zh (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

To jsem celej ja, celou dobu zdrzenlivej, a jen se trochu odvazu, tak tohle :).

Franta (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

Jejda, na konec se naše internety vyrovnaly

Franta (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

A ještě tady. Je to prý na počest Thora Heyerdala.

Jan Cinert (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

Tak to je hodně drtivé. Je vidět, že Franta má asi lepší internet.:-) Při vší snaze jsem na to nenarazil. Stejně drtivý je i poslední obrázek zde. Zkusil jsem ještě napsat P. Pavlovi, jestli něco ví o původu kamene.

Franta (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

Jan Cinert (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

Já bohužel musím nyní nadšení poněkud zchladit. Na Císařských otiscích se určitě jedná o kaňky. Je to katastrální mapa, nezobrazoval se na ní terén, a tudíž už vůbec ne jednotlivé kameny. Na leteckém snímku z roku 1999-2000 není kámen jednoznačně vidět, nebo je hodně zarostlý křovím. Podobně na starších snímcích není jednoznačně vidět, byť by to mohlo být nižší kvalitou snímku.

Poprosil jsem včera archeoložku N. Profantovou, jestli si na něco ohledně kamene nevzpomíná. Její ochotná odpověď není veselá. Vzpomíná si, že za primátora P. Böhma byl v Šárce umístěn nějaký kámen. Takže teď je třeba důsledně prověřit novodobou historii kamene.

ZH (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

Teď tady nebudu, ale někdy si do Šárky zas udělám výlet a zkusím se podívat, zda na místech oněch teček na Císařských otiscích nejsou taky "menhiry". Ta nejzápadnější tečka je v suťovém svahu, ale nevím, není-li to lom, a jestli před stopadesáti lety tam třeba ještě lom nebyl.

J. Čihák (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

Po přečtení zprávy od J. Slouky jsem si prozatím upravil svůj názor takto. Kámen byl odlomen z vrstvy světlého buližníku na svahu akropole. Místo je překryté hlínou, která tam byla splavena nebo nanesena při terénních úpravách akropole.
Zatím jsem se nezmínil o dalším nálezu, neboť jsem ho nepovažoval za důležitý. Na svahu je výchoz bělavého kamene, který má trojúhelníkový tvar. Kdyby výchoz odlomili a trochu přitesali, vznikl by druhý podobný “menhir“. Musím dát J. Sloukovi za pravdu, že kámen byl odlomen a přitesán. "Zadní" strana kamene nevypadá na to, že se kámen sám odlomil ze zvětralé skály a miliony let ležel ve svahové suti.

ZH (Pondělí 27. ledna 2014)  ⇑

Dobrá práce, díky J. Sloukovi.
Řekl bych, že na ortofotomapě z r. 1953 kámen je, na té z r. 1938 těžko říct. Tehdy se asi vztyčováním či falšováním menhirů nezabývali.
Řekl bych, že na stejném místě je černý puntík na Císařských otiscích, nevychází to úplně přesně při prolnutí se současnou mapou, ale vzhledem k mezím polí ano. Takové puntíky jsou ovšem v okolí ještě dva, třetí je dole v lomu, možná jsou to jen kaňky...

Jan Cinert (Pondělí 27. ledna 2014)  ⇑

Radostná zpráva, J. Slouka se byl podívat v Šárce. Viz.

ZH (Pondělí 27. ledna 2014)  ⇑

Franta: první odkaz - je to stejná skála, kterou jsem měl na mysli, na mapě je vidět stezka od křížku přibližně směrem k ní, mám matně v paměti, že u křížku byla šipka, ale opravdu si nejsem jistý.

Zajímavější je podle mě mohyla objekt č. 9, dále pak ukradená stéla. Kdoví, jestli toto (stéla) nebylo původní "lože" a po jeho odvezení se to nějakým omylem nepřesunulo na dotyčný kámen ve svahu, když to někdo marně hledal...

Narazil jsem na protokol o archeologickém výzkumu Budče - viz.

Jan Cinert (Neděle 26. ledna 2014)  ⇑

Ty odkazy jsem už četl a právě proto mi není poloha jasná. Tady je fotka.

Franta (Neděle 26. ledna 2014)  ⇑

na TOPO je jedna skála:
50.19493N, 14.25226E
to by mohla být ta v azimutu cca 51°

a pak je tam sklalnatý svah:
50.19782N, 14.25216E
to by zase mohlo být to severně od zastávky

Tady se píše, že kamen je kousek od kostela (nejspíš Narození Panny Marie)

A tady se píše, že kámen je otesaný a že je to nejspíš pozůstatek po "těžbě kamene" - tedy rozbíjení volně ležících velkých kamenů nebo, že by mohlo jít o romantizující úpravu kamene aby připomínal lehátko.

Jan Cinert (Neděle 26. ledna 2014)  ⇑

Podařilo se mi najít obrázek náramně se hodící k Frantovým grafům přílivů a odlivů v článku o Cernunnovi. Tak jsem ho pod ně přidal. V závěru článku jsou teď navíc obrázky s hadem Apopem, na kterého jsme tu také narazili. Myslím, že jsou docela poučné.

Také se mi podařilo konečně najít smysl číslovek 22 synů a 15 dcer bájného krále Sáma, ačkoliv ve výsledku, jako obvykle, je to zcela jednoduché. Také dost poučné z hlediska důležitosti porovnávání číslovek v mýtech. Je to v kapitole "Co k tomu měl Záviš Kalandra?". Zde.

Jan Cinert (Neděle 26. ledna 2014)  ⇑

Pak by lože nebylo v lese nad žel. zastávkou, jak jsem vyčetl ze stránek jednoho výletníka. Nic jiného jsem k tomu na internetu nenašel.