ZH (Čtvrtek 31. října 2013)  ⇑

Přesně vzato Podlaha říká, že tělo bylo uloženo v románské rotundě, když pak v XI. stol. zbudována byla větší románská basilika, přeneseno bylo do kaple, jež tu ke cti světcově byla zřízena. Ovšem na jiném místě téhož textu píše, že apsidovitý přístavek určený pro hrob sv. Václava byl patrně připojen k jižní straně původního rotundovitého kostela sv. Václavem založeného. Přičemž on zastával názor, že vnitřní prstenec je starší a vnější mladší, Hilbert to vyvrátil a nově Frolík potvrdil původní Podlahovo tvrzení.

ZH (Čtvrtek 31. října 2013)  ⇑

V Hilbertově článku jsou originální nákrresy dělané na prkně, mj. nákres Svatováclavské kaple s románskými zdivy a rekonstrukce půdorysu celé rotundy, oba nákresy jsou notoricky známé v různých kopiích. Podle prvního je kolmice na osu jižní apsidy 74.0-74.1°(kolmice se liší od osy o jednu desetinu stupně, asi rozvrzaný kříž).
Odklon osy severní apsidy od osy jižní apsidy podle Hilberta je 4° od středu rotundy, tedy 2°, když počítáme s osou celé rotundy. Nicméně, nemůžu si pomoct, svého času jsem velmi pečlivě v podzemí odhadoval vrchol oblouku severní apsidy, a podle mě osa jižní apsidy míří přesně do něj. Nicmcéně dvoustupňovou odchylku úplně vyloučit nemůžu. Ale nevím, proč Hilbert namaloval ten křivý kříž, když se východní apsida nezachovala a západní snad jen v malém zlomku. Buď měl pádný důvod, nebo to je další z jeho lapsů, které se pak přenášejí po generace dál.

Jan Cinert (Čtvrtek 31. října 2013)  ⇑

Podle zmínek o umístění hrobu v legendách jsem došel k tomu, že hrob byl po přenesení z Boleslavi umístěn v lodi rotundy vpravo před hlavním oltářem. Jak se ukázalo, již A. Podlaha jednoduše konstatoval již v roce 1911 také, že hrob byl v lodi rotundy a pak byl přenesen do apsidy. V apsidách byly kamenné základy podlah, zatímco v lodi maltová podlaha, dokonce jsou doloženy dvě (viz měřená skica v CP 3 nebo v mém článku), z nichž ta druhá byla s oblázkovou mozaikou. Takže vlastně ani nebylo možné uskutečnit pohřeb do apsidy, jen do lodi. Hrob v apsidě mohl být vytvořen až po zvednutí úrovně podlahy v jižní apsidě v době románské, kdy původní kamenná podlaha ztratila svojí funkci a dostala se hluboko pod násyp.

Zároveň to není možné jinak, než že byla rotunda zbořena už při stavbě východní krypty baziliky, jejíž azimut nesměřuje přímo do Boleslavi a v té době byl i vytvořen nový hrob v apsidě. Chtělo by to získat dobrý snímek Hilbertova "Plánu dlažeb", nebo nějaké přesné zaměření oné "podezdívky", čili zbytku původního románského hrobu, aby se mohl vyslovit jednoznačný závěr, ohledně přesné orientace.

ZH (Čtvrtek 31. října 2013)  ⇑

Dobrá. Bylo by dobré vědět, jak byla ona prohlubeň v břidle orientována, ale to se asi nedozvíme, Hilbert to nezmiňuje, a Podlaha, který si orientací všímá, o tom nepíše, do hrobu dnes nepustí zřejmě ani archeology. Prohlubeň nebyla v r. 1348 využita.

Mně by se líbilo, kdyby byla osa hrobu natočena podle baziliky, kvůli tomu směru k Boleslavi, který vykazuje západní krypta. Nicméně východní, zřejmě starší, krypta a přilehlé zdi takový směr nemá, je natočena zhruba o 2.5-3° více po směru hod. ručiček.

Nejhlubší podlaha, mezi Václavovým hrobem a K1, leží dle průřezu přímo na břidle, Václavův hrob je vůči ní hluboký cca 40 cm. Podlaha na jižní straně, s dlažbou orientovanou podle apsidy, je o půl metru výše a leží na základu vnitřního prstence, měla by tedy příslušet druhé rotundě. Dospívám tedy k tomu, co myslím taky píšete, že hrob nemohl být v první rotundě. Ve druhé ano, ale orientovaný ve shodě s rotundou. Ale dospěli jsme k tomu, že za časů baziliky byl natočen ve shodě s ní. Že by s hrobem furt točili jako s vrtulí? Nějak se v tom ztrácím.

Jan Cinert (Čtvrtek 31. října 2013)  ⇑

Ve středu 16. října jsem zde spontánně uvedl, že "podezdívka" z lomového zdiva je opuková. Vzápětí jsem to napravil podle J. Frolíka, že se jedná o pískovec. Pak už nějak nedošlo na napravení tohoto detailu z mého pohledu. Na naší poslední odkazované fotce podle mne vidíme toto: Na východní straně (vlevo) je zachované opukové lomové zdivo až po horní rovné ukončení ve výšce románské podlahy. Zhruba uprostřed začíná smíšené zdivo ze světlé opuky a hnědavého pískovce a pokračuje k západu (doprava). Na východní straně se líc lomového zdiva s lícem z tesaných kvádrů ještě míjí, uprostřed došlo ke vzájemnému průniku, takže zde již původní románské opukové lomové zdivo muselo být v podstatě zbořeno a z jeho zbytků s použitím hnědavého pískovce bylo vytvořeno nové podezdění pod stěnou z tesaných kvádrů. Výsledek bych viděl jako celkem jasný. Na východě je zachován líc původního románského hrobu orientovaného shodně s bazilikou. Do jeho zbytků je vložen hrob z tesaných pískovcových kvádrů z roku 1348 orientovaný podle katedrály s odchylkou 2° a na něm pak byla "mensa", tedy náhrobek z roku 1366, orientovaný přesně podle katedrály, nejspíše díky tomu, že byla již položena dlažba, která ukázala odchylku.

"Násyp" fakt nemohl být z malty a zanořených kamenů. Byl by moc drahý. Jeli někde malta a kameny, jedná se vždy o zdivo.

Při budování románského Václavova hrobu musela být spodní část v každém případě vysekána do břidlice a pak byla jáma odezděna. Takže "mělká prohlubeň" není dokladem ještě staršího předcházejícího hrobu. Musela vzniknout tak, jako tak.

ZH (Středa 30. října 2013)  ⇑

Vyzdívka hrobu z přesných kvádrů je zanořena do čehosi většího (na fotce vlevo). Frolík píše, že pískovcové kvádry jsou posazeny na nepravidelný lomový pískovcový základ. Ovšem ony jsou podle mě v levé části do něho zanořeny, tedy buď byl prostor pro obezdění do toho úvaru vysekán, nebo to bylo přizděno. Nebo (jak jsem psal minule) ten "násyp" byl z malty se zanořenými kameny a tohle je jeho zbytek.

Jan Cinert (Středa 30. října 2013)  ⇑

To je dobrý úlovek. Hilbert má, dle mne, na mysli vnitřek hrobu a tam se žádné zdivo nenalezlo. Patrně si neuvědomil odchylku a původnost lomového zdiva viditelného z vnějšku ze severu, dodnes zachovaného a viditelného.

Podezdívka je totéž, co je vidět i na našich fotkách. V tom místě je násyp již odstraněn a zůstal jen pod dlažbou v popředí. Je také vidět, že hrobka z tesaných kvádrů s obrubou byla vytvořena ještě v době úrovně románské (raně gotické) dlažby. Obruba s krycími deskami coby náhrobek trochu vyčnívala nad podlahu. Na východní straně je deska bez sešikmených hran, takže zde asi byl oltář. Nějak se o tom zmiňuje i A. Podlaha.

ZH (Středa 30. října 2013)  ⇑

JC: čtu si v Hilbertových "O nálezech rotundy Václavovy", je tam psáno "Pátraje pod hrobem sv. Václava z r. 1366, dílem Petrovým, a pod hrobem z r. 1348, dílem Matyášovým - vylíčení patří do jiné kapitoly - zjistil jsem pod dlažbou hrobu mělkou prohlubeň, vytesanou v jílovité břidle, lůžko původního pohřbu Václavova, z něhož teprve Karel ostatky ze země vyzvedl a některé z nich uložil do olověné skříně, aby dále netrpěly tlením.. Po původním oltáři nad hrobem nenašel jsem žádného zdiva základového."
Tady je detail fotky, podobné, na kterou jste odkazoval. Dělá mi potíže určit, co je "násyp z činnosti XI. stol." a co podezdívka hrobky.

ZH (Čtvrtek 24. října 2013)  ⇑

Já jsem to opravil, proto to funguje. Zapomněl jsem, že je to zabezpečeno proti spamovacím robotům.

S těmi stepmi ap. je problém, protože u nás prakticky všechny dnes nezalesněné půdy byly hospodářsky využívány. Tady u konečné tramvaje na Barrandově je pole, které nechali dvacet let ladem, už tam je náletový lesík, ovšem pole bylo po staletí hnojeno, porost nebyl spásán atd. Podle mého laického názoru je to třeba porovnávat s opravdu panenskými oblastmi se stejným podložím a podnebím, fytogeografie to má jistě zmáklé, jen já o tom nic nevím...

J. Čihák (Čtvrtek 24. října 2013)  ⇑

Tak nevím, proč to předtím nefungovalo.

Vyfotografoval jsem polostepní vegetaci na návrší vedle Velké skály. Ty křoviny s travinami jsou zjevně neprostupné. Tento porost se místy asi šířil dále. Kdoví, čím se sv.Václav musel prosekávat na Proseku. Legenda vypráví, že pak ještě musel projít bažinami. Myslím, že jeho cesta vedla mezi Ďáblicemi a Čakovicemi. Foto

TEST (Čtvrtek 24. října 2013)  ⇑

Fotografie:
/home/infoct/Obrázky/Fotografie/2013/10/24/dscn0078.jpg

Adresa odkazu:
https://zhola.com/praha/data/13826321771382632177dscn0078.jpg

Odkaz:
Zámka

J. Čihák (Úterý 22. října 2013)  ⇑

www.natures-desktop-hd.com/images/wallpapers/1680x1050/sunsets/golden-clouds-sunset.jpg

J. Čihák (Úterý 22. října 2013)  ⇑

Tady je naznačeno zcela obyčejné řešení. Asymetrii slunečního kotouče mohou způsobovat okraje mraků.

ZH (Pondělí 21. října 2013)  ⇑

JC: Dík
JČ: Zkoušel jsem teď i MAC Safari, taky to funguje..

Jan Cinert (Pondělí 21. října 2013)  ⇑

ZH: Přijde mi ti skutečně jako základ částečně oblepený světlou maltou. Fakt je, že divně vyčnívá. Snad byla základem vyplněna nějaká předchozí jáma, nebo je to snad pozůstatek I. fáze?