Jan Cinert (Čtvrtek 31. října 2013)

Ve středu 16. října jsem zde spontánně uvedl, že "podezdívka" z lomového zdiva je opuková. Vzápětí jsem to napravil podle J. Frolíka, že se jedná o pískovec. Pak už nějak nedošlo na napravení tohoto detailu z mého pohledu. Na naší poslední odkazované fotce podle mne vidíme toto: Na východní straně (vlevo) je zachované opukové lomové zdivo až po horní rovné ukončení ve výšce románské podlahy. Zhruba uprostřed začíná smíšené zdivo ze světlé opuky a hnědavého pískovce a pokračuje k západu (doprava). Na východní straně se líc lomového zdiva s lícem z tesaných kvádrů ještě míjí, uprostřed došlo ke vzájemnému průniku, takže zde již původní románské opukové lomové zdivo muselo být v podstatě zbořeno a z jeho zbytků s použitím hnědavého pískovce bylo vytvořeno nové podezdění pod stěnou z tesaných kvádrů. Výsledek bych viděl jako celkem jasný. Na východě je zachován líc původního románského hrobu orientovaného shodně s bazilikou. Do jeho zbytků je vložen hrob z tesaných pískovcových kvádrů z roku 1348 orientovaný podle katedrály s odchylkou 2° a na něm pak byla "mensa", tedy náhrobek z roku 1366, orientovaný přesně podle katedrály, nejspíše díky tomu, že byla již položena dlažba, která ukázala odchylku.

"Násyp" fakt nemohl být z malty a zanořených kamenů. Byl by moc drahý. Jeli někde malta a kameny, jedná se vždy o zdivo.

Při budování románského Václavova hrobu musela být spodní část v každém případě vysekána do břidlice a pak byla jáma odezděna. Takže "mělká prohlubeň" není dokladem ještě staršího předcházejícího hrobu. Musela vzniknout tak, jako tak.