J. Čihák (Středa 23. ledna 2013)

Ale nemůžeme vyloučit, že někteří astronomové potřebovali pro jiné svoje účely měřit co nejpřesněji výšky hvězd ve všech směrech. U Slunce, Měsíce a planet také. Velké kamenné přístroje to neumožňovaly a proto jsem si myslel, že mohly existovat velké dřevěné konstrukce, které se daly otáčet a tak navíc měřily azimut. Bohužel zatím se nic nenalezlo a zprávy o tom také nejsou.

Přírodním úhloměrem o velkém poloměru mohly být např. Krliš 308 m a Ers 345 m. Vzdálenost cca 1,5 km, velikost dílu na 0,1° je cca 262 cm. Pro pozorovatele s ostrým zrakem by to stačilo ke kontrole rovnodennosti a plánování přestupných roků.