Jan Cinert (Pondělí 27. dubna 2020)

Franta: Podle mne je počátek v době Dionýsia Exiqua, kdy byly v kalendáři zaznamenány fáze Měsíce. Tajemství, proč to tak dělali si tehdejší "zednáři" odnesli do hrobu. Asi aby hmotná stavba kostela byla více posvátnější tím, že se vlastně "datovala" v rámci 19letého cyklu, který se používal pro výpočet Velikonoc.
Byť jsem to kdysi opatrně nazval "Datování předrománských kostelů", platí to i pro románské.
V době gotických pravoúhlých měst se ten způsob už nedal použít. Kdyby byly seznamy místně příslušných svátků v antice, dalo by se to ověřit i pro ni. Ale obávám se, že nic takového neexistuje, alespoň jsem nic takového jistého nedohledal. Ale zcela to nelze vyloučit bez důkazu.
"Pohanská orientace rotund" je podle mne vymyšlený pojem. Nic takového není. Ani neplatí možnost orientace podle vstupu Slunce do nějakého znamení, když se používaly vedle novoluní i úplňky. Vše je navíc vázáno na svátky liturgického roku, nikoliv na souhvězdí.
Je hodně záhadologická kniha Tajemná místa Čech z roku 2020, kde se "objevně" zvažují orientace kostelů na hradech a z baroka. To je zcela nesmyslné.