" a nemůže se jednat o "všechno". U lítých saní potom došlo již na aktualizované zkrácení na 7 a 9, protože 7 x 7 hlav by nebylo tak pochopitelné.

Nejsem zběhlý v taoismu, tak jsem jen zkusil na Googlu, jaké jsou uváděné obrázky spojené s taoismem. O sedmi směrech (4 + 3) tam vůbec nic není. Jen 5 elementů nebo princip svastiky. I tak je taoismis nábožensko-filosofický směr z 1. poloviny 1. tisíciletí př. n. l., který s paleolitickými a neolitickými představami o principu světa už nemůže mít mnoho společného.

Na vysvětlování vzniku Davidovy hvězdy z osmistěnu mi vadí, že aby výsledek vyšel, musí se umazat obvodové čáry a neviděné naopak přidat. To je právě princip bádání, který já preventivně odmítám a jako s hodnověrným pracuji se vším co je známé a nepoužívám neviděné, čili domyslené. Takto by se mohlo tvrdit, že triskele pochází z dvojrozměrně zobrazené krychle, opět po vymazání nehodících se čar. Proč s tím nikdo neoperuje? Protože Davidova hvězda je známý a sledovaný symbol, takže ať se o ní uvede jakákoli vymyšlenost, vždy to někoho zaujme.

K všeobecnému nahražení šedesátkové soustavy desítkovou došlo až v době, kdy se už mýty nevytvářely a jen se aktualizovaly ty dřívější. Proto se jedenáctka nestala magickým číslem. Navíc desítková soustava nebyla "božská", jako dvojková a šedesátková.

J. Čihák (Čtvrtek 18. října 2012)  ⇑

Pyramida nebyla jenom monumentální hrobka pro tělo faraona, jejíž tvar měl připomínat vynoření prvotního pahorku Benben. Pyramida byla především “hrobní palác“ pro faraonova ducha a místo jeho setkávání s nebeskými bohy.

ZH (Středa 17. října 2012)  ⇑

Nevím, jestli jsem se tu už chlubil, že jsem měl to štěstí navštívit vnitřek Velké pyramidy. Není to tak snadné, protože tam pouštějí jen tuším 200 lidí denně z těch desítek tisíc návštěvníků areálu, vedlejší dvě pyramidy jsou střídavě otevřeny neomezeně. Nebo to tak aspoň bylo před 2 roky.

Průvodkyně nám říkala, že to nemá cenu, protože tam "nic není", což je pravda pravda, ale byl to neskutečně silný zážitek. Překvapila mě mohutnost chodby - galerie, vedoucí ke královské komoře, je obrovská a byla jistě bohatě vyzdobena. Pro koho? A vstup do komory je naopak velmi těsný, právě tak jako chodbička zvenku ke galerii, ale nevím teď, jestli ta není novodobě udělaná.

J. Čihák (Středa 17. října 2012)  ⇑

Komory a chodby uvnitř pyramidy měly svůj význam. Mohla ta nejnižší (podzemní) sloužit k posmrtnému soudu s duchem faraona?

Pyramidiony jsou posvátné symboly prahory Benben a proto si myslím, že i celá pyramida byla připomínkou stvoření. Plochy i hrany pláště směřovaly nahoru k pyramidionu, který býval pozlacený. Nejdůležitějším místem pyramidy byl pravděpodobně vrchol. Byla to brána, kterou do pyramidy vstupoval Re, aby rozmlouval s duchem faraona? Přít se o to nebudu, je to jenom nepodložený nápad. Existuje několik variant o zrození boha Re. Jedna pověst prý říká, že z vrcholu Benbenu vytrysklo světlo a pak se tam stvořil Re.

ZH (Středa 17. října 2012)  ⇑

Už opravdu poslední, podzemní komora je hrubě vytesána do skalního podkladu (viz).

J. Čihák (Středa 17. října 2012)  ⇑

Našel jsem docela rozumný názor. Prý se věřilo, že v pyramidě bude zemřelého faraona navštěvovat božský praotec Re. Proto si faraoni nechali stavět pyramidy, aby mohli velkolepě přivítat nejvyššího hosta. No, věřte tomu nebo raději nevěřte.

ZH (Středa 17. října 2012)  ⇑

No a na rozloučení s pyramidálním oktahedrem - komory nejsou v Centru, takže nic... Akorát "královnina" komora by mohla být v těžišti toho eventuálního zpotvořeného osmistěnu - v nadzemí jehlan z rovnostranných trojúhelníků, v podzemí nízký jehlan.

ZH (Středa 17. října 2012)  ⇑

Mimochodem - dokonce diamant krystalizuje mj. jako osmistěn.

Ještě jsem si uvědomil, že pyramidy v Gíze jsou na platu vysokém něco asi 60 m, tedy řekněme 40 m nad hladinou Nilu. Tedy moje fantazie o zrcadlové podzemní pyramidě je nabourána ;). Podzemní komora má dno v hloubce asi 39 m, pokud je tento náčrt správný. Nevím, zda se dá zjistit, je-li komora v masivní skále nebo je obezděna.

ZH (Středa 17. října 2012)  ⇑

Ještě jsem zapomněl odkaz na to, co prý řekl Mgr. Kelly (viz druhou stránku aj.) Viz.

ZH (Středa 17. října 2012)  ⇑

Nemyslel jsem samozřejmě, že by sesedl kámen, ale malta, nebo jaké tam bylo pojivo. To by mohlo zapříčinit oddrolení pláště. Voda se dovnitř jistě nedostala, ostatně tam po dobu existence pyramid moc nepršelo, natož aby pyramida promrzla... Ale malta nemá z centra rozsáhlé spáry kam uniknout, tak asi k sesednutí dojít nemůže.

Pokud by někdo řekl kreslířovi, aby namaloval rovnostranný jehlan (pyramidu), kreslíř by mohl buď namalovat nižší než rovnostranný trojúhelník, nebo rovnoramenný pravoúhlý, nebo dvakrát přeškrtnutý čtverec. Pokud by měl namalovat krychli, byl by to čtverec, obdélník nebo šestiúhelník. Pokud osmistěn, byl by to kosočtverec, čtverec nebo šestiúhelník. Pokud by to chtěl odlišit od ostatních jmenovaných těles, zároveň zachytit všechny rohy, bude to onen šestiúhelník. Krom nativních indiánů těch sedm směrů bylo i u taoistů (viz). Nechápu pořád, co je obtížného na prostorové představě osmistěnu jakožto šestiúhelníku v dvourozměrném zobrazení. Ani, co je divného na představě univerzálního směru Sem, opozičního proti všem jednotlivým ostatním směrům, Centrum je symbolizováno např. jako duše nebo Bůh.

Nevím, jestli je šestka v šedesátkové soustavě nějakým významným číslem, je jedním z 12 dělitelů, spolu s desítkou, dvanáctkou, pětkou atd. Ani jsem si neuvědomil, že Babyloňané používali pro zápis v šedesátkové soustavě soustavu desítkovou.
I kdyby šestka byla zásadním číslem, je pro nás desítkáře magická jedenáctka?

Jan Cinert (Středa 17. října 2012)  ⇑

Samotný kámen se nesesedne. Jedině by do spár musela dlouhodobě pronikat voda, ta způsobit erozi ve spárách a tím zmenšení bloků i na jejich zakrytých stranách. To mi zvláště v Egyptě připadá méně pravděpodobné. V pyramidách byly nalezeny prostory, které byly vyplněné jen pískem, namísto plného vyzdění. Postupné drobné vyplavování a vytlačování písku by mohlo způsobit sednutí vršku. Pro prokázání této možnosti by se musela "zrentgenovat" celá pyramida, což je zřejmě nad naše možnosti.

Časté používání čísla sedm mi nedalo spát a nalezl jsem řešení, jak jinak, nežli skrze pohádky, někdy lépe zachovávající původní podstatu než zdeformované staré mýty. Odmítnutí sedmičky jako "všechno" jsem zde již zdůvodnil nemožností připočítat střed k šesti směrům. Za správné považuji významový obsah "mnoho", jak k tomu došli již dříve jiní. Nejedná se ovšem o odraz primitivní znalosti počítání pouze do šesti, to by takové nazírání již dávno zaniklo. Pojem vznikl až při užívání šedesátkové soustavy, kdy násobky sedmi byly nad rámec násobení šesti. Takže při užívání šedesátkové soustavy bylo vše spojené s číslem sedm nad rámcem možného a bylo abstrahováno do významu "mnoho". Dokládá to ten samý případ s devítkou. Ta je nad rámec chápání při počítání v dvojkové soustavě a používání osmiletého cyklu. Takže i devět mělo ve své době význam "mnoho", byť samotné pojmenování této číslovky vychází z významu "nový, druhý, další". Při použití desítkové soustavy mohla získat význam "mnoho" číslovka sto (10 x 10). V tomto případě je nutná obezřetnost, protože se také může jednat o 100 lunací. Takže proto máme v pohádkách nejen sedmero řek atd., ale i devatero řek atd. a líté saně mají sedmero, devatero nebo sto hlav. Sedmička je pak "šťastné číslo" proto, že vyjadřuje "mnoho".

ZH (Úterý 16. října 2012)  ⇑

Tady je uvedeno, že 230.25-230.39 m odpovídá původní šířce pyramidy, 227.29 současné. (Jak změřili na setinu stopy či metru původní šířku, mi tedy jasné není.) Výšky uvádějí obdobně jako všichni.
Výšku pyramidy měřil prý dle Diogena už Thalés z Milétu podle stínu, který dopadá ve stejném úhlu jako stín tyče.

No, našel jsem ještě fotku od K. Josta www.jostimages.com, z tohoto pohledu by čtyřstěn z rovnostranných trojúhelníků měl mít stěny v úhlu 45°, což celkem vychází, zdá se to být záměrem, i když tam mírná nepřesnost je (ne úplně přesné stanoviště, zkreslení objektivu, perspektiva či co). A pokud platí, že byly všechny tři velké pyramidy v Gíze původně se stejným sklonem (viz minulý nákres, tak by mohlo jít o ona ideální tělesa.

Sice jsem četl, že kamenné bloky jsou tak přesné, že se tam nedá zastrčit žiletka, ale na některých fotkách je patrné, že je mezi nimi tlustá vrstva malty. Je možné, že by bloky opravdu časem sesedly a tím se stěny zaoblily a pyramida snížila?

J. Čihák (Úterý 16. října 2012)  ⇑

Pyramidy jsou sestaveny ze dvou geometrických obrazců – čtverec a trojúhelník. Tím je symbolizován součet 4+3=7 (7 stran, 7 vrcholů a 7 úhlů).