ZH (Čtvrtek 24. ledna 2013)  ⇑

Vítáme Evu!
To se mi líbí.

Svého času jsme tady ve fóru vymýšleli všechno možné i nemožné, chtěl jsem to pak probrat a do Vzniku Prahy přidat další nápady, ale nedostal jsem se k tomu...

Sám jsem měl podobný nápad v r. 2010, Jan Čihák pak dodal o rok později toto. Asi to zapadlo mezi desítkami jiných nápadů, ale možná by to stálo o další zamyšlení.

eva.38@seznam.cz (Čtvrtek 24. ledna 2013)  ⇑

PŮVOD JMÉNA PRAHA:
nejedná se náhodou o zkomoleninu z PRAHRAD ?
Jak dlouho se Vyšehrad jmenuje Vyšehrad? Od Libuše?
Slované nejsou z těch, kdo by přejímal místní názvy od nepřátel, jen co já pamatuji, vystřídala spousta ulic, náměstí ba i měst třeba i tři jména a to došlo jenom ke střídání mezi katolíky a komunisty a poté mezi komunisty a atheisty (nepočítám - li krátkou dobu, kdy bylo vše pojmenováno nacisty). Podle pověsti přišli Čechové na území dnešní Prahy z Řípu, usadili se na pravém břehu Vltavy, kde si postavili svůj Vyšehrad, protože levý břeh byl obsazen původními obyvateli. Ti bezpochyby sídlili také na kopci a měli tam určítě i svůj původní starý hrad. Poté, co Češi původní obyvatele vytlačili a jejich hradiště obsadili, vznikla potřeba obě hradiště rozlišit: na levém břehu byl Vyšehrad a na pravém břehu původní starý Prahrad.

ZH (Čtvrtek 24. ledna 2013)  ⇑

Ona to nebude zástupná značka, ale chybný přepis znaků alfabety, jak se to někdy stává, když se třeba text z Wordu otevře na jiném počítači, kde není nainstalována znaková sada alfabety. Takže to j je sigma.

Krliš - Ers, máte asi pravdu, zaměřil jsem vrcholy kopců, ne mohyly. Na obou kopcích jsem před pár lety byl, ale na Erši našel jen raketovou základnu, nebo co to je, mohylu jsem přehlédl. Mohyly jsou mimochodem z různých období.

Jan Cinert (Čtvrtek 24. ledna 2013)  ⇑

ZH: Díky. Zřejmě se jedná o nějakou zástupnou jazykovědnou značku: "ř. hélios [Ľlioj], halein "sůl": lat. sal, ř. hals [¤lj]".

J. Čihák měl na mysli přímo mohyly na těch kopcích. Na Ersu se mohyla podle GE špatně hledá. Člověk si musí pamatovat polohu podle obhlídky. Od mohyly na Krliši je opravdu na 270°.

ZH (Středa 23. ledna 2013)  ⇑

Jan Cinert: konečně jsem natrefil zetě, o takovém způsobu čtení koncovek nikdy neslyšel. Někde jsme tu již psali, jaké potíže, resp. metody jsou při rekonstrukci výslovnosti mrtvých jazyků.

Jan Čihák: Erš a Krliš nejsou na stejné rovnoběžce. To bych spíš doporučil Prašnou bránu a MM věže nebo sv. Víta a nejvyšší bod Vítkova. Nicméně se předpokládá, že Stonehenge, rondely ap. mohly sloužit k astronomickým účelům, já tenhle jejich aspekt upřímně řečeno moc nestudoval.

J. Čihák (Středa 23. ledna 2013)  ⇑

Ale nemůžeme vyloučit, že někteří astronomové potřebovali pro jiné svoje účely měřit co nejpřesněji výšky hvězd ve všech směrech. U Slunce, Měsíce a planet také. Velké kamenné přístroje to neumožňovaly a proto jsem si myslel, že mohly existovat velké dřevěné konstrukce, které se daly otáčet a tak navíc měřily azimut. Bohužel zatím se nic nenalezlo a zprávy o tom také nejsou.

Přírodním úhloměrem o velkém poloměru mohly být např. Krliš 308 m a Ers 345 m. Vzdálenost cca 1,5 km, velikost dílu na 0,1° je cca 262 cm. Pro pozorovatele s ostrým zrakem by to stačilo ke kontrole rovnodennosti a plánování přestupných roků.

ZH (Úterý 22. ledna 2013)  ⇑

Existuje i dioptra, která je zajímavá tím, že zaměřovacím zařízením byla např. trubička (nebo hledí-muška), čímž narážím na ta vyobrazení domnělého starověkého dalekohledu, jež jsme tu probírali před čtvrt rokem.

ZH (Úterý 22. ledna 2013)  ⇑

Dík, to je dobře, že sledujete Klementinum, snad najdou i kostel sv. Martina.

Včera jsem studoval kvadranty, sextanty a oktanty, taky jsem kvitoval, že jste svého času uvažoval o postavení Měsíce k určení zeměpisné polohy, a ona se zeměpisná délka (přesně řečeno referenční čas) opravdu určovala podle poloh planet a Měsíce, než byly chronometry. Byly na to tabulky, ty ale až v novověku. Určení polohy bylo doslova životně důležité pro námořníky, ti vzhledem k problémům s určením longitudy se plavili pokud možno po rovnoběžkách, aby se mohli vrátit zpátky. Našel jsem taky Jaipurskou observatoř, která prý musela být podobná bagdádskému kvadrantu (viz).

Jestli jsem to dobře pochopil, kvadranty, sextanty a oktanty sloužily vlastně jen k určení altitudy nebeského tělesa, například Polárky nebo poledního Slunce, z čehož se dala vypočítat zeměpisná šířka. Astroláby uměly i délku podle planet a Měsíce, a jak zde již bylo opakovaně řečeno, sloužily zejména k určení quibly. Je to tak?

J. Čihák (Úterý 22. ledna 2013)  ⇑

Dívám se na kvadrant Tycha Braha a přemýšlím, jak asi vypadaly středověké obří přístroje. Určitě byly jednoduché, ale důmyslné. Astronomové měli též potřebu měřit co nejpřesněji vodorovné úhly a čas.

Nacházím úvahy o tom, že k měření rozdílů mezi azimuty východů nebeských objektů byly zřizovány stacionární úhloměry s velkým poloměrem. Představme si třeba tyč vztyčenou na horizontu ve vzdálenosti 1 km od pozorovatelny. Takový úhloměr by měl značnou přesnost.

J. Čihák (Pondělí 21. ledna 2013)  ⇑

ZH: Klementinum

J. Čihák (Pondělí 21. ledna 2013)  ⇑

Franta: Omlouvám se za ten astroláb. Teď jsem našel starý příspěvek, kde píšu, že v 10. stol. byl v Bagdádu používán sextant o poloměru 17 m (průměr 34 m). Popis přístroje jsem nenašel.

Franta (Sobota 19. ledna 2013)  ⇑

Jan Cinert: už se těším!

Jan Cinert (Sobota 19. ledna 2013)  ⇑

Musím poděkovat J. Čihákovi za to, že sem dal poslední odkaz. Matematické poselství tam sice nebude, ale reliéf je důležitý z jiného důvodu. Chtěl jsem, ale zároveň s tím váhal, dát do článku o Cernunnovi Frantou řešenou pověst o řezníkovu volovi. Teď je rozhodnuto, že to tam bude, protože relief z roku 800 je můstkem mezi Cernunnem a havraňskou pověstí a tamnějším reliéfem na kostele. Je to složité na vysvětlení, tak jenom, že vlevo dole je na reliéfu havraňský "vůl" a vpravo vyjádření havraňského "jelena".

Franta (Sobota 19. ledna 2013)  ⇑

J.Čihák
Ten arabský astroláb s průměrem 35 m, to myslíte třeba toto?

ZH (Sobota 19. ledna 2013)  ⇑

Problém ale je, jak určit správné okamžiky, když doba oběhu Země není celým násobkem dne (tropický rok - 365.242192129... dne). Tedy jen jednou za čtyři roky a den můžeme porovnávat konstelaci hvězd, ale ani to není přesné, srovná se to ubráním dne jednou za 128 let. Otázka je, zda tohle mohli znát.