Jan Cinert (Úterý 7. července 2020)  ⇑

Koneckonců, bych ještě přidal možnost podle toho, že kuželovité České středohoří se tak výrazně odlišuje od ostatních pohoří. Takže při pohledu z Libušína jen na z hradeb viditelnou východní část, se onen výrok "za těmito horami" mohl pronést. Bez ohledu na to, že není přímo vidět západní část, za níž jsou teprve Stadice.

Jan Cinert (Úterý 7. července 2020)  ⇑

Děkuji mnohokráte, že jste sem nástroj Panorama dal včetně návodu. Je to hezká věcička. :-) Také díky za vaše výsledky.

Také jsem takto uvažoval, že při určitém zvednutí výšky stanoviště na Libušíně by bylo za obzorem vidět více západněji a snad by byla vidět i Milešovka. Je to tam opravdu o fous.

Právě kvůli dolu, který v pro nás důležitém místě zničil původní terén, se to celé dá obtížně posoudit. O stromech jsem už dříve došel k závěru, že okolí sídel bylo téměř odlesněné kvůli velké spotřebě dřeva. Ovšem s výjimkou obtížně přístupných svahů a hran přírodních teras nad nimi. Kdo by se pak s poraženými kmeny namáhal vytahovat. Právě taková hrana je na obzoru z pohledu Libušína na sever. Předpokládaná výška opevnění byla asi 5 metrů. Takže jak píšete, při výšce 5 + 2 = 7 metrů by byla vidět Milešovka, ale pokud by opravdu nad obzor nevyčuhovaly stromy na protěším svahu od Libušína.

Je to proto poněkud otevřenou záležitostí. V Kosmově době byla opevnění dochována, když ve velké míře dodnes, a kronikář mohl na nich stát a vidět vrcholek Milešovky, pokud nebránily stromy. Ale on napsal "hle, za těmito horami", takže spíše toho viděl víc. Jak se více pohybuji severně od Šáreckého údolí, tak vím, že je zde hodně míst, odkud je vidět Středohoří s Krušnými horami v pozadí. A není to neustále fascinující pohled jen pro mne. Takže Kosmas asi měl povědomí o dohlednosti a mohl jej vložit také jen obecně do vyprávění, aniž by měl na mysli přímo místo spojené s Libuší. Je to, myslím si, zatím celé nejednoznačné pro vyslovení zásadního výroku, na rozdíl od věštění slávy Praze.

Tady je foto z akropole hradiska v Šárce severovýchodním směrem.

vopička (Úterý 7. července 2020)  ⇑

Zkuste nespoléhat na dobrou viditelnost za dnešní civilizace a použijte skvělý nástroj tvorby panoramat Ulrycha Deutschleho panorama, je stvořen na googlovské mapě světa, tedy je možno očekávat nějaké nepřesnosti.
Místo se vybere kliknutím na něj v mapě, kliknutím pravého tlačítka na osu výseče se tato nasměruje a tlačítkem potvrdí, kliknutím na hranu výseče se tato obdobně vhodně upraví. Do okýnka Camera hight se přidá číselně výška oka, dole se pak spustí Show the panorama, které se otevře v novém okně - položením kurzoru na název kopce získáte informaci o jeho výšce a vzdálenosti, kliknutím na něj se otevře nové okno s jeho situací. V každém panoramatu lze libovolnou oblast 10x zvětšit s použitím posuvného okénka Telescope 10x (označeno červeně) - zvětšenina se otevře v novém okně.
V Libušíně podle turistické mapy na seznamu.cz je maximální výška cca 403m, google zde vypíše 401m. V době hradištní jistě nebyly v blízkosti stromy a hradba byla pár metrů vysoká a pozorovatelna jistě vyšší. V panoramatu s výškou oka 2m vidím východní část středohoří se Sedlem a Řípem, při výšce 7m už i Milešovku a Krušné hory.
V Šárce odečítám z mapy maximální výšku cca 362m, google tu vypíše 348m, což je o 14 metrů níž! A je otázka, jestli se to projevuje jen lokálně a nebo i na blízkém horizontu (při určité poloze ho google identifikuje ve vzdálenosti 200m). Přitom od výšky oka 13m je vidět od Milešovky na východ až za Říp (Sedlo se objevuje od výšky 7m, Říp od 9m, Krušné hory od 11m - třeba i s Nakléřovským hřbetem).
Takže si myslím, že z obou míst mohli vidět dost (už u keltského hradiska na Hostýně kdosi uvažoval o vizuálním spojením s 60km vzdáleným oppidem Staré Hradisko).
Přikládím obrázky z Libušína - místo, panorama.

Jan Cinert (Neděle 5. července 2020)  ⇑

Jel jsem na Libušín s velkou nadějí, že se mi podaří podobná fotka, jako v Šárce. Neboť skutečně podle výšek v mapě by to mohlo být možné a bylo "vyfoukáno" po bouřce.

Žel, za bývalým dolem Libušín ve směru ke Středohoří, je obzor také asi na 400 metrech. Opravdu přes něj nejde přehlédnout. Zkoušel jsem to na různých místech po celé severní straně hradiska. Napadlo mne jen, že jeho severní strana byla z části zničena tím dolem, a že by případně mohla být někde výrazně vyšší, než akropole. Ale ono se to podle tvaru ostrohu s hradiskem tak nejeví. Z Libušína a Šárky jsou volné výhledy jen východněji na Ralsko atd. Z Vinařické hory by popisované výhledy měly už být.

Franta (Neděle 5. července 2020)  ⇑

Skutečně není z Libušína vidět České středohoří? Já tam tedy nikdy nebyl. Z. Ministr má v knize kapitolu "Výhledy z Vinařické hory", kde uvádí, že v pamětné knize obce Vinařice jsou popisovány výhledy na Říp, Bezděz, Ještěd a Krkonoše...
Dále k tomu poznamenává, že: "hřeben Krkonoš jsem odtud nikdy neviděl, jen zasněžené svahy. Ještěd bývá vidět dosti často, i Krušné hory se sopečnými kužely v popředí. Snad byla v době psaní pamětní knihy dohlednost větší a častější...


Vinařická hora je od hradiště Libušín asi 4 km vzdušnou čarou, má 413m, výhledu na Středohoří nebrání. Akropole Libušínu má asi 400 m.
Je otázka, co myslí sopečnými kužely, nabízí se Oblík a Raná v zákrytu s Milou, které mají ale jen 500 m a jsou 35-40 km daleko. Hazmburk má také jen něco přes 400 m. Pravděpodobně by měla být vidět Milešovka i valem, tedy vyoravou brázdou, masivu západně ivýchodně od sebe. Když už jsou vidět Krušné hory.

Jan Cinert (Pátek 3. července 2020)  ⇑

Zapomněl jsem to hlavní, foceno z akropole šáreckého hradiska.

Jan Cinert (Pátek 3. července 2020)  ⇑

Před časem jsme řešili, odkud Libuše věštila slávu Praze. Konečně jsem to vyfotil. Tou vsí vzdálenou od Hradu 30 honů jsou Vokovice a Veleslavín byl později pojmenován po té "Velké slávě" v závislosti na Kosmově kronice.

Předtím Libuše ukazovala na hory, za nimiž Přemysl oře pole. To byla ještě svobodná, takže údajně sídlící na Libušíně. Ze Šárky ani Libišína není na České středohoří vidět, takže pomyslně ukazovala z nějaké vyvýšeniny v okolí Libušína. To jsem ale už nezkoumal.

Jan Cinert (Čtvrtek 18. června 2020)  ⇑

Jen pro úplnost. Tady je "úřední" ohodnocení projektu Středověké populace v centru a na venkově.

Jan Cinert (Úterý 26. května 2020)  ⇑

Ten není zaměřen na dějiny a vůbec ne raného středověku. Takže mi to příjde tak, že vás možná jen odbyl údajem ze srpna roku 2019 o čtyřech měsících.
Případně je možné, že za čtyři měsíce je plánován pořad o výzkumu Oty Olomouckého. Ale od příslibu výsledků ze srpna, by měl být výzkum ukončen už v lednu letošního roku. Jak jsem už psal 28. prosince 2019, tak se dá odtušit, proč jsou ty průtahy se zveřejněním.

Radek (Úterý 26. května 2020)  ⇑

Jde o Davida Vondráčka (jméno uvedeno dole pod reportáží)
Reportáž

Profil autora na ČT: Profil

Jan Cinert (Úterý 26. května 2020)  ⇑

Díky za informaci, ale kdo oním "autorem reportáže"? Je mi divné, že se jedná o tentýž počet čtyř měsíců, jako byl už uveden v minulém roce, jako termín ukončení výzkumu.

Na špatný výběr ostatků jsem reagoval tady.

Proč nebyly do výzkumu zahrnuty ostatky Přemyslovců považovaných za tzv. Svaté, vysvětluje v roce bývalý agent Stb tady v čase 4:00.

Jak bylo jedním pražským archeologem zabráněno porovnávání ostatků Bořivoje a předpokládaného Svatopluka díky schůzce svolané do Brna v roce 2007 je tady.

Radek (Úterý 26. května 2020)  ⇑

Kontaktoval jsem autora reportáže z pořadu Reportéři ČT a ten mně sdělil, že by měl mít analýzu olomouckých Přemyslovců k dispozici do 4 měsíců.
Jinak děkuji za odkaz na konferenci k výročí svaté Ludmily, je opravdu škoda, že si v rámci výzkumu nestanovili prioritu DNA u Ludmily, Spytihněva, Vratislava, Václava (jak to na konferenci uvedla M. Bravermanová).

Jan Cinert (Pondělí 11. května 2020)  ⇑

Naposled se k němu vyjádřila M. Bravermanová s tím, že "projekt skončil před svým ukončením" na konferenci v Roztokách (po čase 01:42:45). To znamená zřejmě, že peníze a čas došly dříve, nežli se vše zamýšlené podařilo zjistit. O výsledném publikování není mně osobně nic známo.

Samostatně by měl už být ukončen výzkum ostatků Oty I. Olomouckého, jak jsem k tomu tady dříve psal 28. 11. 2019. Ale i v tomto případě zatím nic nového.

Radek (Pondělí 11. května 2020)  ⇑

Nevíte jaký je další osud výzkumu DNA Přemyslovců? Od loňského příspěvku v pořadu Reportéři ČT se nikde nic nového neobjevilo.
Děkuji za informaci.

Jan Cinert (Pondělí 27. dubna 2020)  ⇑

Franta: Podle mne je počátek v době Dionýsia Exiqua, kdy byly v kalendáři zaznamenány fáze Měsíce. Tajemství, proč to tak dělali si tehdejší "zednáři" odnesli do hrobu. Asi aby hmotná stavba kostela byla více posvátnější tím, že se vlastně "datovala" v rámci 19letého cyklu, který se používal pro výpočet Velikonoc.
Byť jsem to kdysi opatrně nazval "Datování předrománských kostelů", platí to i pro románské.
V době gotických pravoúhlých měst se ten způsob už nedal použít. Kdyby byly seznamy místně příslušných svátků v antice, dalo by se to ověřit i pro ni. Ale obávám se, že nic takového neexistuje, alespoň jsem nic takového jistého nedohledal. Ale zcela to nelze vyloučit bez důkazu.
"Pohanská orientace rotund" je podle mne vymyšlený pojem. Nic takového není. Ani neplatí možnost orientace podle vstupu Slunce do nějakého znamení, když se používaly vedle novoluní i úplňky. Vše je navíc vázáno na svátky liturgického roku, nikoliv na souhvězdí.
Je hodně záhadologická kniha Tajemná místa Čech z roku 2020, kde se "objevně" zvažují orientace kostelů na hradech a z baroka. To je zcela nesmyslné.